Minulý týdenbyl lemován zasedánímmaďarské centrální banky, která dle očekávání neprovedla žádnou změnu aktuální měnovépolitiky, když riziko déle zvýšenéinflacev kombinaci s oslabujícímforintemneumožňovalo pokračovat v cyklu snižováníúrokových sazeb. Rozhodovánícentrálních banknyní může podléhat i určitému vlivuSpojených států, kde budouúrokové sazbyFedunejspíše klesat výrazně pomaleji, než se očekávalo ještě před dvěma měsíci. Turbulentní změny, které přinesl říjen, ale zejména listopad v souvislosti sprezidentskými volbami v USA, pobídly i kezměně naší prognózy ohledně dalších kroků ČNB, kdy nyní očekáváme, že na posledním letošním zasedáníbankovní radapřeruší sériipoklesů sazeb. Zvýšená opatrnostČeské národní bankyby měla oporu nejprve v jejich aktuální makroekonomicképrognóze, která výrazně zvýšila očekávanouinflacina horizontu měnovépolitikynad2%cíl, ale také ve slabšíkoruně, která může být překážkou pro dosažení cenové stability. Dle naší novéprognózy, která reflektuje novývýhledna vývojUSDa tamníchsazeb, cyklus snižováníúrokových sazeb ČNBbude pokračovat až v první polovině příštíhoroku, kdy by se zastavil na úrovni 3,5 % (původně 3 %). Kpoklesuna terminální 3% úroveň by pak mohlo dojít vroce 2026v závislosti na vývojiinflacea vnějších podmínek. Výraznou revizí prošel i nášvýhled kurzu koruny, která oproti původním předpokladům zpomalí tempo apreciace a avizované úrovně 24,8EUR/CZKdosáhne až na konci příštíhoroku. Přítěží prokorunubudou faktory jako je zmíněný postupFedua posilujícídolar, ale i nejistota spojená s geopolitickými kroky nově zvolenéhoamerickéhoprezidentaa horší pozice českých exportérů při případném zavedení cel zestranyUSA. Přesto však očekáváme, že k mírnému posilováníčeské měnyve druhé polovině příštíhorokupřece jen dojde, a to vzhledem k příznivějšímu vývoji úrokového diferenciálu vůčieurozóně, která bude v příštím roce snižovat sazby rychleji nežČNB. Zároveň počítáme i s podporou fundamentálních faktorů spojených s oživenímčeské ekonomiky, ačkoli jejírůstv příštím roce bude oproti původnímu odhadu nižší (2,2 % vs původní 2,9 %).Tento týdenpřinesedatao listopadovéinflaci v Německu(odhad 2,5 % vs 2,4 % v říjnu) a veurozóně(náš odhad 2,2 % vs 2 % v říjnu), ale také průzkumyspotřebitelské důvěry, které odhalí míru pesimismu vNěmecku(dnešnívýsledekIfojiž naznačil zhoršenísentimentu) či míru optimismu vUSA, kde je očekáváno zlepšení. V rámci údajů zeSpojených státůbude důležitý i zápis z listopadovéhozasedání Fedu, na kterém byly úrokové sazby sníženy o 25bb, a který by mohl naznačit postoj centrálních bankéřů k dalším krokům. Do konce roku bude Fed zasedat ještě jednou (18. prosince), kdy rovněž očekáváme „cut“ o standardních 25 bb. Ve hře však bude i stabilita sazeb (aktuálnětrh přičítá oběmavariantámtéměř rovnocenné šance). Vliv nakorunuv tomto týdnu může mít ivýsledekčeské ekonomikyve třetím kvartále (odhad 0,3 % k/k), pokud by byl vpátekzrevidován v rámcizpřesněného odhadu ČSÚ.Autor: Vít Mikušek, analytikEditor: Helena Horská, hlavní ekonomkaTým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.