Domácí data měla v tomto týdnu mírně proinflační vyznění.
Podílela se na tom hlavně mzdová dynamika, která v loňském čtvrtém čtvrtletí
překonala tržní odhad i prognózu ČNB, když v meziročním vyjádření dosáhla 7,2 %
(více zde: https://bit.ly/Wages_4Q24_CZ).
O něco lepší, než se čekalo, byla v únoru podle PMI také nálada v tuzemském
zpracovatelském průmyslu (více zde: https://bit.ly/4btB5y7).
Lehce nad lednovou predikcí centrální banky setrvala podle předběžného odhadu
ČSÚ únorová inflace (více zde: https://bit.ly/CPI_Feb25_flash).
Schodek státního rozpočtu se v únoru prohloubil na 68,6 mld. CZK, což ale bylo
dáno hlavně tradiční sezónností (více zde: https://bit.ly/3QJsGgz).

Také data ze starého kontinentu mírně překonala
očekávání. Celková i jádrová inflace v eurozóně v únoru podle předběžného
odhadu skončily o desetinu nad tržním konsenzem, když dosáhly 2,4 % y/y,
respektive 2,6 % y/y. Oproti lednu to znamená v případě obou složek zpomalení o
0,1 pb. HDP eurozóny za Q4 24 byl v pátek revidován směrem nahoru. Ve srovnání
s druhým odhadem se meziroční dynamika ekonomické aktivity zvýšila z 0,9 % o
1,2 %, což vedlo i k nárůstu loňské celoroční dynamiky z původních 0,7 % na 0,8
%. ECB ve čtvrtek snížila depozitní sazbu podle očekávání o 25 bb na 2,5 %. V
prohlášení centrální banka uvedla, že nastavení měnové politiky je podle ní
stále restriktivní, avšak míra této restrikce se již výrazně zmenšila. Další
kroky budou (stejně jako doposud) podmíněny daty. Nová prognóza ECB byla přehodnocena
ve směru nižšího ekonomického růstu a pro letošní rok vyšší inflace. My nadále
očekáváme, že k dalšímu, a v tomto cyklu zároveň poslednímu, snížení úrokových
sazeb o standardních 25 bb dojde hned na příštím (dubnovém) zasedání.

Dnes zveřejněné statistiky z amerického trhu práce naopak
mírně zklamaly. Počet nově vytvořených pracovních míst vzrostl na 151 tis.
(konsenzus 160 tis.). Míra nezaměstnanosti se zvýšila o desetinu na 4,1 % při
očekávané stagnaci. Americký trh práce i tak zůstává v dobré kondici a částečně
tlumí rostoucí obavy o další vývoj ekonomiky. Více ale o jejím stavu napoví až
další měsíce, kdy by se postupně mohly začít ukazovat první dopady cel a na
trhu práce též avizované propouštění ve veřejném sektoru.

Výrazným hybatelem finančních trhů zůstala geopolitika.
Zvýšenou nejistotu nadále přináší prohlášení prezidenta Trumpa (nejen) ohledně
jeho celní politiky. V úterý zavedená cla na Mexiko a Kanadu byla ve čtvrtek o
měsíc odložena. Příslib vyšších výdajů na obranu v EU, zejména v Německu, ve
středu a čtvrtek vystřelil výnosy evropských státních dluhopisů směrem nahoru.
Výnos desetiletého německého dluhopisu vzrostl jen za tento týden o zhruba 40
bb na 2,8 % Rostoucí eurové tržní úrokové sazby z pohledu úrokového
diferenciálu podpořily euro proti zeleným bankovkám. Ve stejném směru pak
oproti tržnímu očekávání v souhrnu vyzněla i (výše zmíněná) makroekonomická
data. Dolar tak tento týden k euru oslabil o výrazných 4,5 % na 1,085 USD/EUR,
a byl tak nejslabší od loňského listopadu. Oslabující dolar byl vzpruhou pro
měny středoevropského regionu, které mezitýdenně posílily nejen v páru s
dolarem, ale i eurem. Česká koruna se v pátek odpoledne obchodovala lehce pod
hladinou 25 CZK/EUR a ve srovnání s pondělkem byla silnější o 0,4 %.