Letní vlna veder přinesla na stavbách, ve skladech i v gastronomii hned několik hlášených kolapsů z přehřátí. Navzdory opakovaným varováním zůstává nejčastějším prohřeškem to, že firmy sice tuší riziko, ale povinné teplotní limity, bezpečnostní přestávky a pitný režim nehlídají systematicky. Portál JenPráce.cz proto připravil přehled, co zákon vyžaduje a na jakých místech podniky nejčastěji chybují.

Každý zaměstnavatel má základní povinnost zajistit, aby pracoviště bylo bezpečné a zdravotně nezávadné. To zahrnuje i kontrolu teploty, vlhkosti a celkového mikroklima. Zákoník práce a zejména nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, stanoví, že když horko přesáhne povolené limity, musí společnost přijmout technická či organizační opatření – od větrání a stínění až po pravidelné pauzy nebo zkrácení směny.

Limity pro maximální přípustnou teplotu na pracovišti se liší podle charakteru vykonávané práce a prostředí, v němž probíhá. Právní úprava rozlišuje osm kategorií práce podle fyzické náročnosti – od administrativních činností až po těžkou manuální práci. Pro každou z těchto kategorií stanoví nařízení vlády č. 361/2007 Sb. jinou teplotní hranici, jejíž překročení už vyžaduje zásah ze strany zaměstnavatele. V praxi je proto vždy nutné ověřit, do které kategorie konkrétní pracovní činnost spadá.

• Příklad fyzicky nejméně náročné práce (kategorie I): práce s PC, laboratorní činnosti, kancelářské a administrativní úkony.
• Příklad těžké práce (kategorie IVa): stavební práce, práce se sbíječkou, práce v lesnictví.

Tomu odpovídají i příslušné teplotní limity: 27 °C pro kancelářské práce (kategorie I), 24 °C pro těžkou fyzickou práci (kategorie IVa) a 20 °C pro fyzicky nejnáročnější úkony, jako jsou výkopové práce (kategorie V). Jakmile je stanovený limit překročen, musí zaměstnavatel přijmout technická nebo organizační opatření. Nejprve se uplatňují technická řešení – například klimatizace, větrání nebo stínění. Pokud tato opatření nestačí, nastupuje režim bezpečnostních přestávek nebo zkrácení směny. Přestávky se přitom započítávají do pracovní doby.

Současně vzniká nárok na ochranný nápoj. Ten podrobněji opět specifikuje nařízení č. 361/2007 Sb. To požaduje, aby zaměstnavatel doplnil nápoji alespoň 70 % tekutin a minerálních látek ztracených potem a dýcháním za osmihodinovou směnu. „Letos už jsme viděli vysokou pokutu za to, že zaměstnavatel nenabídnul dělníkům nápoje, ačkoli při betonování ve 34 °C ztráceli přes dva litry potu,“ upozorňuje Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz.

Příklad z praxe a pět chyb, které inspekce trestá

Jedna ze stavebních firem, které jsou klienty portálu JenPráce.cz, čelila na přelomu června a července trojici tropických dnů. Po dopoledním měření výsledné teploty 32 °C posunula betonáže na 5:30, každých 45 minut zařadila desetiminutové pauzy ve stíněném kontejneru a dělníkům rozdala iontové nápoje. Výsledek? Práce pokračovala bez úpalu a v rámci možností i bez problémů.

Ne vždy ale firmy reagují správně. Nejčastější přešlapy (a jak se jim vyhnout):

• Teploměr jen „od oka“ – limity by měly vycházet z kalibrovaného měření na stejných místech pracoviště.
• Voda daleko od pracoviště – ochranné nápoje mají být dostupné přímo na stavbě či lince.
• Chybějící evidence přestávek – bez záznamu společnost neprokáže, že režim dodržela.
• Neproškolení zaměstnanci – lidé nepoznají první příznaky přehřátí.
• Směna zůstává v plné délce – zaměstnanci dál pracují, ačkoli vysoké teploty po několik hodin nepřetržitě přesahují povolený limit.

Doporučení pro zaměstnavatele i zaměstnance

„Nastavte digitální měření teploty, naplánujte „horké“ krizové scénáře před sezónou a zkontrolujte, zda pitný režim odpovídá tabulkovým 70 % ztráty tekutin. Předejdete tak nejen pokutám, ale především zdravotním komplikacím svých zaměstnanců,“ radí Anna Kevorkyan, CEO JenPráce.cz.

A rada pro zaměstnance? Zeptejte se, jak je vaše práce klasifikovaná z hlediska tepelné zátěže. Pokud máte pochybnosti, že zaměstnavatel podmínky nedodržuje, můžete se obrátit na oblastní inspektorát práce.