Sněmovna reprezentantů schválila (po jistých úpravách)
většinou jediného hlasunávrh zákona, který tamníprezident Donald Trumpnazývá „velký krásnýzákon“ a
„nejdůležitějšímzákonu, který kdy bude vUSAschválen“.
Teď se bude návrhem zabývatSenátcoby horní komora
Kongresu.

Návrh přináší desetileté prodloužení platnosti daňových
úlev zavedených Trumpem už v roce 2017. Zároveň
obsahuje i seškrtání výdajů na zdravotní pojištění
chudých (o pokrytí by mohlo přijít necelých 9 milionů
Američanů) a na potravní lístky. Zákon má také ukončit
dotace na posilování role obnovitelných zdrojů energie,
kteréžto dotace zavedl v roce 2022 (tj. za prezidentování
Joe Bidena) zákon zvaný Inflation Reduction Act. Jde
například o výrobu automobilů s příslušnými druhy
motoru, zateplování domů a budování přenosových sítí a
větrných elektráren.

Návrh naopak zavádídotacena
produktovody a těžbu avývozzemního plynu. (Jak vidno,Českoje s tendencí vlád radikálně měnit to, co zavedla
předchozívláda, v „dobré“ společnosti.)
Návrh Sněmovnou málem neprošel, protože někteří
republikánští členové byli původně proti ze strachu, že
zákon nebezpečně navýší zadluženíUSA. Congressional
Budget Office (nestranický analytický útvar přiamerickémparlamentu) prognózuje, že zákon během
příštích desetiletzvýší zadlužení země celkově o téměř 4
bilionydolarů(sníží daňové příjmy o 3,8 bilion a sníží
výdaje o 1 bilion).

To by dovedlo USA k zadlužení nad 134 % HDP, tedy
téměř tam, kde je dnes všemi tolik vysmívaná a
kritizovaná Itálie (a kam ovšem snad ještě rychleji než
USA zatím bohužel míří i Francie).

Zvyšování rizikovosti amerických dluhopisů vede ke
snížení zájmu investorů, a tím tlačí na oslabení dolaru.
Oslabení USD se zdá být jedním z cílů Donalda Trumpa.
Pokud k němu ale bude docházet – což se dá čekat – za
cenu výrazného nárůstu výdajů na splátky amerického
vládního dluhu, velkou radost mít Trump asi nebude.

Michal Skořepa