Výsledky tuzemského průmyslu za květen zklamaly a domácí
trh práce pozvolna slábne. Celková průmyslová produkce meziměsíčně klesla o
1,6 %, v samotném zpracovatelském průmyslu pak o 1,5 %. V předchozích třech
měsících se však výkon českého průmyslu zvyšoval, nejspíše hlavně zásluhou
efektu předzásobení amerických výrobců a spotřebitelů před zavedením cel. V
důsledku toho je pravděpodobné, že za celé druhé letošní čtvrtletí průmysl opět
vykáže mezičtvrtletní nárůst produkce, jeho tempo by ale oproti tomu prvnímu
již mělo zpomalit. Efekt předzásobení, který tuzemský průmysl vytáhl z poklesu
trvající celý loňský rok, by měl postupně slábnout. Kromě statistik z ostatních
zemí na to ukazuje i vývoj zakázek, které tuzemské průmyslové podniky obdržely
ze zahraničí. Ty od začátku roku trendově rostly, v květnu se ale již snížily.
Celkově ovšem dostupná data indikují, že dopady na ekonomiku zřejmě budou více
rozložené v čase. Navzdory tomu ale tuzemský trh práce podle pokračujícího
zvyšování podílu nezaměstnaných osob slábne. Ten sice v souladu očekáváními v
květnu stagnoval na 4,2 %, po sezonním očištění však podle našeho odhadu došlo
k jeho dalšímu nárůstu na 4,5 %. Sezonně očištěný podíl nezaměstnaných osob tak
v ČR od začátku loňského roku setrvale roste a je nejvyšší zhruba od začátku
roku 2017. Více ke květnovým datům z reálné ekonomiky zde: https://bit.ly/IndJul25CZ.

Konečný odhad potvrdil červnové zrychlení české meziroční
inflace z 2,4 % na 2,9 %, zatímco její jádrová složka vzrostla z 2,8 % na 3,0
%. Do velké míry ale v obou případech šlo o technický vliv nízké srovnávací
základny loňského roku. Červen by tudíž měl podle nás představovat letošní
vrchol celkové i jádrové inflace. Celková inflace by se podle naší prognózy
měla ve zbytku roku postupně navracet ke dvouprocentnímu cíli centrální banky,
zatímco ta jádrová navzdory jejímu poklesu nejspíše zůstane nad 2,5 % y/y.
Důvodem je přetrvávající rychlý růst cen služeb, který v červnu dosáhl 5,0 % a
na který významně působí silně zdražující nemovitosti. Ty se promítají ve
zrychlujícím růstu imputovaného i skutečně placeného nájemného. Více jsme nově
zveřejněná data tuzemské inflace za červen analyzovali zde: https://bit.ly/CPI_Jun25_CZ. Česká
koruna vůči euru v mezitýdenním srovnání oslabila o přibližně 0,2 % a její kurz
se dostal mírně pod 24,70 CZK/EUR. Výraznější pak bylo oslabení tuzemské měny
vůči americkému dolaru, které dosáhlo 1 % a kurz se tak vrátil nad hladinu 21
CZK/USD. Korunu sice nadále drží na silnějších úrovních skutečnost, že finanční
trhy přehodnotily očekávání ohledně dalšího snižování úrokových sazeb ze strany
ČNB, když nyní předpokládají jejich stabilitu až do konce roku. Proti tomu
ovšem v tomto týdnu působil trend posilujícího dolaru na globálních trzích.

Americký dolar oproti euru tento týden posílil. V
mezitýdenním srovnání zpevnil o přibližně 0,8 % a dostal se mírně pod 1,17
USD/EUR. Přispěly k tomu pravděpodobně dozvuky v závěru minulého týdne
zveřejněných dat z amerického trhu práce, která pozitivně překvapila a
potvrdila přetrvávající odolnost tamní ekonomiky. To je jeden z důvodů, proč
americký Fed s uvolňováním měnové politiky nespěchá. Dalším jsou samozřejmě
obavy z možných dopadů cel na tamní inflaci, což bylo hlavní téma diskuze
centrálních bankéřů na posledním zasedání Fedu, jak ukázal zveřejněný záznam.
Ve směru vyšších dolarových sazeb navíc působí rovněž plánovaný nárůst výdajů
americké administrativy, který nedávno prošel Kongresem. Bez významnější reakce
trhů se obešlo oznámení výrazných recipročních cel, které se ale spíše dotklo
méně významných hráčů světového zahraničního obchodu. Navíc cla mají vejít v
platnost až 1. srpna, což je nové datum, které americký prezident stanovil jako
nejzazší termín pro uzavření obchodních dohod. Došlo tak k jeho posunutí z
původně udávaného 9. července. Sektorová cla by pak měla být rozšířena i dovoz
mědi do USA a jejich výše by stejně jako u oceli a hliníku měla činit výrazných
50 %. Mírné posílení v tomto týdnu ovšem nic nemění na dlouhodobém oslabující
trendu americké měny a ta je tak stále nejslabší od roku 2021. Z globálně
důležitých dat toho tento týden příliš nepřinesl. Německá průmyslová produkce
sice pozitivně překvapila květnovým meziměsíčním nárůstem o 1,2 %, ten přesto
nedokázal vykompenzovat dubnový pokles o 1,6 %. Tamní inflace za červen pak byla
potvrzena na rovných 2 %, což je zároveň cíl ECB. Maloobchodní tržby v eurozóně
v květnu meziměsíčně klesly o 0,7 %. Statistiky z Číny za červen potom
potvrdily utlumený cenový vývoj, když tamní průmyslové ceny meziročně klesly o
3,6 % a ty spotřebitelské v podstatě stagnovaly (+0,1 % y/y).