Bankovní rada České národní banky (ČNB) na červnovém zasedání v souladu
s tržním konsenzem ponechala úrokové sazby beze změny. Hlavní sazba,
2týdenní repo, tak setrvává na úrovni 3,50 %. Rozhodnutí bankovní rady bylo jednomyslné, tj. pro stabilitu hlasovalo
všech sedm členů rady.  

Pohled na vývoj tuzemské ekonomiky rozhodnutí centrálních bankéřů ospravedlňuje. Hrubý domácí produkt rostl na začátku
letošního roku rychleji a došlo k mírnému oživení zpracovatelského
průmyslu. Pokud jde o tvrdá data z 2. čtvrtletí, tak zatím byly zveřejněny
vesměs jen dubnové statistiky (průmysl, stavebnictví, maloobchod), které zatím
žádné citelnější zpomalení ekonomiky nenaznačují. V květnu naopak došlo k překvapivě
silnějšímu růstu spotřebitelské inflace, a to v jádrové složce (2,8 %
r/r). 

Celkově zůstává spotřebitelská inflace i nadále zvýšená nad 2 %
inflačním cílem ČNB, když výrazně vyšší zůstává především inflace ve službách (v červnu 4,9 % r/r). Zrychluje rovněž tzv.
imputované nájemné, které odráží rostoucí ceny nemovitostí. ČNB přitom služby, nemovitosti
a potraviny zmiňuje jako tzv. proinflační rizika. Podle ČNB se navíc proinflační
rizika momentálně zvýšila. 

Bankovní rada ČNB zahájila cyklus snižování úrokových sazeb v prosinci
2023 a následně snižovala sazby nepřetržitě na každém po sobě jdoucím zasedání
až do listopadu 2024. Od té doby snížila frekvenci snižování sazeb na 25 bodů
na čtvrtletí, a to vždy na zasedáních s novou makroekonomickou prognózou. 

Co očekávat ve druhé polovině letošního roku? Nejpravděpodobněji se nyní
jeví buď jedno snížení sazeb o 25 bodů, a to spíše až ve 4. čtvrtletí nebo
dokonce žádné snížení sazeb, tj. jejich stabilita. Někteří centrální bankéři, např. J.
Kubíček, přitom uvádějí, že současné nastavení sazeb již dosáhlo neutrální
úrovně. Prostor pro další uvolňování měnové politiky je tak nyní již velmi
omezené. 

Co by se muselo stát, aby ČNB snížila ve druhé polovině letošního roku sazby
výrazněji? Tj. v souhrnu
o 50 bodů a více? Především by muselo dojít k výraznějšímu zpomalení české
ekonomiky např. v návaznosti na negativní dopad amerických cel. Zároveň by
musela začít rychle zpomalovat inflační dynamika, a to zejména v jádrové složce.
A v neposlední řadě by muselo dojít i k rychlejšímu zpomalení mzdového
růstu v kombinaci s citelnějším ochlazením pracovního trhu. 

Suma sumárum snížení hlavní sazby do konce roku na 3 % tak nelze zcela
vyloučit, ale scénář stability, či jen jejich kosmetického snížení, je v tuto
chvíli přeci jen o dost pravděpodobnější.