Srpnový index nákupních manažerů z tuzemského zpracovatelského sektoru dosáhl hodnoty 49,4 bodu. Jedná se o nižší úroveň než o měsíc dříve (49,7) i než očekával trh (50,1). Index tak pro nejbližší období opět ukazuje na ochlazování průmyslové aktivity.

Podle průzkumu mezi zpracovateli stagnuje objem výstupu, a to hlavně vlivem problémů s dodávkami a americké celní politiky. Naproti tomu mírný nárůst byl evidován u objemu nových zakázek. Zahraniční poptávka nicméně zůstává utlumená, a to jak vlivem cel na dovoz do USA tak i nadále malátného výkonu Německa. Nákladová inflace zůstala mírná, k čemuž dopomohl i relativně silný kurz české koruny. Snaha přilákat poptávku pak vedla zpracovatele k nepatrnému zlevňování vlastní produkce. Nadále spíše omezený odbyt pak vedl i ke snižování zaměstnanosti a nákupů výrobních vstupů. Pozitivní zůstává výhled do budoucna, když průmyslníci zůstávají optimisty ohledně nadcházejícího oživení.

Žádný zázrak, žádná tragédie. Tak by se dalo shrnout vyznění dostupných „měkkých“ indikátorů z průmyslu, a to jak aktuálního indexu nákupních manažerů, tak i nedávného konjunkturálního průzkumu. Na jednu stranu ožívá spotřeba domácností v tuzemsku a známky oživení – byť opatrného – vykazuje i evropská ekonomika. Na druhou stranu náš průmyslový sektor s obavami sleduje agresivní obchodní politiku USA a stále marně čeká na probuzení německého ekonomického obra. Chtělo by se říci, že to nejhorší už ale musíme mít za sebou, když Evropská unie se Spojenými státy v srpnu formálně dokončila novou obchodní dohodu a Německo plánuje masivní investice do obrany či infrastruktury. Nedávné signály od Donalda Trumpa ovšem naznačují, že zdaleka není dobojováno a důvod pro vyhrožování novými cly se vždy snadno najde. V souhrnu se ovšem kloníme k názoru, že se příští měsíce skutečně ponesou spíše v mírně pozitivním duchu a průmyslové oživování bude pokračovat, byť zvolna. Za celý letošní rok od něj čekáme výsledek na úrovni „černé nuly“, tedy nepatrného růstu. Větší nastartování si pak slibujeme až od roku 2026.

Vít Hradil
hlavní ekonom