Please disable Ad Blocker before you can visit the website !!!
thumbnail

Fed bude vyčkávat, ČNB by mohla sazby dále snížit ...

by notifee99@gmail.com   ·  5 května, 2025   ·  

Fed bude vyčkávat, ČNB by mohla sazby dále snížit ...

by notifee99@gmail.com   ·  5 května, 2025   ·  

Tento týden se do popředí zájmu na finančních trzích opět
vrátí centrální banky. Zatímco Fed podle nás zvolí vzhledem k výrazné nejistotě
ohledně cel a jejich dopadu vyčkávací taktiku, ČNB by mohla po březnové pauze
úrokové sazby s ohledem na inflaci u cíle a rostoucí pravděpodobnost poklesu
domácí ekonomiky snížit o 25 bb. K ještě výraznějšímu uvolnění své měnové
politiky pak nejspíše sáhne polská centrální banka, jejíž klíčová sazba by měla
po dlouhé době doznat změny a poklesnout hned o 50 bb na 5,25 %.

Tento týden zasedá Fed, ČNB i NBP

Fed ve středu zřejmě ponechá úrokové sazby beze změny. Pokud
by se američtí centrální bankéři řídili pouze trendy posledních dat, nejspíše
by se snižováním sazeb nijak neotáleli. Americká ekonomika v prvním čtvrtletí
(nepatrně) poklesla, jádrový deflátor PCE v březnu zůstal beze změny, viditelné
je i zchlazování amerického trhu práce. Za poklesem amerického HDP ovšem v Q1
25 stál hlavně nárůst dovozu vlivem snahy o předzásobení, jehož odeznění bude
působit naopak na zrychlení růstu ve druhém čtvrtletí. Cla by měla navíc
výrazně, byť dočasně, zvyšovat inflaci. My nadále předpokládáme, že ke snížení
sazeb o 25 bb by mohlo dojít na červnovém zasedání. To je ovšem podmíněno
dalším zmírněním napětí na trhu práce, nadále umírněným růstem mezd a
přesvědčením představitelů Fedu, že jakékoli zvýšení cen související s cly je
skutečně jednorázové. V současné době není ohledně těchto faktorů ani konečné
výše cel jasno, a tak Fed prozatím patrně zaujme vyčkávací postoj.

V eurozóně jsou v tomto týdnu na programu spíše druhořadá
data.
Maloobchodní tržby za březen by měly potvrdit jen pomalý růst
spotřeby v letošním prvním čtvrtletí. Tovární objednávky a průmyslová produkce
v Německu v březnu dočasně těžily z předzásobení.

ČNB pravděpodobně sníží úrokové sazby, tuzemská inflace
se přiblíží 2% cíli.
Meziroční inflace podle nás v dubnu zpomalila z 2,7 %
na 2,1 %, a to díky výrazně nižším cenám pohonných hmot a vyšší srovnávací
základně. Jádrová inflace by měla dosáhnout 2,4–2,5 % y/y, a tedy setrvat v
blízkosti předchozích měsíců. Předpokládáme, že celková inflace se ve druhé
polovině roku 2025 ustálí blízko 2% cíle. Pozitivní výhled inflace a významné
riziko zpomalení ekonomiky v důsledku amerických cel by podle našeho názoru
měly ČNB již na zasedání tuto středu přimět ke snížení sazeb o 25 bazických
bodů. Ve zbytku roku očekáváme pokles klíčové repo sazby o 25 bb za čtvrtletí
na konečná 3 %. Po zveřejnění předběžného odhadu HDP za 1. čtvrtletí 2025,
který dosáhl 0,5 % mezikvartálně, by březnové údaje z reálné ekonomiky
zveřejněné tento týden měly poskytnout detailnější pohled na vývoj v Q1 25.

Očekáváme, že mezičtvrtletní růst HDP byl stále tažen spotřebou domácností, což
by se mělo odrazit v pokračujícím růstu maloobchodních tržeb bez automobilů.
Průmysl podle nás těžil z předzásobení před platností amerických cel. Tento
dočasný impuls by však měl ve druhé polovině roku 2025 rychle vyprchat. Bez
podpory silného oživení spotřebitelské poptávky a v kombinaci se zhoršením
situace v průmyslu v důsledku nárůstu překážek v zahraničním obchodě by česká
ekonomika podle našeho názoru mohla ve druhé polovině roku 2025 projít mírnou
recesí.

Sazby ve středu sníží také polská centrální banka (NBP). Řada
členů jejího úzkého vedení již dopředu avizovala, že nejspíše podpoří „cut“ o
50 bb na 5,25 %, k čemuž je vedou mimo jiné poslední inflační data. Jednalo by
se o první pokles sazeb od října 2023. Ve zbytku roku očekáváme snížení o 25 bb
v červnu (po zveřejnění předběžného CPI za květen), o 50 bb v červenci
(kdy bude MPC diskutovat novou prognózu, která pravděpodobně ukáže příznivý
výhled inflace) a poté po 25 bb v září a listopadu.

Celní chaos se začíná odrážet na datech

V datech začínají být patrné první dopady nejistoty
ohledně americké celní politiky.
V eurozóně pravděpodobně s přispěním
čistého vývozu (struktura zatím nebyla zveřejněna) ekonomika v Q1 25 podle
bleskového odhadu Eurostatu vzrostla mezičtvrtletně o 0,4 %. Vyšší vývoz z
Evropy patrně souvisel se snahou amerických spotřebitelů a firem o předzásobení
před zavedeném nových cel. Na druhé straně Atlantiku potom nárůst dovozu vedl v
letošním prvním čtvrtletí k prohloubení schodku bilance zahraničního obchodu, a
tím i nižšímu HDP. Ten podle prvního odhadu, který byl zveřejněn ve středu,
poprvé od Q1 22 klesl, konkrétně o 0,2 % mezičtvrtletně anualizovaně. Kondice
amerického trhu práce přesto zůstává solidní, byť je patrné jeho postupně
zchlazování. Dubnový NFP report ukázal na 177 tis. nově vytvořených pracovních
míst v nezemědělském sektoru. To bylo oproti očekávaným 138 tis. pozitivní
překvapení, i když to bylo kompenzováno sestupnou revizí předchozího měsíce z
původních 228 tis. na 185 tis. Celkově podle nás tato data umožní Fedu v tomto
týdnu počkat na vyjasnění situace ohledně cel a ponechat úrokové sazby prozatím
beze změny.

Nárůst celních bariér se podepisuje i na zhoršování
ekonomického sentimentu.
Minulý týden zklamaly jak dubnové indikátory
sentimentu podle Evropské komise v eurozóně, tak spotřebitelská důvěra podle
Conference Boardu v USA. V Americe se nálada spotřebitelů v dubnu dostala na
vůbec nejnižší úroveň od roku 2020. Český PMI ze zpracovatelského průmyslu pak
v dubnu sice pozitivně překvapil nárůstem na 48,7 b., v rámci struktury bylo
však patrné zhoršení očekávání, která jsou nejslabší za poslední čtyři měsíce.
Více zde: https://bit.ly/42YGsBF.

Inflace v eurozóně v dubnu setrvala na 2,2 % y/y.
Růst jádrové složky se současně zvýšil o 0,3 pb na 2,7 % y/y. Částečně se na
tom sice podílelo jiné načasování Velikonoc oproti loňskému roku, překvapivě
silný ale byl meziměsíční růst cen služeb. Celkově i přes zvýšenou dynamiku
jádrových cen s ohledem na klesající ceny energií, silnější euro a
pravděpodobné zpomalování dynamiky HDP eurozóny stále očekáváme, že ECB bude
dále snižovat úrokové sazby. V základním scénáři očekáváme ještě dvojí po 25 bb
na 1,75 % v případě depozitní sazby.

Tuzemská ekonomika rostla podle předběžného odhadu během
prvního čtvrtletí o 0,5 % mezičtvrtletně, což znamenalo zrychlení meziročního
růstu na 2,0 % z 1,8 % zaznamenaném v Q4 24.
Výsledek odpovídal tržnímu
očekávání. Podle informací z ČSÚ byla hlavním tahounem mezičtvrtletní dynamiky
spotřeba domácností, ale pozitivně přispěly i investice (včetně zásob) a čistý
vývoz. Před zasedáním ČNB, které je v plánu tuto středu, jsme se dočkali
také komentářů členů bankovní rady.
Guvernér A. Michl na konferenci v Plzni
uvedl, že k případnému dalšímu snižování sazeb bude centrální banka přistupovat
velmi opatrně. Jestřábí tón mělo i vyjádření viceguvernérky E. Zamrazilové,
která se podle svých slov bude na květnovém zasedání rozhodovat mezi stabilitou
sazeb a jejich snížením. Zároveň nevyloučila, že příští „cut“ by mohl být v
tomto cyklu poslední.

Obchodování na devizových trzích v minulém týdnu scházel
jednoznačný směr.
Americký dolar v páru se společnou evropskou měnou
nezitýdenně lehce posílil na 1,132 USD/EUR. Mírné posílení – pravděpodobně s
přispěním určitého ústupu rizikové averze – zaznamenaly v uplynulém týdnu
polský zlotý a česká koruna. Tuzemská měna týden uzavřela poblíž 24,90 CZK/EUR,
což znamená týdenní posílení o 0,2 %.

S kolegy z Ekonomického a strategického výzkumu Komerční
banky jsme vydali nové Ekonomické výhledy.
Očekáváme, že český HDP letos vzroste o 1,5 %
a příští rok jeho růst zpomalí na 1,2 %. Americká cla sníží výkon tuzemské
ekonomiky v souhrnu o 1,0-1,5 %. Ta tak v druhém letošním pololetí projde
mírnou recesí. Inflace podle nás v roce 2025 dosáhne v průměru 2,2 % a v roce
2026 klesne na 1,8 %. K jejímu poklesu přispějí nižší ceny komodit, včetně těch
energetických, a pokračující slabá pozice průmyslového sektoru. Vyvažovat to
bude růst cen potravin. Jádrovou inflaci letos odhadujeme v průměru na 2,4 % a
příští rok její pokles na 1,9 %. Dosud zvýšený růst cen služeb by měl postupně
zpomalit vlivem přísné měnové politiky a útlumu ekonomiky. Repo sazba ČNB podle
nás bude klesat tempem 25 bb za čtvrtletí až na 3 %. Koruně podle nás nedovolí
posílit zvýšená averze k rizikovým aktivům a recese tuzemské ekonomiky. V
průměru by se tak měla ve zbytku roku udržet nad 25 CZK/EUR. Více zde: https://bit.ly/CEO_2Q25_CZ.

 

Napsat komentář

Sledujte nás
Please enter CoinGecko Free Api Key to get this plugin works.