Tento týden se do hledáčku investorů dostanou americká data a vystoupení
šéfa Fedu J. Powella v Kongresu. Data z USA dokládající silnou
americkou ekonomiku, robustní trh práce a setrvačné inflační tlaky nahlodávají
přesvědčení Fedu ohledně dalšího snižování sazeb. Americká inflace v lednu
podle nás dosáhla 2,8 % y/y (vs 2,9 % v prosinci), ta jádrová
by ale měla setrvat nad 3 %. Maloobchodní tržby v USA sice naznačí zpomalení
spotřebitelské poptávky v lednu, vliv na to ale bude mít vysoká srovnávací
báze ze závěru loňska a jednorázové efekty. Naproti tomu data z eurozóny zůstávají
slabá. To tento týden zdokumentuje pokles průmyslové výroby v prosinci o
1,1 % m/m a potvrzení stagnace HDP eurozóny v Q4. Finální údaj české
inflace by měl zůstat na předběžném odhadu ve výši 2,8 % y/y a
1,3 % m/m. Jádrová inflace by se podle předběžných dat měla nacházet
v blízkosti 2,7 % y/y a s přispěním statistických efektů
zrychlit.

Lednový
údaj inflace z USA přinese každoroční revize.

Finální
odhad tuzemské inflace by měl zůstat beze změny na 2,8 % y/y a
1,3 % m/m, k dispozici ale budou data k výpočtu jádrové
inflace. Inflace v lednu překvapila směrem nahoru, ČNB od cutu na
zasedání v minulém týdnu ale neodradila. Podle předběžného odhadu ČSÚ
dosáhla 2,8 % y/y a meziměsíčně spotřebitelské ceny vzrostly
o 1,3 %, což bylo nad tržním konsensem. Výrazně se na tom podílel
agregát potravin, alkoholu a tabáku (+4,8 % y/y a 3,5 % m/m).
Návrat inflace bezpečněji do tolerančního pásma ČNB ale pomohl
k rozhodnutí snížit sazby o 25 bb. Jádrová inflace by podle našeho
odhadu měla být v blízkosti 2,7 % y/y. Centrální bankéře bude
ale i nadále trápit perzistentní růst cen služeb, který v lednu
dosáhl 4,7 % y/y. I soudě podle slov guvernéra Michla šlo o jestřábí
cut, když dále zdůrazňoval proinflační rizika. Naproti tomu ale nová
prognóza ČNB revidovala růst i inflaci k nižším úrovním, zatímco
předpokládaná trajektorie sazeb doznala jen minimálních změn. To pro investory
mohlo zčásti vyvažovat jestřábí vyznění zasedání. Komentář k předběžnému odhadu
inflace najdete zde: https://bit.ly/fCPI_Jan25
a k zasedání ČNB zde: https://bit.ly/CNB_Focus_Feb25_CZ.

Tento týden se do popředí dostanou
ekonomická data a výstup J. Powella v Kongresu. Americká inflace v lednu podle nás klesla na
2,8 % y/y z 2,9 % v prosinci a na meziměsíční bázi
dosáhla 0,2 %. Ta jádrová by měla rovněž o desetinu zpomalit na
3,1 % y/y, v meziměsíčním vyjádření ale naopak o desetinu
zrychlí na 0,3 %. Energie by dynamiku cen měly zmírnit, zatímco imputované
nájemné dále poroste tempem 0,3 % m/m. Celkově ale ceny bydlení
zřejmě rostly vyšším tempem vlivem ostatních položek. Součástí lednového údaje
budou každoroční revize sezónních faktorů, které více poodhalí dezinflační
příběh v USA. Z cenových statistik bude zveřejněn také lednový PPI,
který by měl ukázat na zrychlení růstu cen průmyslových výrobců na
0,4 % m/m. Zrychlit by měl i jádrový PPI, a to na 0,2 % m/m
oproti stagnaci v prosinci. Přispěje k tomu zdražení energií (zejména
zemního plynu).

Tento týden se do popředí dostanou ekonomická data a výstup
J. Powella v Kongresu. Americká inflace v lednu podle nás klesla na 2,8 % y/y z
2,9 % v prosinci a na meziměsíční bázi dosáhla 0,2 %. Ta jádrová by měla rovněž
o desetinu zpomalit na 3,1 % y/y, v meziměsíčním vyjádření ale naopak o
desetinu zrychlí na 0,3 %. Energie by dynamiku cen měly zmírnit, zatímco
imputované nájemné dále poroste tempem 0,3 % m/m. Celkově ale ceny bydlení
zřejmě rostly vyšším tempem vlivem ostatních položek. Součástí lednového údaje
budou každoroční revize sezónních faktorů, které více poodhalí dezinflační
příběh v USA. Z cenových statistik bude zveřejněn také lednový PPI, který by
měl ukázat na zrychlení růstu cen průmyslových výrobců na 0,4 % m/m. Zrychlit
by měl i jádrový PPI, a to na 0,2 % m/m oproti stagnaci v prosinci. Přispěje k
tomu zdražení energií (zejména zemního plynu).

Maloobchodní tržby v USA naznačí oslabení spotřebitelské
poptávky na začátku roku. To ale následuje silný závěr loňského roku, když
spotřeba domácností v Q4 24 rostla o 4,2 % q/q anualizovaně. Na nižších
útratách v lednu by se mohly negativně odrazit požáry v Kalifornii či extrémně
studené počasí. Vystoupení J. Powella v Kongresu může napovědět ohledně dalšího
směřování Fedu poté, co poslední zasedání potvrdilo, že centrální banka se
snižováním sazeb příliš nespěchá. Pozornost investorů zaujmou i pravděpodobné
politicky motivované otázky vzhledem k tlaku na nižší sazby ze strany
amerického prezidenta. Na politickém poli bude sledovaná i bezpečnostní
konference v Mnichově (14.-16. únor) a zejména americký konvoj, který by mohl
více nasvítit Trumpův plán ohledně konfliktu na Ukrajině.

Data z eurozóny obavy ohledně slabosti její ekonomiky příliš
nezmírňují. Průmyslová produkce v eurozóně na základě většinově již
zveřejněných národních dat v prosinci klesla o 1,1 % m/m vlivem volatilní
výroby aut. Nízké hodnoty předstihových indikátorů předznamenávají slabý výkon
průmyslu i na začátku letošního roku. Zvýšená politická nejistota ve Francii a
Německu tomu příliš neprospěje a stejně tak vysoké ceny energií, které omezují
výrobu v energeticky náročných sektorech a zároveň snižují jejich konkurenceschopnost.
Zpřesněný odhad HDP v eurozóně za Q4 24 by měl setrvat na 0,9 % y/y a 0,0 %
q/q. Z velké čtyřky rostlo pouze Španělsko, zatímco Itálie stagnovala a Německo
a Francie klesly, byť u Francie to je zčásti dáno srovnáním oproti Q3
podpořeným Olympijskými hrami. Struktura HDP bude známa až 7. března. Čekáme
však, že pozitivně přispěla primárně domácí poptávka, kterou ale plně
kompenzovala tvorba zásob. K tomu by nicméně do budoucna již nemělo docházet.
Spotřeba domácností by tak měla dále táhnout ekonomiku eurozóny, kterou podpoří
mimo jiné i postupně odeznívající politická nejistota a oživení na realitním
trhu.

Česká
ekonomika zakončila loňský rok překvapivě dobře.

Částečnou úlevu přinesly minulý týden tuzemská data z reálné
ekonomiky, která dokreslila její překvapivě solidní růst v závěru loňského roku
(+0,5 % q/q). Tržby v maloobchodě (více zde: https://bit.ly/40Z2qES) za
prosinec potvrdily pokračující obnovu spotřebitelských výdajů. Naproti tomu
tržby ve službách (více zde: https://bit.ly/ServicesDec24) sice nepatrně
rostly, nicméně od Q1 24 prakticky stagnují. Oživení spotřebitelské poptávky se
tak koncentruje ve zboží, což by mohlo značit postupné slábnutí inflačních
tlaků ve službách. Průmyslová produkce pozitivně překvapila růstem o 1,6 % m/m,
zdaleka to ale nestačilo na kompenzaci předchozí série tří měsíčních poklesů v
řadě (více zde: https://bit.ly/Ind_Dec24). Celkově zůstává situace v domácím
průmyslu nejistá, a to i vzhledem k slabému Německu. To potvrdil i pokles tamní
průmyslové výroby o 2,4 % v prosinci (-3,1 % y/y).

Lednový NFP report z USA přinesl na první pohled smíšený
obrázek. Celkově ale značí, že Fed se snižováním sazeb spěchat nemusí. Lednový
údaj tradičně obnáší celoroční revize. Kvůli nim nakonec průměrný přírůstek
nových pracovních pozic v nezemědělském sektoru (NFP) za loňský rok klesl ze
186 tis. na 166 tis. To je podle odhadů kolegů z SG stále v souladu s růstem
pracovní síly a se stabilní mírou nezaměstnanosti. Samotný leden v NFP zklamal
se 143 tis., míra nezaměstnanosti ale o desetinu klesla na 4,0 % a hodinové
mzdové výdělky překvapily rychlejším růstem o 0,5 % m/m. NFP report celkově
utvrdil trhy v očekávání omezeného počtu cutů od Fedu v letošním roce a poslal
dolarové sazby v závěru minulého týdne vzhůru o 2-8 bb dle splatnosti. To
pomohlo nahoru i eurovým a českým sazbám.

Ostatní data z americké ekonomiky byla také smíšená. ISM z
průmyslu pozitivně překvapil a přehoupl se nad 50bodovou hranici na 50,9 b.,
zatímco ten ve službách oproti očekávání výrazně klesl na 52,8 b. Začátku
minulého týdne ale na trzích dominovala nejistá situace ohledně zavedených cel.
Po vzájemných dohodách u Mexika a Kanady nakonec došlo k měsíčnímu odložení cel
ze strany USA ve výši 25 %, zatímco na Čínu byla uvalena dodatečná cla ve výši
10 %. Nejistá situace kolem obchodních válek přináší na trhy zvýšenou
volatilitu. V pátek znepokojila investory také zvýšená inflační očekávání podle
průzkumu Michiganské univerzity, když očekáváná inflace v ročním horizontu
vyskočila o 1 pb na 4,3 % v únoru.

S ohledem na překvapení v inflaci a mírně jestřábí tóny z
ČNB si česká koruna v minulém týdnu připsala mírný zisk a vůči euru zpevnila o
0,2 %. Pro středoevropské měny byl příznivý i slábnoucí dolar. Ten v průběhu
týdne téměř vymazal zisky plynoucí z prvotní reakce na zavádění cel. Dolarové
sazby rostly na krátkém konci, a naopak klesly na tom delším v rozmezí 2-8 bb,
v podobné míře vykázaly stejný pohyb i ty korunové. Naproti tomu eurové citelně
klesly napříč splatnostmi. Krátké eurové sazby se snížily navzdory tomu, že na
začátku týdne zveřejněná lednová inflace v eurozóně překvapila v jádrové složce
směrem nahoru. To ale pravděpodobně přebily obavy o slabou ekonomiku eurozóny
zesílené hrozbou cel.