Čínská centrální banka obnovila nákupy zlata, což spolu s napětím na Blízkém východě zvýšilo poptávku po bezpečných investicích.

Zlato dosáhlo dvoutýdenního maxima poté, co Čína poprvé po sedmi měsících rozšířila své zlaté rezervy. Současně rostoucí obavy z destabilizace na Blízkém východě podpořily poptávku po tomto bezpečném aktivu.

Cena zlata na spotovém trhu vzrostla až o 1,6 %. Čínská centrální banka (PBOC) oznámila, že v listopadu zakoupila 160 000 trojských uncí zlata, čímž ukončila šestiměsíční pauzu. PBOC zůstává významným kupcem zlata od konce roku 2022. Přesto objem nákupů – zhruba pět tun – zůstává relativně nízký. Někteří analytici zpochybňují přesnost čínských dat o nákupech. „Šestiměsíční ‚pauzu‘ Číny beru s rezervou,“ uvedla Rhona O’Connell ze StoneX Group.

Další růst ceny zlata ovlivnily zprávy z Blízkého východu. Po pádu režimu Bašára Asada americké letectvo zasáhlo pozice Islámského státu. Prezident Joe Biden varoval, že pád syrské vlády může oživit vliv islámských extremistů. „Kolaps syrské vlády pravděpodobně zvýší poptávku po bezpečných aktivech,“ uvedla společnost ANZ Group.

Trhy nyní čekají na americké inflační zprávy, které mohou ovlivnit rozhodnutí Federálního rezervního systému. Investoři očekávají utlumenou inflaci, což by mohlo vést k dalšímu snižování úrokových sazeb, což zlatu nahrává.

V letošním roce zlato posílilo o 30 % a v říjnu dosáhlo historického maxima nad 2 790 dolarů za unci. Aktuálně se cena pohybuje kolem 2 670 dolarů, přičemž další drahé kovy jako stříbro a platina rovněž posilují.

Cena zlata se drží v blízkosti úrovně 2650 dolarů za unci. Zdroj: xStation5

!–cleared–>