Plnění státního rozpočtu za rok 2024 dopadlo lépe, než se očekávalo, když deficit dosáhl 271,4 mld. Kč, a skončil tak s nižším výsledkem o 10,6 mld. Kč. Z hlediska dodržení plánované bilance příjmů a výdajů se jedná o třetí úspěšný rok v řadě, kdy se navíc podařilo snižovat i celkový deficit. V kontextu dodatečných výdajů lze vládu pochválit zejména za zvýšení investic o 25,5 mld. Kč nad plán. S optimismem je přesto třeba spíše šetřit. K dodržení letošního schodku nejspíše pomohlo i navýšení deficitního plánu na pomoc po povodních, z nichž zhruba 4 mld. Kč zřejmě nebyly použity na tento účel. Bližší pohled na plnění rozpočtu navíc odhaluje i řadu problematických částí do budoucna, jako je bobtnající podíl výdajů na obsluhu historického dluhu.Z hlediskapříjmů státního rozpočtuje vidět mírně vyššívýsledek(+0,3 %), než s jakýmstátpočítal. Roli v tomto mohly sehrát zejména vyšší než očekávané příjmy zEUa finančních mechanismů (+8,4 %), kdy bez jejich započtení bystátzískal celkem o 0,4 % méně. Souhrnné příjmy vroce 2024dosáhly 1965,4 mld. Kč, což představuje jejich meziročnínárůsto 51,3 mld. Kč (+2,7 %). V souvislosti zejména s mírnýmekonomickým růstemarůstem mezdstátletos vybral o 5,5 % meziročně více nadaních, bezpojistnéhoo 2,8 % více. Procentuálně nejvyššírůstzaznamenaly příjmy nadaníchz hazardních her, v absolutním vyjádření však hlavní roli sehrálydaně z příjmůFO (+20 mld.) a příjmy zpojistnéhona SZ (+63,4 mld Kč). Naopak ukorporátních danísi stát meziročně pohoršil o 10,7 mld. Kč, přičemž v letošnímrocejiž mezi příjmy nefigurovaly aniodvodyz tzv. nadměrných příjmů.Z hlediskavýdajů státního rozpočtu byla skutečnost naopak mírně nižší (-0,2 %), než jakou stát očekával, ačkoli meziročně došlo k jejich nominálnímurůstuo 1,6 %. Celková hodnota vládních výdajů vroce 2024činila 2236,8 mld. Kč, což znamená nárůst o 34,1 mld. Kč. Meziroční růst objemu výdajů tak byl o 17,2 mld. Kč nižší než růst rozpočtových příjmů. Z hlediska běžných výdajů došlo k relativně největšímu růstu v případě neinvestičních transferů státnímfondům(+39,4 %), absolutně však nejvíce vzrostly výdaje nasociální dávky(+36,6 mld. Kč), kde největší položku tvořilydůchody+24,7 mld. Kč. Za zmínku stojí také růst výdajů na obsluhustátního dluhu, který dosáhl rychlosti 29,5 % meziročně (+20,1 mld. Kč). Z dodatečně schválených 30 mld. Kč pomoci popovodníchbyly uvolněny výdaje celkem za 15,4 mld. Kč, což by po odečtení od skutečného salda 271,4 mld. indikovalo převýšení původně plánovaného salda (-252 mld.) zhruba o 4 mld. Kč.

Hospodaření vlády v minulém roce nakonec dopadlo lépe, přesto struktura příjmů a výdajů značí spíše potřebu obezřetnosti do dalších let, a to zejména s ohledem na vývoj mandatorních výdajů. Vzhledem k naší prognóze vývoje HDP očekáváme, že saldo rozpočtu letos poklesne na 3 % (vs 3,7 % v r. 2023) a výhledově klesne těsně pod 2 % v r. 2027, rizikem však je další politický vývoj a ochota budoucích vlád podíl schodku snižovat.

Autor: Vít Mikušek, analytikEditor: Martin Kron, analytikTým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.