Bankovní rada ČNB minulý čtvrtek ponechala úrokové sazby v ČR beze změny na stávajících úrovních. Proč se ale k tomu tomuto kroku ČNB vlastně uchýlila? Červencová hodnota inflace z meziročního srovnání oproti červnové hodnotě poklesla, a to z 2,9 % na 2,7 %. Z meziměsíčního srovnání ale hodnota červencové inflace vzrostla o 0,5 %. Inflace by se pak do konce letošního roku měla pohybovat přibližně už okolo úrovně 2,5 %.
Bankovní rada ČNB se minulý čtvrtek na svém pátém měnově-politickém zasedání v letošním roce rozhodla stejně jako na předchozím červnovém zasedání pro ponechání úrokových sazeb beze změny na stávajících úrovních. 2T repo sazba tak setrvala na 3,5 %, diskontní sazba tudíž zůstala na 2,5 % a lombardní sazba setrvala na 4,5 %. Pro tento krok hlasovalo všech sedm členů bankovní rady ČNB. Bankovní rada rozhodla především v důsledku vyšší jádrové inflace, a tedy zejména stále přetrvávajících vysokých cen služeb. To hlavně v pohostinství a ubytovacích službách.
Důležitou roli pro toto rozhodnutí bankovní rady sehrály i silně se zvyšující ceny nemovitostí a rostoucí reálné mzdy. Poslední zmíněný faktor pak citelně stimuluje spotřebu, která se následně může projevit v dalším zvyšování cen velice viditelně v poptávkové neboli domácí inflaci. Tím pádem opět výrazněji v sektoru služeb. Současně byl ale pro ponechání stávajících úrovní úrokových sazeb nezanedbatelným argumentem i poměrně napjatý trh práce.
Zároveň je ale momentálně v ČR mírně zvýšená nezaměstnanost, která narostla zejména z důvodu slabší náborové aktivity do průmyslových odvětví v posledních delších měsících. To pak v důsledku menšího využití některých pracovních pozic právě v odvětví průmyslu, které v nemalých případech došlo až do stadia propouštění. Což se do jisté míry týkalo i české vlajkové lodi exportu – automobilového průmyslu. Nejen tuzemský průmysl se totiž potýkal s viditelným poklesem nových zakázek z důvodu slabší zahraniční poptávky.
Ve druhé polovině roku by se ale měla hospodářská kondice ČR se zvyšující zahraniční poptávkou a tedy i s novými zakázkami pro tuzemské průmyslové podniky a závody již výrazněji zlepšovat. Následně se pak ruka v ruce s lepší českou ekonomickou bilancí rovněž očekává, že ožije i náborová aktivita personálních agentur a i HR oddělení samotných společností, která byla v posledních měsících spíše v útlumu. Tento efekt by ve výsledku v následujících měsících měl snižovat i aktuálně mírně navýšenou nezaměstnanost v ČR.
České ekonomice by se tím pádem mělo v dohledných měsících druhé poloviny roku již více dařit. Což byl jeden z dalších argumentů pro ČNB ponechat sazby na stávajících, a tedy mírně vyšších hodnotách. České hospodářství by totiž mělo v letošním roce růst tempem převyšující 2 %. Zároveň se ale kvůli lepším vyhlídkám ohledně již rychlejšího ekonomického růstu a opět vyšší domácí spotřeby dá očekávat, že k rozhodnutí bankovní rady ČNB ohledně možného snížení úrokových sazeb dojde už jen minimálně.
Míra inflace se v prvním prázdninovém měsíci mírně snížila
Červencová hodnota inflace se z meziročního srovnání oproti červnové hodnotě (2,9 %) snížila o 0,2 %, a to na úroveň 2,7 %. Z meziměsíčního srovnání se ale spotřebitelské ceny v ČR zvýšily o 0,5 %. Za stále mírně vyšší hodnotou inflace můžeme hledat zejména vyšší ceny potravin a nealkoholických nápojů, ceny nájemného z bytu a stále poměrně vysoké ceny v sektoru služeb. Hlavně ve zmiňovaném pohostinství a ubytovacích službách.
Naopak protiinflačně se v březnu z meziročního srovnání zachovaly především ceny pohonných hmot. Ty totiž v červenci z meziročního srovnání klesly o poměrně výrazných 8,8 %. I ceny elektřiny a plynu z meziročního srovnání v červenci poklesly. Ceny elektřiny tedy zlevnily o 4 % a ceny plynu klesly dokonce o 7,9 %. Ceny zboží tak v červenci z meziročního srovnání vzrostly o 1,4 % a ceny služeb o 4,8 %.