Komise zvyšuje podporu s cílem posílit bezpečnost EU

Komise dnes přijímá sdělení, které má posílit členské státy v boji proti hybridním hrozbám založeným na zneužívání migrace jako zbraně Ruskem a Běloruskem a posílit bezpečnost na vnějších hranicích EU.

Závažná a trvalá povaha hybridních hrozeb na východní hranici EU ze strany Ruska a Běloruska představuje pro EU nové výzvy. Aby byla v této výjimečné situaci zaručena bezpečnost a územní celistvost, musí být členské státy sousedící s Ruskem a Běloruskem schopny jednat rozhodně. K tomu je zapotřebí zesílit reakci EU při plném dodržování práva EU a mezinárodního práva.

Předsedkyně Ursula von der Leyenová uvedla: „Podnikli jsme další rozhodující krok, abychom podpořili naše členské státy v přední linii v boji proti hybridním hrozbám vyplývajícím z nepřijatelného zneužívání migrace jako zbraně Ruskem a Běloruskem. Zejména země sousedící s Ruskem a Běloruskem, jako je Finsko s 1 340 km dlouhou hranicí s Ruskem, čelí velké výzvě, pokud jde o zajištění bezpečnosti Unie a územní celistvosti členských států. Dnes těmto zemím nabízíme další podporu, včetně dalších finančních prostředků ve výši 170 milionů na modernizaci zařízení pro elektronické sledování, zdokonalení telekomunikačních sítí, zavádění mobilních detekčních zařízení a obranu proti vniknutí dronů. Autokratům nesmí být nikdy dovoleno, aby používali naše evropské hodnoty proti nám.“

Dnešní sdělení podporuje členské státy tím, že stanoví rámec pro opatření, která by měla Rusku a Bělorusku bránit ve zneužívání zásad a hodnot EU proti EU samotné.

1. Určení výzev na vnějších pozemních hranicích EU s Ruskem a Běloruskem a hrozby pro bezpečnost Unie: Rusko a Bělorusko zneužívají lidí k nepřátelskému jednání a neberou v úvahu jejich zranitelnost. Tuto hybridní válku využívají jako politický nástroj k destabilizaci našich společností, k podkopávání jednoty EU a k ohrožení bezpečnosti a integrity schengenského prostoru a bezpečnosti Unie jako celku. V souladu s postojem Evropské rady a dnešním sdělením Komise podporuje členské státy v tom, aby Rusku a Bělorusku bránily ve zneužívání evropských zásad a hodnot, včetně práva na azyl, proti EU samotné.
2. Posílení politické reakce a operativní podpory EU: EU již podnikla několik kroků v boji proti účelovému využívání migrantů Běloruskem v Lotyšsku, Litvě a Polsku v roce 2021 a Ruskem na jeho hranicích s Finskem. Okamžitě bylo zintenzivněno finanční, operativní a diplomatické úsilí, a to i vůči zemím původu a tranzitu.Na další posílení ostrahy hranic s Ruskem a Běloruskem Komise nyní uvolnila další finanční prostředky v celkové výši 170 milionů eur: 150 milionů prostřednictvím Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (BMVI) a dalších 20 milionů z tematického nástroje BMVI na širší zeměpisné pokrytí. Tyto finanční prostředky ve výši 19,4 milionu eur pro Estonsko, 50 milionů eur pro Finsko, 17 milionů eur pro Lotyšsko, 15,4 milionu eur pro Litvu, 52 milionů eur pro Polsko a 16,4 milionu eur pro Norsko půjdou na modernizaci zařízení pro elektronické sledování, zdokonalení telekomunikačních sítí, zavádění mobilních detekčních zařízení a obranu proti vniknutí dronů, a zajistí tak sledování aktuální situace v reálném čase a podpoří mobilitu hraničních hlídek.
3. Stanovení právního rámce: Členské státy mají povinnost chránit vnější hranice EU. Zároveň musí respektovat základní práva a zásadu nenavracení. Vzhledem k závažné povaze a přetrvávajícímu ohrožení bezpečnosti EU a územní celistvosti členských států na vnějších hranicích EU s Ruskem a Běloruskem se členské státy mohou odvolávat na ustanovení Smlouvy, aby výjimečně a za přísných podmínek mohly překračovat rámec toho, co stanoví sekundární právní předpisy EU pod kontrolou Soudního dvora. To by mohlo zahrnovat opatření, která mohou vést k závažným zásahům do základních práv, jako je právo na azyl a související záruky, na které se vztahují požadavky Listiny. Dnešní sdělení nastiňuje podmínky pro taková opatření, která musí být přiměřená, omezená na to, co je zcela nezbytné v jasně vymezených případech, a dočasná.
4. Posílení spolupráce s Unií a dalšími členskými státy: Komise vyzývá členské státy, aby pečlivě zvážily všechny dotčené zájmy a využily všech možností, které nabízí právní řád Unie, při přijímání výjimečných opatření k boji proti hybridním útokům založeným na zneužívání migrace jako zbraně. S ohledem na zásadu loajální spolupráce se členské státy vyzývají, aby úzce spolupracovaly s Unií a dalšími členskými státy. K zajištění soudržnosti a účinnosti veškerých opatření je rovněž nezbytná vzájemná koordinace mezi sousedícími členskými státy.

Další postup

Komise bude vždy stát na straně členských států v jejich úsilí o zajištění bezpečné a zabezpečené Unie s plně funkčním schengenským prostorem ve prospěch všech občanů EU a při plném dodržování základních práv. Členské státy se vyzývají, aby využily všech možností, které právní předpisy EU nabízejí. Komise je připravena spolupracovat s členskými státy, které výjimečná opatření přijmou, aby pomohla zajistit zohlednění všech relevantních aspektů.

Souvislosti

V roce 2024 se počet nelegálních vstupů na hranici mezi EU a Běloruskem – zejména na polsko-běloruské hranici – výrazně zvýšil, a to o 66 % ve srovnání s rokem 2023. Celkem 90 % migrantů nelegálně překračujících polsko-běloruskou hranici má ruské studentské nebo turistické vízum.

EU již nabídla významnou podporu nejvíce dotčeným členským státům a přijala širokou škálu opatření ke zvýšení připravenosti EU na boj proti této hrozbě. To zahrnovalo finanční a operativní podporu a diplomatické a osvětové úsilí (a to i vůči zemím původu a tranzitu).

V roce 2021 Komise rovněž navrhla opatření proti dopravcům, kteří usnadňují převaděčství migrantů, a v roce 2023 směrnici, kterou se stanoví minimální pravidla pro předcházení napomáhání k nepovolenému vstupu, tranzitu a pobytu v EU a boj proti němu. Komise je připravena spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na rychlém pokroku při přijímání těchto návrhů.

Další informace

Sdělení o boji proti hybridním hrozbám vyplývajícím ze zneužívání migrace jako zbraně a o posilování bezpečnosti na vnějších hranicích EU

Financování Nástroje pro správu hranic a víza

Učinili jsme další rozhodující krok, abychom podpořili naše členské státy v přední linii v boji proti hybridním hrozbám založeným na nepřijatelném zneužívání migrace jako zbraně Ruskem a Běloruskem. Zejména země sousedící s Ruskem a Běloruskem, jako je Finsko s 1 340 km dlouhou hranicí s Ruskem, čelí velké výzvě, pokud jde o zajištění bezpečnosti Unie a územní celistvosti členských států. Dnes těmto zemím nabízíme další podporu, včetně dalších finančních prostředků ve výši 170 milionů na modernizaci zařízení pro elektronické sledování, zdokonalení telekomunikačních sítí, zavádění mobilních detekčních zařízení a obranu proti vniknutí dronů. Autokratům nesmí být nikdy dovoleno, aby používali naše evropské hodnoty proti nám.

Ursula von der Leyenová, předsedkyně Evropské komise 2024-12-10

Situace je výjimečná a velmi závažná. Rusko má nový nástroj v hybridní válce proti EU, a tím je zneužívání migrace jako zbraně. Nesmíme dovolit žádnému nepřátelskému státu, aby zneužíval evropské hodnoty, včetně práva na azyl. Dnešní sdělení je jasné: budeme vždy stát na straně členských států v jejich úsilí o ochranu bezpečnosti našich společných vnějších hranic, a to při plném dodržování práva EU a mezinárodního práva.

Henna Virkkunen, výkonná místopředsedkyně pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii 2024-12-10

Rusko zneužívá energii, kybernetické útoky a nyní i migranty jako zbraň proti EU. Reakce EU je pevná a rozhodná. Dnešní sdělení poskytuje členským státům EU nové nástroje pro řešení zneužívání migrace jako zbraně. Musíme chránit svrchovanost a bezpečnost EU.

Magnus Brunner, komisař pro vnitřní věci a migraci 2024-12-10