Německá
spotřebitelská důvěra se zlepšuje pouze pomalu, což potvrdí GfK pro červenec.
Z USA se dočkáme potvrzení poklesu HDP během Q1, a to primárně kvůli
zahraničnímu obchodu. Květnová bilance by měla podle nás ukázat na další mírné
zlepšení. Jobless Claims ukážou na nadále se mírně zhoršující situaci na
americkém trhu práce.
Americký zahraniční obchod má to
nejhorší za sebou
Německá spotřebitelská důvěra se zotavuje
pouze velmi pomalu. Dle GfK pro červenec došlo podle nás pouze
k mírnému zlepšení nálady, která zůstává hluboko pod dlouhodobým průměrem
a pod předpandemickými úrovněmi. Německé spotřebitele trápí jak dlouhodobá
nevýkonnost německé ekonomiky, která se potýká se strukturálními problémy
v energetice či automobilovém průmyslu, tak hrozba cel ze strany Spojených
států. Samotní spotřebitelé pak stále pociťují dopady nedávné inflační vlny a s
tím spojené ztráty kupní síly domácností. A v neposlední řadě Němci
vnímají politicky rozpolcenou společnost. Otázkou je tedy i síla nové vlády a
její schopnost prosazovat nezbytné kroky v hospodářské politice.
Odpolední americká data ukážou na dopad
nejistoty vyvolané zahájením celních válek. Ty se negativně projevily na
výkonnosti americké ekonomiky, jak potvrdí finální data HDP za Q1 25. Podle
nich tamní hospodářství mezičtvrtletně reálně o 0,2 % pokleslo
(anualizovaně). Důvodem byl zejména efekt předzásobení kvůli obavám
z následného zdražení vstupů po zavedení zvýšených celních sazeb. Tento
efekt vyprchal a nyní bude působit v opačném směru. To by měla potvrdit
data květnového zahraničního ochodu. Jeho (měsíční) deficit kulminoval na
březnových 162 mld. USD, v dubnu již činil „pouhých“ cca 87 mld. USD a za
květen předpokládáme další mírné zlepšení na 83 mld. USD. Dubnový „Den svobody“
americké průmyslníky opravdu vystrašil. Po ukončení procesuj přezásobení
dramaticky propadly objednávky zboží dlouhodobé spotřeby a kapitálových statků.
Květen by měl být již ve znamení růstu. Jako každý čtvrtek se pak dočkáme
týdenního počtu nových uchazečů o podporu v nezaměstnanosti. Tady je patrné
v posledních týdnech mírné zvýšení odrážející horší makroekonomický
obrázek amerického hospodářství.
Dolar ale zřejmě bude nadále pod tlakem kvůli
snaze amerického prezidenta uspíšit oznámení nového guvernéra americké centrální
banky. Z toho vyplývající silné euro bude podporovat i středoevropské měny
včetně české koruny. Tak tak dnes může testovat půlroční maxima.
Euro proti dolaru
na téměř čtyřletém maximu
Na globálním finančním trhu včera panoval klid. Ekonomický
kalendář toho mnoho nenabídl a ani z geopoliticky žádná zásadnější
informace nepřišla. Na frontě mezi Izraelem a Iránem včera panoval
v podstatě klid, uvidíme, jestli něco nového a zásadního přinese
nadcházející jednání Severoatlantické aliance. Kurz eura proti dolaru se tak včera
držel stabilní v blízkosti úrovně 1,160 USD/EUR. Již v průběhu americké seance
se ale kurz začal posunoval vzhůru a během dnešní asijské senace se dolar výrazně
propadnul a kurz USD/EUR se tak vyšplhal až k1,170. Euro tak je vůči dolaru nejsilnější
od září 2021. Důvodem byl článek ve Wall Street Journal. Prezident Trump v něm
uvedl, že uspíší jmenování nového guvernéra Fedu. Jeho jméno by mělo být známo do
září či října. Stávajícímu guvernérovi J. Powellovi přitom mandát končí až v květnu
příštího roku. To by znamenalo, že poměrně dlouhou dobu bude nadcházející guvernér
„stínovat“ a komentovat dění výrazným dopadem na finanční trhy. Protože se dá předpokládat,
že Donald Trump tlačící na snižování úrokových sazeb oznámí holubičí jméno, trhy
na tuto zprávu aktuálně reagují poklesy dolarových sazeb a následným oslabováním
dolaru.
Dočasný klid včera panoval i na regionálním trhu včetně
české koruny. Její kurz se po většinu seance držel v těsném okolí
hladiny 24,78 CZK/EUR, když investoři čekali na odpolední rozhodnutí bankovní
rady ČNB týkající se nastavění měnověpolitických sazeb. Po tiskové konferenci
koruna posílila a její kurz se krátce dostal až k 24,74 CZK/EUR.
V souladu s očekáváním ponechala bankovní rada
ČNB klíčovou úrokovou sazbu nezměněnou na 3,50 %. Pro toto rozhodnutí
hlasovalo všech sedm centrálních bankéřů. Překvapením nebylo tradičně jestřábější
vyznění tiskové konference guvernéra Michla. Bankovní rada podle něj
vyhodnotila rizika a nejistoty výhledu plnění inflačního cíle jako proinflační;
minule byla přitom hodnocena jako mírně proinflační. Ve zbytku letošního roku očekáváme
ještě poslední dvě snížení sazeb, základní repo sazba by tak na jeho konci měla
dosáhnout podle nás rovnovážných 3 %. Zatímco naší prognózu poklesu repo sazby
na 3 % do konce roku stále vnímáme jako nejpravděpodobnější scénář, načasování
zbylých dvou snížení je podle nás spojeno s větší mírou nejistoty. Naše
aktuální prognóza předpokládá snížení úrokových sazeb o 25 bb na srpnovém
a listopadovém zasedání. S ohledem na vysokou geopolitickou nejistotu, nejasnou
sílu dopadů amerických cel a stále zvýšenou inflaci je možné, že centrální
banka bude sazby držet beze změny i v průběhu léta. Více ke včerejšímu
jednání bankovní rady zde: https://bit.ly/CNB_Jun25_CZ.