Evropská unie disponuje jedním z nejpropracovanějších a nejrobustnějších systémů pro zajištění bezpečnosti potravin na světě. Opatření zaměřená na prevenci rizik spojených s potravinami, jejich včasné odhalení a zvládnutí , snižují pravděpodobnost zdravotních obtíží spojených s konzumací zakoupených potravin na minimum. K tomu, aby byl celý systém maximálně efektivní od prvovýroby až po vychutnání připraveného pokrmu, je ale také nezbytná součinnost spotřebitelů. Cílem Světového dne bezpečnosti potravin, který se každoročně koná 7. června, je zvyšování povědomí o významu bezpečnosti potravin pro zdravou budoucnost každého z nás . V Česku má k oordinaci aktivit ohledně bezpečnosti potravin na starosti Odbor bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství (MZe), který je také národní hybnou silou kampaně #Safe2EatEU. Cílem této celoevropské kampaně je šířit informace o bezpečnosti potravin a o způsobech, jak se informovaně rozhodovat o tom, jaké potraviny nakupovat, a konzumovat.

Cesta ke zdravotně nezávadným potravinám na našich stolech začíná ve vědeckých laboratořích. Ať už jde o hodnocení zdravotní nezávadnosti přídatných látek („éček“), sledování dopadů nových potravin na zdraví nebo rutinní analýzy nutričních hodnot či přítomnosti škodlivých bakterií, staví unijní systém bezpečnosti potravin na vědě a jejích metodách. Nezastupitelný význam vědeckého bádání pro zajištění bezpečnosti potravin reflektuje také letošní ročník Světového dne bezpečnosti potravin, který nese podtitul „věda v akci”.

Jak systém funguje?

Vědecké poznatky prostupují celým potravinářským řetězcem. Pěstitelé, zpracovatelé prvotních surovin i producenti potravin jsou pravidelně a důkladně školeni, aby co nejefektivněji předcházeli rizikům spojeným s kontaminací výchozích surovin i potravinářských výrobků škodlivými látkami či choroboplodnými zárodky. Pro případy, kdy se i přes dodržení nejpřísnějších preventivních opatření nepodaří zajistit absolutní bezpečnost, je určený systém rychlého varování RASFF, který o výskytu rizikové události neprodleně informuje klíčová ministerstva i kontrolní orgány členských zemí EU.

„Pokud například dojde k odhalení bakterie salmonely v konkrétním masném výrobku, je informace na základě automatizovaného protokolu okamžitě sdílena se všemi stranami, které mohou přispět k eliminaci rizika. Takže ať už se čeští spotřebitelé vydají na nákup do obchodu s potravinami v místě svého bydliště, nebo v dovolenkové destinaci v jedné ze členských zemí EU, mohou se spoléhat na vysoké standardy v zabezpečení zdravotní nezávadnosti koupeného zboží,“ uvádí Ing. Jitka Götzová, ředitelka Odboru bezpečnosti potravin při MZe.

Konzumace zdravotně bezpečných potravin ve světě rozhodně není samozřejmostí. Podle údajů WHO onemocní v důsledku snědení závadných potravin okolo 1,6 milionu osob denně. Nebezpečné potraviny mohou vyvolat okolo 200 různých onemocnění od zažívacích obtíží po zhoubné nádory a každoroční ekonomická zátěž způsobená nemocemi z potravin dosahuje v zemích s nízkými a středními příjmy okolo 110 miliard dolarů, tedy přibližně 2,4 bilionu korun.

Je však třeba dodat, že starost o bezpečnost potravin nekončí u pultu v obchodě. Výše popsané procesy mají zajistit, aby si spotřebitel mohl vybírat z bezpečných potravin, nicméně řada potravin může být znehodnocena skladováním nebo úpravou. Zde již je odpovědnost plně na spotřebiteli. K tomu, aby se rozhodoval správně a na základě správných a úplných informací, má pomoci kampaň #Safe2EatEU, mezi jejíž letošní témata patří právě osvěta v oblasti bezpečného zacházení s potravinami.

Spotřebitel významně ovlivňuje bezpečnost potravin

Systém zajišťující bezpečnost potravin se u obyvatel Česka těší velké důvěře: s tvrzením, že potraviny běžně prodávané v Česku jsou bezpečné, souhlasilo v letošním tematickém průzkumu agentury Perfect Crowd, realizovaném pro Odbor bezpečnosti potravin MZe, plných 84 % respondentů.

Přibližně tři čtvrtiny dotazovaných se také zajímají o konkrétní postupy důležité pro zachování bezpečnosti potravin: 78 % tázaných považuje za důležité znát rozdíl mezi datem spotřeby a minimální trvanlivostí, 74 % pak chce vědět, zda konkrétní potravina vyžaduje skladování v lednici či mimo ni.

Závěry průzkumu ukazují, že systémová opatření jsou pouze jedním aspektem zajištění bezpečnosti potravin. Stejně nenahraditelnou úlohu v zabezpečení zdravotní nezávadnosti potravin mají spotřebitelé – jednotlivci a domácnosti, jež ji svým chováním mohou významně ovlivnit správným skladováním a přípravou.

Webinář ke Světovému dni bezpečnosti potravin

Pod heslem „Bezpečnost potravin: Věda v akci“ se při příležitosti Světového dne bezpečnosti potravin připravuje webinář, který se bude konat v pátek 6. června 2025, od 10:00 hod. Dalšími oblastmi, kterými školitelé účastníky z řad odborníků i veřejnosti provedou, jsou zoonózy, tedy onemocnění přenosná ze zvířat na člověka, a problematika označování potravin. “Webinář je pojatý tak, aby byl přínosem pro odborníky i nejširší laickou veřejnost. Všichni jsou tedy srdečně zváni,” zve na akci ředitelka Götzová. Registrace je možná do 5. června 2025 na adrese https://agronavigator.cz/akce/webinar-u-prilezitosti-svetoveho-dne-bezpecnosti-potravin-662025 .

Obecně pak platí, že spolehlivé tipy týkající se správného nakládání s potravinami, které je klíčové pro zachování jejich zdravotní bezpečnosti, nutričních i chuťových kvalit, mohou spotřebitelé najít například na specializovaných stránkách https://viscojis.cz/, popř. https://bezpecnostpotravin.cz/, které provozuje Informační centrum bezpečnosti potravin MZe.

O Odboru bezpečnosti potravin Ministerstva zemědělství ČR

Ministerstvo zemědělství společně s Ministerstvem zdravotnictví a ve spolupráci s dalšími ministerstvy a státními organizacemi koordinuje celý systém zajištění bezpečnosti potravin v ČR. Problematiku má v rámci MZe na starosti Odbor bezpečnosti potravin. Jeho součástí je Informační centrum bezpečnosti potravin, které zajišťuje širokou škálu aktivit, mezi něž patří informování veřejnosti prostřednictvím webových stránek www.bezpecnostpotravin.cz a www.viscojis.cz, vzdělávání dětí předškolního věku i školní mládeže, publikační činnost či vzdělávací akce pro širokou veřejnost.