Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání v souladu s tržním konsenzem ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, 2týdenní repo, tak setrvává na úrovni 3,50 %. Během tiskové konference s guvernérem A. Michlem koruna vůči euru posílila pod hladinu 24,50 EURCZK, kde se nacházela naposledy na začátku roku 2024.
Zasedání bankovní rady ČNB (srpen 2025)
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na srpnovém zasedání v souladu s tržním konsenzem ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba, 2týdenní repo, tak setrvává na úrovni 3,50 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné, tj. pro stabilitu hlasovalo všech sedm členů rady. Letos snížila bankovní rada sazby zatím dvakrát o 25 bodů (v souhrnu o 50) a to vždy na zasedání s novou makroekonomickou prognózou, tj. v únoru a v květnu. Nyní v srpnu tak tuto posloupnost přerušila.
Během tiskové konference s guvernérem A. Michlem koruna vůči euru posílila pod hladinu 24,50 EURCZK, kde se nacházela naposledy na začátku roku 2024. Důvodem bylo jednak to, že se celá tisková konference opět nesla v jestřábím tónu. A. Michl přímo řekl, že pokračují inflační tlaky z domácí ekonomiky, které momentálně neumožňují další snížení úrokových sazeb. Dalším důvodem byla nová makroekonomická prognóza, kde pro letošek došlo k úpravě směrem nahoru jak v případ CPI inflace (2,6 %), tak i HDP (2,6 %). Zároveň došlo i k navýšení úrokových sazeb 3MPRIBOR na 3,4 % a to pravděpodobně i kvůli silnější koruně vůči euru (letos 24,9).
Komentáře členů bankovní rady již před srpnovým zasedáním vyznívaly poměrně jasně. Se současným nastavením úrokových sazeb jsou centrální bankéři spokojeni, když v české ekonomice zároveň nadále převažují inflační rizika. Viceguvernérka E. Zamrazilová např. prohlásila, že z jejího pohledu je nyní cyklus snižování úrokových sazeb téměř jistě u konce. J. Seidler uvedl, že je podle něj pravděpodobné, že měnová politika zůstane po určitou dobu stabilní, a to zejména kvůli přetrvávajícímu růstu cen služeb. Už dříve J. Kubíček zmínil, že současné nastavení sazeb již dosáhlo neutrální úrovně. Jestřábí mód dlouhodobě udržuje i guvernér ČNB A. Michl.
Tuzemský vývoj inflace postoj bankovní rady ČNB ospravedlňuje. Celková inflace zůstává zvýšená a v posledních dvou měsících se pohybovala těsně pod 3 % horní hranicí tolerančního pásma. V červnu meziroční dynamika inflace činila 2,9 % a v červenci podle předběžného odhadu 2,7 %. Problémem zůstává setrvačnost inflace ve službách, a to jak těch navázaných na trh nemovitostí (nájemné z bytu, imputované nájemné), tak těch orientovaných na cestovní ruch a stravování a ubytování. V červnu meziročně ceny služeb vzrostly o 5 % a v červenci předběžně o 4,8 %. Zvýšená zůstává i jádrové inflace, která v červnu vystoupala na 3 %. Růst domácí ekonomiky ve 2. čtvrtletí sice předběžně zpomalil na 2,4 % meziročně, ale spotřeba domácností zůstává solidní a mzdy reálně rostou.
Co by se muselo stát, aby bankovní rada ČNB přehodnotila názor a přistoupila do konce letošního roku ke snížení úrokových sazeb? Především by muselo dojít k výraznějšímu zpomalení české ekonomiky např. v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Zároveň by musela začít rychle zpomalovat inflační dynamika, a to zejména v jádrové složce a ve službách. A v neposlední řadě by muselo dojít i k rychlejšímu zpomalení mzdového růstu v kombinaci s citelnějším ochlazením pracovního trhu. Jedno snížení hlavní úrokové sazby o 25 bodů na 3,25 % tak nelze ve 4. čtvrtletí zcela vyloučit, ale pravděpodobnější je v tuto chvíli neměnnost sazeb po celou druhou polovinu letošního roku.