Americký prezident Donald Trump loni výrazně zvýšil příjmy z licencování svého jména v zahraničních realitních projektech. Podle údajů z jeho každoročního majetkového přiznání inkasoval celkem 59,5 milionu dolarů, tedy přibližně 1,25 miliardy korun. Meziročně jde o nárůst o 71 procent a ve srovnání s rokem 2023 byly jeho příjmy z této oblasti téměř desetkrát vyšší.

Významnou část peněz Trump získal z projektů v zemích Perského zálivu. Více než 60 procent celkových licenčních příjmů pocházelo právě z tohoto regionu. Ze Spojených arabských emirátů připadlo na Trumpovy projekty zhruba 22 milionů dolarů, ze Saúdské Arábie dalších devět milionů a z Kataru přibližně pět milionů dolarů.

Největší podíl na těchto příjmech měly dvě realitní společnosti. Saúdskoarabská Dar Al Arkan a její mezinárodní divize Dar Global přinesly Trumpovi podle zveřejněných údajů 25,8 milionu dolarů. Dalších 11,3 milionu dolarů souviselo s projekty dubajského developera Damac.

Trumpovo jméno se přitom objevuje v projektech developerů, kteří mají kromě realitního podnikání také zájmy ve Spojených státech. Některé společnosti usilují o americké investice, potřebná povolení nebo příznivější obchodní a diplomatické vztahy. U některých zahraničních projektů navíc figurují státní pozemky, veřejné investice nebo spolupráce s podniky kontrolovanými vládami.

The Trump Organization pro současné prezidentovo funkční období přijala etická pravidla, podle kterých nemá uzavírat nové významné obchody přímo se zahraničními vládami. Spolupráce se soukromými zahraničními firmami však zůstává povolena. Firma zároveň tvrdí, že své podnikání drží odděleně od prezidentského úřadu, dodržuje příslušné zákony a využívá služeb externího etického poradce.

Analýza CNBC podle dostupných informací neodhalila důkazy, že by některá z licenčních plateb ovlivnila rozhodování Trumpovy administrativy, vedla ke zvláštnímu zacházení s konkrétním developerem nebo způsobila zásah prezidenta ve prospěch některé ze společností. Bílý dům k tomu uvedl, že Trumpova rozhodnutí řídí výhradně zájem Spojených států.

Pozornost přesto vzbuzují některé konkrétní projekty. Trump například přiznal příjem 5,25 milionu dolarů spojený s plánovaným golfovým klubem a luxusními vilami v Kataru. Projekt připravuje Dar Global v rámci rozsáhlé pobřežní výstavby Simaisma, na které se podílí také Qatari Diar. Tato realitní společnost vznikla pod katarským státním investičním fondem a v jejím vedení působí katarský ministr.

Projekt byl představen 30. dubna 2025, tedy jen krátce před Trumpovou návštěvou Kataru. Během ní Spojené státy a Katar oznámily několik významných dohod v oblasti letectví, obrany a ekonomiky. CNBC však neuvedla žádné důkazy, že by Trumpův realitní projekt ovlivnil uzavření těchto dohod.

Podobné otázky vyvolává také Trumpův projekt v Ománu. Prezident zde uvedl příjem téměř jeden milion dolarů z licencování svého jména pro projekt Aida. Na jeho výstavbě spolupracují Dar Global a Omran Group, což je státní ománská společnost zaměřená na rozvoj cestovního ruchu.

Trump získával peníze také mimo oblast Perského zálivu. Z Vietnamu vykázal pět milionů dolarů spojených s plánovaným golfovým resortem poblíž Hanoje. Celková hodnota projektu se odhaduje na 1,5 miliardy dolarů. Projekt se rozvíjel v době, kdy Vietnam jednal s Trumpovou administrativou o obchodních vztazích a snaze odvrátit hrozbu 46procentního cla na vietnamské zboží.

V květnu 2025 se slavnostního zahájení projektu zúčastnil také tehdejší vietnamský premiér Pham Minh Chinh společně s Trumpovým synem Erikem. Premiér tehdy uvedl, že návštěva Erika Trumpa pomohla realizaci projektu urychlit. Ani v tomto případě však CNBC nenašla důkazy, že by Trumpův realitní projekt ovlivnil jednání o clech nebo výslednou sazbu.

Právní experti nicméně upozorňují na otázku, zda některé z těchto plateb nemohou narazit na americkou ústavní klauzuli o zahraničních požitcích. Ta federálním představitelům za určitých okolností zakazuje přijímat výhody od zahraničních států bez souhlasu Kongresu.

Nejasnost spočívá především v tom, zda lze platbu přijatou prostřednictvím soukromého developera považovat za výhodu od zahraniční vlády, pokud stát například vlastní pozemek, financuje projekt nebo se přímo podílí na jeho rozvoji.

Podle právníka a odborníka institutu Brookings Scotta Andersona tato otázka zatím nemá definitivní odpověď. Soudy se jí v minulosti zabývaly v souvislosti s Trumpovým prvním prezidentským obdobím, Nejvyšší soud však několik případů v roce 2021 po jeho odchodu z funkce zamítl jako bezpředmětné a samotnou podstatu sporu nerozhodl.

Trumpovy zahraniční licenční příjmy tak představují nejen mimořádně výnosnou součást jeho podnikání, ale zároveň otevírají další otázky týkající se hranice mezi prezidentskou funkcí a soukromými obchodními zájmy. Zvláštní pozornost bude proto pravděpodobně věnována projektům, v nichž se vedle soukromých developerů podílejí také zahraniční státní společnosti nebo vlády.