Jak známo, díky pozitivnímu vývoji za rok 2024 nabídla pražská burza investorům jedno z nejvyšších zhodnocení v tomto století. Samotní akcionáři pražské burzy mohou být rovněž vcelku spokojeni, přestože na rekordní více než tisícikorunovou dividendu z předchozích dvou let tentokrát nedošlo. Burza cenných papírů Praha (BCPP) totiž za rok 2024 zaznamenala meziroční zhruba 15% pokles čistého zisku na 236,3 mil. korun. Přitom zásadní vliv neměl loňský historicky nejnižší objem akciových obchodů, který na pražské burze dosáhl jen sotva 108 mld. korun. Tedy denně v průměru majitele vyměnily akcie jen za 430 mil. korun. Burza na druhou stranu totiž zaznamenala rekordní zájem o obchodování se strukturovanými produkty, a především pak s podílovými listy, potažmo akciemi investičních fondů. Tedy převážně s FKI (fondy kvalifikovaných investorů). Loni se zkrátka ve zmiňovaném segmentu uzavřely obchody za 22 mld. korun, tedy meziročně takřka trojnásobně více. Z burzovních poplatků každopádně rostly především ty za kotaci emisí.

V souhrnu pražská burza v roce 2024 meziročně dokonce zvýšila tržby o 7 mil. korun na 308,7 mil. korun. Vzrostly ji nejvýrazněji příjmy spojené s vypořádáním cenných papírů, ale také třeba služby pro POWER EXCHANGE CENTRAL EUROPE, tedy pro domácí energetickou/komoditní burzu, ve které vlastní třetinový podíl.

Na druhou stranu burze loni klesly především finanční příjmy, konkrétně dividenda z dceřiné společnosti Centrální depozitář cenných papírů (CDCP). Vzrostly ji pak dále osobní náklady o další více než 2 mil. korun na 72,7 mil. korun, přestože průměrný počet zaměstnanců a členů vedení loni klesl o 2 na 30. Z výroční zprávy není patrné, kolik z uvedené částky příslušelo pro 6člené vedení burzy, kolik pro samotné zaměstnance. Každopádně členové statutárních orgánů obdrželi ještě dalších přes 2,5 mil. korun.

Zkrátka pražská burza loni vykázala v úvodu zmiňovaný pokles čistého zisku na 236,3 mil. korun. V úterý 20. května uskutečněná valná hromada měla rozhodnout o jeho celé distribuci mezi akcionáře. Společně navíc s drobnou částí nerozděleného zisku z předchozích let tedy na každou akcii akcionářům vyplatí 892 korun.

Vývoj vyplacených dividend ze strany BCPP v posledních letech

Většina zisku putuje každoročně tradičně do Rakouska, když hlavním akcionářem s podílem 99,54 % je tamní burza Wiener Börse. Zatímco ještě na přelomu století byla akcionářská struktura pražské burzy mnohem širší, když ji tvořila velká část domácích obchodníků s cennými papíry/bank, v současnosti by symbolický podíl měly nadále držet jen dvě další firmy. Drobným akcionářem pražské burzy by tedy měla být již jen Fio Banka a na Kypru registrovaná společnost GES Industry Europe. Doplnit lze, že akcie pražské burzy se veřejně neobchodují a mají i omezenou převoditelnost. Zmiňovaná akcionářská struktura je vlastně již roky stabilní. Meziročně se pak nezměnil ani počet členů burzy, tedy 17 obchodujících bank, resp. obchodníků s cennými papíry. Navíc ze zákona jsou členy ještě také ČNB a Ministerstvo financí.

Doplnit možno konsolidované výsledky BCPP. Příjmy celé skupině v loňském roce meziročně vzrostly o zhruba 2 % na 674,7 mil. korun. Naopak o 2 % klesl provozní zisk na 335,2 mil. Kč. Samotný čistý zisk se snížil o 11,5 mil. korun na 289,4 mil. korun.

Letošní vývoj

V letošním roce má pražská burza dle všeho zatím našlápnuto k lepším výsledkům. Tedy alespoň dle aktivity investorů. U akciových obchodů lze za srovnatelné období letos hovořit o nevídaném meziročním 56% nárůstu obchodů, když majitele vyměnily akcie již za zhruba 78 mld. korun. Více než 100% vzedmutí transakcí lze vidět u fondů, nicméně stále vše v rukou primárně drží obchodování s fondy J&T Arch. Dokonce téměř 300% skok pak v likviditě zaznamenaly strukturované produkty. Zmínit lze i více než 50% nárůst obchodů s dluhopisy. Zkrátka D.Trump svými kroky zprostředkovaně zaúřadoval i na pražské burze, když nejednoho investora vyprovokoval k aktivitě…

Každopádně pražská burza může stále již jen vzpomínat na historickou likviditu, kdy například naposledy v roce 2012 průměrný denní objem akciových obchodů ještě překonával 1 mld. korun. Nejen pokračující stahování emisí z trhu, ale obchodování negativně ovlivnily také regulace. Příchod evropské směrnice Mifid nasměroval obchodování mimo regulované trhy, potažmo pak od roku 2018 platná Mifid II situaci ještě skokově zhoršila. Jak naposledy v prosinci šéf pražské burzy Petr Koblic při prezentaci dále kvantifikoval, evropské burzy reálně evidují obchody obvykle jen do 30 % ze všech uskutečněných. U nás by situace měla být optimističtější, když obchody na regulovaných dvou burzách nejspíše překračují 50 %.

Novinky BCPP

Pražská burza každopádně může byznysově růst také díly loni získané licenci na provozování DLT evidence. Tedy evidenci umožňující v reálném čase dokonce v režimu 24/7 okamžité vypořádání transakcí cenných papírů. Tedy především těch neveřejně obchodovaných. DLT tak třeba může nahradit listinné cp či dluhopisy, zkrátka zajistit vypořádání třeba ať už primárních či sekundárních emisí. Díky kryptografickým mechanismům je přitom evidence DLT bezpečná, podléhá navíc stejným pravidlům jako evidence v CDCP, tedy i dozoru ČNB.

Nastínit do budoucna také lze, že jako se právě zrovna před rokem investoři na Wall Street dočkali zkráceného vypořádání ze dvou na jeden den (T+1), obdobný krok je v plánu také v Evropě, resp. na pražské burze. Dojít by ke změně mělo 11. října 2027.