Americká centrální banka (Fed) na svém prvním zasedání pod vedením nového předsedy Kevina Warshe podle očekávání nezměnila základní úrokové sazby. Ty nadále zůstávají v rozmezí 3,50 až 3,75 procenta. Přesto centrální bankéři připustili, že pokud inflace nepoleví, může ještě letos dojít ke zvýšení úrokových sazeb.

Fed ve svém prohlášení uvedl, že americká ekonomika pokračuje v solidním růstu, zatímco cenové tlaky zůstávají silnější, než se původně očekávalo. Nová prognóza počítá s letošní inflací na úrovni 3,6 procenta, což je výrazně více než předchozí odhad 2,7 procenta.

Nový šéf Fedu Kevin Warsh na tiskové konferenci naznačil změnu přístupu centrální banky. Podle něj se Fed chce méně opírat o dlouhodobé výhledy a více reagovat na aktuální ekonomická data. Zdůraznil, že v současném nejistém prostředí není vhodné dávat trhu jednoznačné signály o budoucím vývoji měnové politiky.

Warsh se vedení Fedu ujal po Jeromu Powellovi, kterého prezident Donald Trump dlouhodobě kritizoval za neochotu snižovat úrokové sazby. Přestože nový předseda v minulosti připouštěl možnost uvolnění měnové politiky, aktuální vývoj inflace jeho postoj změnil.

Růst cen v posledních měsících podpořilo zejména zdražování ropy související s napětím na Blízkém východě. Inflace ve Spojených státech v květnu vystoupala na 4,2 procenta, což představuje nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Právě pokračující inflační tlaky zvyšují pravděpodobnost, že Fed bude muset měnovou politiku v dalších měsících zpřísnit.

Ve světě mezitím pokračuje trend přísnější měnové politiky. Evropská centrální banka minulý týden zvýšila úrokové sazby o čtvrt procentního bodu a stejný krok učinila také japonská centrální banka, která posunula základní sazbu na jedno procento – nejvyšší úroveň za více než tři desetiletí. Investoři nyní vyhlížejí rozhodnutí britské centrální banky, které by mohlo naznačit další směr světové měnové politiky.