Osobní kontakt je pro většinu Čechů při psychoterapii stále nenahraditelný. Podle aktuálního průzkumu portálu Terapie.cz dává sedm z deseti respondentů přednost sezením tváří v tvář. Díky nim terapeuty lépe vnímají, což jako nejdůležitější kritérium uvádí zejména náctiletí. Češi na sezeních nejčastěji řeší vztahy, úzkosti a stres. Pomoc odborníků už se ani tolik nestigmatizuje – jen 7,2 % lidí považuje terapii za vlastní selhání. Na terapeutická sezení vynaložíme v průměru 8 500 korun ročně, přitom každý pátý to vnímá jako investici do sebe.

Češi preferují terapie offline

Přestože online terapie zažily největší boom zejména během pandemie, většina lidí se teď vrací k osobním sezením s odborníkem. Setkání v terapeutovně dnes preferuje 70,4 % Čechů, dalších 12,5 % pak upřednostňuje kombinaci osobních a online terapií, jak ukazuje aktuální průzkum portálu Terapie.cz. Největší oblibě se offline terapie těší v Praze – preferuje ji téměř 80 % respondentů z metropole. Naopak v obcích do 5 000 obyvatel, kde je terapeutů méně, se lidé více přiklání ke kombinaci online a fyzických sezení (20,6 %).

Češi chtějí terapii osobně, ale často nevědí, kde začít. Mezi těmi, kteří terapeuta aktivně hledají, více než polovina (52,3 %) tápe v tom, jak poznat kvalifikovaného odborníka. „Terapeut by měl mít vždy vystudovanou vysokou školu v oboru psychologie, psychiatrie, nebo se sociálním zaměřením a dlouholetý psychoterapeutický výcvik, případně další pracovní zkušenosti a vzdělání týkající se terapie. Nejdůležitější je ale osobnost terapeuta a to, aby vám lidsky sednul,“ říká psycholožka Julie Janošíková z portálu Terapie.cz, který sdružuje stovky prověřených terapeutů.

Osobních setkání nejvíce chtějí náctiletí

Hlavním důvodem, proč chce 77,4 % respondentů dorazit na sezení osobně, je možnost lépe vnímat terapeuta. Setkání tváří v tvář jsou při budování terapeutického vztahu pro většinu klientů klíčové, mají totiž příležitost bezprostředně vidět řeč těla či mimiku. Především pak u žen, které častěji uvádějí, že právě takto lépe rozpoznají reakce a neverbální komunikaci. Každý druhý (55,9 %) říká, že se tak s terapeutem lépe pozná, snadněji se na něj naladí a prohloubí důvěru. Téměř polovina (49,4 %) se pak odborníkovi dokáže lépe otevřít a vnímá prostředí terapeutovny jako příjemné.

„Ze své praxe potvrzuji, že většina klientů skutečně preferuje osobní setkání. Terapeutický vztah se buduje především prostřednictvím neverbální komunikace – jemných gest, výrazů v očích, způsobu dýchání či držení těla. Osobní přítomnost také vytváří intimnější a bezpečnější prostor, kde se klienti cítí svobodnější otevřít svá nejhlubší témata,“ vysvětluje Pavel Pařízek, psycholog a psychoterapeut z portálu Terapie.cz.

Zajímavá je preference osobních sezení u nejmladší dotazované skupiny do 17 let, která častěji než ostatní uvádí, že právě díky nim lépe vnímá terapeuta. Byť generace Z vyrůstá obklopená technologiemi, nechce řešit svá témata výhradně v digitálním prostředí. „U online sezení někdy zůstává pocit určité bariéry nebo nedokončenosti kontaktu. I když online terapie má své místo, zejména kvůli dostupnosti, nic zatím plně nenahradí sílu autentického setkání tváří v tvář,“ dodává Pavel Pařízek.

Zájmu o osobní setkání jde naproti i portál Terapie.cz, kde lze terapeuta vybrat podle města nebo dalších kritérií. „I naše interní data potvrzují to, co se ukázalo v průzkumu – lidé chtějí osobní terapie výrazně více než sezení online. Snažíme se proto pokrýt celou ČR. Ve velkých městech otvíráme také vlastní terapeutická centra, protože na druhé straně je zase mnoho terapeutů, kteří hledají komunitu, prostory pro své terapie a veškeré související zázemí a servis,“ říká Jana Pavlíčková, marketingová ředitelka a spoluzakladatelka portálu.

Nejvíce se řeší vztahy, úzkosti a stres

Češi na sezení přicházejí s řadou témat. Nejčastěji řeší vztahy (61,2 %), úzkosti (60,1 %) a stres (53,2 %). Následují nízké sebevědomí (50,9 %) a deprese (38,2 %). Pro mnohé je terapie zároveň cestou k seberozvoji, na sezeních se mu věnuje skoro třetina respondentů (31,6 %). Ženy se častěji než muži obracejí na odborníky kvůli stresu, poruchám příjmu potravy, rozchodům a fobiím.

Napříč věkovými skupinami se přirozeně témata liší. Více než jiné věkové kategorie řeší mladí dospělí do 25 let stres (69,8 %), hypersenzitivitu (26,4 %) a existenciální otázky (28 %). Generace Z, mnohdy označovaná jako sněhové vločky, tedy probírá témata, která mohou být pro ranou dospělost typická. Lidé ve věku 26–35 let častěji než ostatní přicházejí probrat vztahy (73 %), syndrom vyhoření (39 %), sebevědomí (64,6 %) či intimitu (24,6 %).

Mýty se postupně boří

Stigmatizace péče o duševní zdraví mezi lidmi stále existuje, pozitivní však je, že se tento mýtus daří vyvracet. Pouze 16,4 % respondentů si myslí, že jít na sezení znamená, že je s nimi něco špatně. Ještě méně (7,2 %) lidí považuje terapii s odborníkem za vlastní selhání.

Lidé mají různé obavy, které jim mohou bránit vyhledat odbornou pomoc. Nejčastější z nich je pochybnost, zda terapie jejich problém skutečně vyřeší, což uvádí 33,1 % respondentů. „Efektivitu terapie lze objektivně hodnotit například pomocí dotazníků pro měření deprese úzkosti nebo celkového fungování, které se vyplňují na začátku, během a na konci terapie a umožňují sledovat konkrétní zlepšení v číslech,“ přibližuje Pavel Pařízek. Účinnost psychoterapií napříč duševními obtížemi potvrzují i výzkumné studie*. Podle nich běžný klient dosahuje po terapii mnohem lepších výsledků než lidé, kteří odborníka nevyhledají.

Téměř stejně rozšířený je i strach, že je terapeut úplně nepochopí (32 %). „Při terapii je dobré si terapeuta, jeho styl práce a prostředí takzvaně osahat. Dát tomu zhruba 5 sezení a pokud se v terapii necítíte dobře, terapeuta klidně změnit,“ doporučuje Julie Janošíková.

Pro pětinu lidí je překážkou i to, že se ostýchají svěřovat někomu cizímu (21 %) nebo že se jim peníze investované do terapie nevyplatí (21,6 %). „Terapie je postupný proces, kde první pozitivní změny, jako jsou lepší sebeporozumění, snížení úzkosti nebo zlepšení vztahů, lze často pozorovat už po několika sezeních, i když hlubší transformace samozřejmě vyžaduje čas a trpělivost,“ uvádí Pavel Pařízek.

Terapie jako investice

Nejasnosti kolem financí má více než čtvrtina (26,9 %) respondentů, nemají totiž představu, kolik je terapie bude stát. V loňském roce Češi investovali průměrně kolem 8 500 korun. Nejvíce investují lidé v produktivním věku – u skupiny 26–45 let se částka pohybuje kolem 11 tisíc korun. S vyšším věkem však výdaje výrazně klesají, lidé mezi 56 a 65 lety investují do sezení s odborníkem v průměru 3 200 korun ročně. Přesto pětina lidí (21,3 %) výdaje za terapii nevnímá jako zátěž, ale jako vědomou investici do sebe a své psychické pohody.

O průzkumu

Na přelomu května a června 2025 se do online průzkumu portálu   Terapie.cz zapojilo 377 respondentů. Průzkum zjišťoval, jak Češi vnímají terapeutická sezení s odborníky a jejich preference v oblasti péče o duševní zdraví.

*https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC8751557/#wps20941-bibl-0001

Portál Terapie.cz usnadňuje lidem najít toho správného psychoterapeuta. V čele se svým zakladatelem Pavlem Pařízkem sdružuje více než 700 ověřených terapeutů, ze kterých si může každý snadno vybrat dle svých preferencí.