Bankovní rada ČNB se tuto středu na svém třetím měnově-politickém zasedání v letošním roce nakonec rozhodla pro snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Dvoutýdenní repo sazba se tudíž snížila na 3,5 %, diskontní sazba tak klesla na 2,5 % a lombardní sazba se snížila na 4,5 %. Nově stanovené úrokové sazby začaly být platné od pátku 9. května. Pro snížení úrokových sazeb bylo šest členů bankovní rady.
Pouze jeden člen byl pro setrvání stávajících úrovní úrokových sazeb. Poměr rozložení ohledně jednotlivých členů v rámci hlasování nebyl tedy tak jednoznačný jako na předchozím březnovém zasedání, kdy pro setrvání hlasovalo všech sedm členů bankovní rady ČNB.
Již minulý týden jsem psal o tom, že pravděpodobnost obou kroků čili snížení o 0,25 procentního bodu a eventuálního ponechání stávajících úrovní jsou takřka vyrovnaná. V těchto a následných dnech tak můžeme po tomto snížení očekávat další viditelnější pokles výkonnosti úročení na termínovaných a spořicích účtech u většiny bank a spořitelen provozující svou činnost v ČR. Už v minulém týdnu jsem poznamenal, že se přikláním spíše pro variantu, že bankovní rada sníží úrokové sazby zejména pak i s ohledem na to, že nejspíš v rámci hlasování převáží argument ulevit české ekonomice.
Tento krok byl podporování také i kvůli nedávné panice a přetrvávající nejistotě na finančních trzích. Ještě před několika týdny se totiž předpokládalo, že oznámená cla novou americkou administrativou budou v navrhovaném rozsahu skutečně uvalena, což se ale v praxi takto neuskutečnilo. Tento krok je tak za poslední týdny trhy vnímán do jisté míry spíše demonstrativně, a rovněž i tak, že se dá o potenciálním “zjemnění” tohoto kroku s USA relativně dobře a přístupně vyjednávat. Pokud by totiž americká vláda cla skutečně do puntíku v avizovaném mohutném rozsahu uvalila na velkou část států světa, nejen velice pravděpodobně již pouze ze strany USA, byl by pak tento krok ohledně výrazně vyššího proinflačního rizika vnímán jako více relevantní.
Dnes se ale již trhy z tohoto razantního a současně poměrně impulzivního kroku ze strany nové americké vlády postupně vzpamatovávají. Zároveň vnímání potenciálního proinflačního rizika podpořené právě tímto krokem ze strany americké administrativy viditelněji klesá.
Ve světě ale i nadále přetrvává nejistota ohledně dalšího vývoje a možné další výraznější kolísavosti na finančních trzích, a navíc i potenciální protiinflační rizika v podobě nižší výkonnosti velkých světových ekonomik. Co se tedy týče rozhodnutí o snížení sazeb ze strany bankovní rady ČNB, tak i konsenzus na trzích zastával spíše variantu pro snížení úrokových sazeb. Navíc bankovní rada byla na svém středečním zasedání již nepochybně informována ohledně předběžného odhadu ohledně míry inflace za duben.
Ta byla i veřejnosti představena už v úterý a dopadla výrazně nad očekávání. Míra inflace totiž dle předběžného odhadu ČSÚ poklesla na 1,8 %. Pokud by se tento odhad příští týden ohledně hodnoty inflace skutečně potvrdil, pak by hodnota inflace tedy poklesla na nejnižší úroveň za posledních sedm let. Zároveň ale může být toto snížení sazeb na úroveň 3,5 % také na delší měsíce poslední, a to i z důvodu, že tato hranice (3,5 %) se velice blíží, už v dnešních dobách na vyšších úrovních nastavované, tzv. neutrální úrovni.
Ta bude v budoucnu s velkou pravděpodobností nastavována na citelně vyšších úrovních, než na jaké jsme byli zvyklí do 2021. Tzv. neutrální sazba se tudíž ponechá na restriktivnějších neboli přísnějších úrovních. Další měnově-politické zasedání bankovní rady ČNB proběhne 25. června. Zde si pak již dnes dovolím predikovat, že bankovní rada se tedy velice pravděpodobně uchýlí k ponechání úrokových sazeb na stávajících úrovních čili na 3,50 % základní úrokové sazby.