Inflace v Česku byla v dubnu nejnižší za více než sedm let, meziročně 1,8 procenta, takže se poprvé za sedm let ocitá pod cílovou hodnotou České národní banky. Naposledy byla v meziročním vyjádření nižší než letos v dubnu v březnu 2018. Analytici přitom nyní v dubnu očekávali inflaci mírně nad dvěma procenty. Klíčovým hybatelem jejího stažení pod hladinu dvou procent je přitom americký prezident Donald Trump, jak si ukážeme.

Oproti březnu v Česku zmírnil meziroční růst cen potravin a zvýraznil se propad cen energií, takže ani o něco vyšší cenový nárůst v oblasti služeb příznivý obrázek nezkalil. Lze proto čekat, že by na svém zasedání tento týden ČNB mohla své úrokové sazby snížit. Koruna v reakci na nečekaně nízkou inflaci, nejnižší za více než sedm let, viditelně oslabuje. Byť se stále drží pod úrovní 25 Kč za euro. Analytici dosud viděli šanci na snížení sazeb ČNB tento týden tak 50:50, nyní roste pravděpodobnost redukce sazeb znatelněji nad 50 procent, pročež právě koruna slábne.

Klesající inflace není jen dobrou zprávu. Odráží také útlum, kterým stále prochází tuzemský průmysl, nejnověji kvůli hrozbě obchodních válek. Odráží také pokles cen pohonných hmot, tedy ropy, který je z nemalé části důsledkem opět hrozby globálního ekonomického zpomalení, plynoucího aktuálně rovněž především z hrozby obchodních válek. Klíčovým původcem stažení české inflace pod hladinu dvou procent je tedy americký prezident Donald Trump. Cena ropy klesá nejen kvůli jeho celním hrozbám, ale i kvůli jeho tlaku na uskupení OPEC+ (viz text dále). Kvůli Trumpovi tedy v Česku výrazněji zlevňují pohonné hmoty, ale také jsou stále utlumené inflační tlaky v průmyslu a v oblasti komodit, nejen co se týče ropy, ale třeba i zemního plynu.

Za celý letošní rok by inflace měla činit 2,2 procenta a zůstat tak komfortně v toleranční pásmu cílování inflace ČNB.

Jak tedy Trump stahuje českou inflaci pod úroveň dvou procent? Bez něj by nejspíše byla nad ní.

Klíčová pro odpověď na tuto otázku je odpověď na otázku jinou. A sice proč Saúdská Arábie už začátkem letošního dubna rozjela ropnou cenovou válku a iniciuje šokové zvyšování těžby ropy v čase, kdy navíc globální poptávka po ní – kvůli hrozbě obchodních válek – spíše pohasíná? Vždyť letos kvůli nízkým cenám ropy může Rijád čelit rozpočtovému schodku kolem 70 miliard dolarů.

Jenže i tak od příštího měsíce uskupení OPEC+, v němž má Rijád stěžejní slovo, navýší těžbu ropy o dalších 411 000 barelů denně, nad rámec květnového zvýšení, dojednaného právě začátkem dubna. Na červnovém navýšení se jeho členské země dohodly tuto sobotu.

Saúdská Arábie si totiž Trumpa potřebuje naklonit.

Saúdskoarabská ropná cenová válka je motivována spíše politicky, snahou naklonit si

amerického prezidenta Trumpa, než ekonomicky, konstatuje agentura Bloomberg ve své včerejší analýze.

Izrael měl už na tento měsíc, květen, naplánované letecké údery na íránská jaderná zařízení. Jenže Trump na ně zatím nekývnul. Bez podpory USA se do nich Izrael nepustí.

Saúdská Arábie si letecké údery na Írán nepřeje. V poslední době tradičně napjaté vztahy s Teheránem alespoň elementárně stabilizovala a obává se, že údery by mohly vyvolat širší blízkovýchodní konflikt, který by se vymkl kontrole, takže by na něj těžce doplatila.

Proto potřebuje Trumpa přesvědčit, ideálně při jeho návštěvě v pouštním království již v polovině tohoto měsíce, aby ani přes pokračující lobbing Izraele k úderům nedal zelenou. Vyhoví mu tedy zlevněním ropy, po němž Trump již delší dobu volá. I když tím sama krvácí. Rijád ale toto vyhodnotil jako menší problém než onu širší blízkovýchodní válku.

Saúdská Arábie se snaží si Trumpa naklonit i jinak než levnou ropou.

Největší saúdskoarabský realitní developer dle tržní hodnoty, saúdskoarabské vládě blízký Dar Al Arkan Real Estate Development, resp. jeho na londýnské burze kotovaná dcera Dar Global, s blížící se návštěvou Trumpa v Saúdské Arábii oznámil nové partnerské projekty s Trump Organization (Trumpův primárně realitní konglomerát, který od jeho nástupu do Bílého domu řídí prezidentovi synové).

Společnými silami tak postaví třeba 80patrový mrakodrap v Dubaji (luxusní penthousy v něm má jít koupit za bitcoiny, jež Trump podporuje – nebo se alespoň do role jejich podporovatele pragmaticky stylizuje) či golfové hřiště v Kataru.

Trump spojuje síly s Rijádem, společně postaví mrakodrap v Dubaji…

…či golfové hřiště v Kataru.

V Česku by v důsledku toho všeho mohly pohonné hmoty ještě před volbami zlevnit ke 30 Kč/l, takže bude zajímavé sledovat, zda a jak si tuzemští politici láci benzinu a nafty přisvojí.

Cena barelu ropy Brent včera v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč, vyplývá z údajů agentury Bloomberg (viz graf níže). Přitom 12. února 2021 stál litr benzínu v ČR průměrně 28,63 Kč a litr nafty 27,55 Kč, ukazují data CCS. Včera stál benzín 34,08 Kč/l a nafta 32,80 Kč/l.

Cena barelu ropy Brent dnes v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč.

Tuzemským čerpadlářům – a nejen jim – se tedy vskutku otevřel prostor pro zlevnění v rozsahu několika korun na litr, v případě nafty průměrně celorepublikově potenciálně dokonce pod psychologickou hranici 30 Kč/l.

Uvidíme, jak rychle si se zlevněním pospíší. Z bohaté dosavadní zkušenosti víme, že zpravidla moc nespěchají.

Čerpadláři by ovšem vskutku s cenou nafty měli dojít průměrně pod 30 Kč/l, inflace uplynulých let nemůže být výmluvou. Inflace uplynulých let v Česku – tedy růst cen energií či mezd výhradně v ČR – se totiž projevila ve zdražení pohonných hmot jen málo. Litr zdražila v rozsahu od 1,50 do 2,50 Kč.

Jak to?

Zhruba 85 procent ceny benzínu či nafty sestává z korunové ceny ropy (určované fundamentálně v zahraničí) a ze spotřební daně a DPH, které inflace v ČR neovlivňuje. Dané daně se navíc od roku 2010 nezvýšily (pokud nešlo o srovnání předchozího poklesu jako roku 2023 u nafty).

Zhruba 36procentní inflace, jež v Česku nastala mezi únorem 2021 a březnem 2025, se tak týká jen zhruba 15procentní části celkové ceny pohonných hmot. Pokud dnes ropa vyjde v korunách zhruba stejně jako v únoru 2021, nic by tedy čerpadlářům nemělo bránit, aby průměrně celorepublikově šli s cenou do blízkosti 30 Kč/l, ba níže. Platí totiž, jak víme, že cena barelu ropy Brent včera v přepočtu do korun spadla poprvé od 12. února 2021 pod úroveň 1300 Kč.

Pokud by ropa zůstala pod hranicí 1300 Kč/barel trvaleji, čerpadláři by měli zlevnit benzín (minimálně) pod 31 Kč/l a naftu pod 30 Kč/l, a to i při zohlednění oné 36procentní inflace, jež v Česku v uplynulých čtyřech letech udeřila.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank