Ve středu snížila ČNB úrokové sazby o 25 bodů, když hlasování bylo nakonec 6:1. Velmi dlouho byla ale situace nejistá, což dokládala i řada vystoupení členů bankovní rady z nedávné doby.

Během března a dubna, kdy přicházela z ekonomika spíše proinflační data, to vypadalo spíše na stabilitu sazeb. S blížícím se zasedáním se ale situace pozvolna měnila, když protiinflačně začala působit politika Donalda Trumpa. Klesly ceny pohonných hmot a dalších komodit, a navíc se výrazně zvýšila rizika pro americkou ekonomiku, což se může přenést i do ochlazení globální poptávky. Den před samotným zasedáním pak vyšla nečekaně nízká česká inflace, jejíž hodnota 1,8 % byla nejnižší od března 2018.

Na tiskové konferenci bylo řečeno, že mezi členy bankovní rady panuje shoda na tom, že další prostor pro pokles sazeb je omezený. Na druhou stranu ale mezi nimi nepanuje shoda, kde plánuje ČNB aktuální cyklus snižování sazeb ukončit. Někteří členové mohou středeční krok vnímat jako poslední, někteří mohou ještě hlasovat pro další pokles sazeb. V tomto ohledu na tiskové konferenci ČNB komunikovala, že všechny možnosti jsou otevřené.

ČNB také zveřejnila novou prognózu. Ta se výrazněji neliší od naší, co se týče HDP či inflace. Za povšimnutí ale stojí očekávaný vývoj úrokových sazeb pro příští rok, kdy ČNB (Měnová sekce) předpokládá velmi rychlé snižování sazeb. Bankovní rada se ale k prognóze dlouhodobě vyjadřuje v tom smyslu, že očekává pozvolnější rychlost snižování sazeb. 

Jiří Polanský, analytik České spořitelny