Prognóza z dílny ČNB, prezentovaná počátkem února, čekala
březnovou inflaci též na úrovni 2,6 %.

Nicméně, navzdory mírně vyšší než očekávané inflaci za letošní
březen stále platí konstatování, že se meziroční inflace v české ekonomice
i nadále drží v rozpětí inflačního cíle, jež je stanoveno mezi 1 % a 3 %,
a v tomto rozpětí by se inflace měla držet po celý letošní rok.

Čerstvě oznámená cla ze strany Spojených států budou mít na
inflaci smíšený vliv: na jedné straně mohou vést k výkyvům kurzu koruny,
zároveň ale povedou k oslabení růstu globální ekonomiky a poklesu cen
některých komodit a celkový dopad na inflaci v české ekonomice tak nemusí
být výrazný anebo může inflaci dokonce tlačit mírně dolů.

Meziroční inflace v březnu zůstala dle předběžných údajů beze
změny na únorové úrovni 2,7 %, když trh očekával pokles na 2,6 %.

ČNB dle své čtvrtletní prognóze zveřejněné počátkem února čekala
březnovou inflaci na úrovni 2,6 %.

Lednová inflace na úrovni 2,8 % překonala odhad centrální banky
o 3 desetiny procentního bodu a z tohoto pohledu by měla být únorová a
březnová inflace na úrovni 2,7 % pro ČNB přijatelnou zprávou, neboť je jen
nepatrně nad prognózou.

Na úrovni 2,7 %, zaznamenané jak v únoru, tak březnu, byla
meziroční inflace nejnižší od loňského září.

Pohled na hlavní položky spotřebního koše ukazuje, že ceny
energií a pohonných hmot, a také ceny služeb, v březnu hovořily pro
zmírnění meziroční inflace.

Naopak, ceny potravin, alkoholu a tabáku vykázaly v březnu
zrychlení meziročního růstu a mírně se zrychlil také růst cen zboží spadajícího
do jádrové inflace.

Očekáváme, že jádrová inflace vykáže za březen díky vývoji cen
služeb mírný pokles ze své únorové meziroční úrovně, jež činila 2,5 %.

Detailní statistika inflace za letošní březen bude zveřejněna
10. dubna a ve stejný den také ČNB zveřejní údaj o vývoji jádrové inflace.

Meziroční růst spotřebitelských cen se v české ekonomice od
počátku loňského roku drží v pásmu inflačního cíle centrální banky, jež je
definováno v rozmezí 1,0 % až 3,0 %.

Očekáváme, že se v průběhu letošního roku meziroční inflace
přiblíží dvěma procentům.

Průměrná inflace za celý rok 2025 by mohla činit zhruba 2,4 % a
mohla by tak zopakovat výsledek za rok 2024, kdy celoroční inflace činila 2,4 %.

Z pohledu ČNB by mělo být dobrou zprávou zpomalení růstu
cen ve službách.

Vedle vývoje inflace v české ekonomice, což je pro
centrální banku samozřejmě klíčový ukazatel, bude ale ČNB sledovat také vývoj
v souvislosti s uvalením cel ze strany Spojených států a související
dopady na finanční trhy.

Zde by měly převažovat protiinflační dopady v podobě
slabšího hospodářského růstu.

Očekáváme, že bankovní rada ČNB na svém příštím měnovém zasedání
7. května sníží úroky o čtvrt procentního bodu, repo sazbu na úroveň 3,50 %
poté, co si v březnu vybrala v procesu snižování úroků pauzu.

Naše nedávné předpoklady počítaly s tím, že ČNB sníží úroky
o čtvrt procentního bodu v květnu a srpnu, a že se repo sazba následně
ustálí na úrovni 3,25 %.

Hrozba slabšího růstu globální ekonomiky a možnost dalšího
poklesu úroků velkých centrálních bank včetně ECB ale může otevřít dveře
k výraznějšímu než dosud očekávanému poklesu úroků také v případě
ČNB.

Radomír Jáč

hlavní ekonom

Generali Investments CEE