Česká vláda počítá pro příští rok se státním rozpočtem, jehož schodek má dosáhnout 389 miliard korun. Návrh po jednání kabinetu představila ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Pokud by byl rozpočet v této podobě schválen, půjde o druhý nejvyšší deficit českého státního rozpočtu v historii.

Vyšší schodek vznikl pouze v roce 2021, kdy se hospodaření státu výrazně propadlo kvůli dopadům pandemie covidu-19. Tehdy deficit dosáhl 419,7 miliardy korun. Pro letošní rok přitom vláda počítá se schodkem 310 miliard korun.

Příjmy státního rozpočtu by měly v příštím roce podle návrhu vzrůst o 3,3 procenta na 2,189 bilionu korun. Výdaje mají růst výrazně rychleji, a to o 6,2 procenta na celkových 2,578 bilionu korun.

Parametry rozpočtu ještě nejsou definitivní. Kabinet může během dalšího projednávání některé položky upravit a konečnou podobu musí vláda předložit Poslanecké sněmovně nejpozději do konce září. Schillerová očekává spíše menší změny, které mohou souviset například s jednáním s dalšími ministry nebo s přesnějším výpočtem nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů energie.

Podle ministryně není možné růst schodku oproti letošnímu roku jednoduše zastavit bez rizika pro českou ekonomiku. Tvrdí, že výraznější rozpočtové škrty by mohly vést ke stagnaci hospodářství a v konečném důsledku by jejich ekonomické dopady mohly být dražší než samotné zvýšení deficitu.

Vláda zároveň očekává, že vyšší veřejné výdaje podpoří hospodářský růst. Právě silnější ekonomika by podle předpokladů měla v dalších letech pomoci postupně snižovat deficit veřejných financí. Schválený fiskálně-strukturální plán počítá s tím, že celkový deficit veřejných financí dosáhne příští rok 2,8 procenta HDP. V roce 2028 by měl klesnout na dvě procenta a o rok později na 1,6 procenta HDP.

Výrazně více peněz má příští rok směřovat také do investic. Jejich objem by měl meziročně narůst o 26,4 miliardy na 289,6 miliardy korun. Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury má současně vzrůst o 10,6 miliardy na 180 miliard korun. Finance mají být využity především na rozvoj dálniční a železniční sítě.

Významnou položkou zůstává také obrana. Celkové výdaje na obrannou oblast mají dosáhnout 195 miliard korun, přičemž 191 miliard připadne přímo rozpočtu ministerstva obrany. Výdaje ministerstva tak mají odpovídat dvěma procentům českého HDP.

Stát chce zároveň i nadále převzít část nákladů spojených s podporou obnovitelných zdrojů energie. Namísto spotřebitelů má poplatek za obnovitelné zdroje zaplatit stát, přičemž v příštím roce by na tento účel mělo putovat přibližně 18 miliard korun.

Návrh rozpočtu počítá také s růstem výdajů na platy ve veřejném sektoru. Celkový objem prostředků na mzdy má meziročně vzrůst o 36 miliard korun. Platy státních zaměstnanců by se podle návrhu měly zvýšit přibližně o pět až devět procent, zároveň má dojít k navýšení počtu zaměstnanců.

Státní sektor by měl získat například dalších 1500 vojáků a stejný počet policistů. Ve školství má navíc přibýt 285 školních psychologů.