Zatímco pro ropu je Hormůzský průliv kritickým místem, pro plyn to zdaleka neplatí. Ohroženým producentem je hlavně Íránu blízký Katar, který dle zpráv Reuters nechává své vracející se prázdné tankery na volném moři. Katarskými zákazníky jsou hlavně asijské státy, stejně jako jsou hlavními příjemci arabské ropy.

Izraelský útok nastal v době před začátkem hlavní sezóny, kdy je poptávka nižší. Pokud by došlo k uzavření průlivu, zvýší se odbyt spotových objednávek, což povede k růstu cen pronájmu tankerů a nepochybně i cen plynu.

Stejně jako analytici před první světovou válkou se domníváme, že půjde o válku krátkou a vítěznou. Nepochybně ale dojde k dalšímu přehodnocení bezpečnosti energetických dodávek. Po ruském energetickém úderu na Evropu jde o další změnu vnímání světa.

Ježto se plyn ukazuje jako v podstatě jediný rychlý zdroj elektřiny blízkých let (atomová renesance si přeci jen ještě chvíli počká), dojde podle našeho názoru k dalšímu rozvoji ve dvou oblastech. Prvním bude blízká dodávka plynovody. V případě Evropy půjde o Norsko, severní Afriku a Kazachstán. Rozvoj ale nastane i v sektoru námořní dopravy LNG, kde se budou hledat bezpečné alternativy. Pro Evropu to jistě budou USA a africké státy, hlavně ty nezávislé na Suezském průplavu. 

První vlna americké LNG revoluce nastartovala přerod tohoto sektoru ve standardní odvětví. Nešlo o technologickou změnu, ale o změnu kvantitativní. Zásadní je také americký přístup Free on Board, který poskytuje potřebnou volnost a snižuje obchodní riziko. Znamená, že po naložení plynu je dodavateli jedno, na kterém místě bude náklad vyložen. Považuji to za jednu z nejdůležitějších bodů ve prospěch amerického plynu. Ostatně na tomto bodě je založen např. polský příklon k LNG.

Vlivem růstu došlo k výrazným technologickým změnám, které znamenaly řádové zvýšení efektivity současných tankerů a tím i pokles nákladů. To, spolu s geopolitickými změnami a rozšiřováním těžby a infrastruktury vedlo k tomu, že LNG je robustní a spolehlivý zdroj energie.

Zvýšení možností ale vede ke zkracování délky kontraktů směrem k jednotkám let. Je prakticky jisté, že pokud bude odběratel potřebovat krátkodobý nebo delší kontrakt, nalezne cenově dostupnou a moderní loď i dodavatele LNG. Paralelu můžeme najít v jídelních donáškových službách, jejichž příchod významně změnil podobu stravování. Snížil návštěvnost restaurací, ale zajistil takřka neustálý dosah stravovacích služeb.

Jednorázové objednávky budou navyšovat svůj podíl. To samozřejmě povede ke změnám v cash flow společností a tím i k posílení obchodních oddělení a možné specializaci.

V zájmu sektoru je růst nejen producentů, ale i odběratelů a zkapalňovacích míst, kde poroste důležitost skladování LNG formou FSU.

Samozřejmě může být vše úplně jinak. Hlavním rizikem je zrušení amerického FOB, což při současné americké administrativě nelze bohužel vyloučit. Podle mě by tento krok měl výraznější dopad než uzavření Hormúzské úžiny.