Koruně se vůči euru první polovině letošního roku dařilo, a to navzdory tomu, že poslední měsíce byly doslova nabité ekonomickými a geopolitickými riziky. Za posílením koruny v první polovině roku stály lepší výkonnost tuzemské ekonomiky, restriktivní měnová politika ČNB a oslabující dolar. Vývoj koruny vůči euru ve 3. čtvrtletí bude odvislý od finální podoby amerických cel. Pro 3. čtvrtletí je proto nutné pracovat s dvěma scénáři možného vývoje koruny.

Koruně se vůči euru první polovině letošního roku dařilo, a to navzdory tomu, že poslední měsíce byly doslova nabité ekonomickými a geopolitickými riziky. Oproti začátku letošního roku koruna vůči euru posílila o necelá 2 %. Koruna přitom posilovala i na základě průměrných měsíčních kurzů. V lednu činil průměrný kurz koruny vůči euru 25,16 EURCZK, zatímco v červnu 24,81 EURCZK. Průměrný kurz koruny vůči euru v letošním 2. čtvrtletí činil 24,92 EURCZK a z tohoto pohledu byla koruna naposledy silnější ve 4. čtvrtletí roku 2023 (24,52 EURCZK). Aktuálně se koruna vůči euru pohybuje v blízkosti hladiny 24,65 EURCZK. 

Jaké byly důvody posilování české měny v první polovině roku? Lze zmínit tři základní faktory.

Za prvé se solidně dařilo české ekonomice a trochu překvapivě i exportně orientovanému zpracovatelskému průmyslu. Hrubý domácí produkt (HDP) v letošním 1. čtvrtletí vzrostl meziročně o 2,4 % (nejrychlejší meziroční růst od 2. čtvrtletí 2022). Solidní růst ekonomiky pravděpodobně pokračoval i ve 2. čtvrtletí, ačkoliv zde ještě nejsou k dispozici červnové statistiky. Americká cla se zatím do výkonu české ekonomiky téměř nijak negativně nepromítla, ale obratem je třeba zmínit, že po téměř celé 2. čtvrtletí platila až na výjimky (např. automobily) „jen“ desetiprocentní celní sazba.

Za druhé bankovní rada Česká národní banka (ČNB) zpomalila snižování úrokových sazeb a její postoj k měnové politice je aktuálně poměrně restriktivní. ČNB snížila v první polovině letošního roku úrokové sazby v souhrnu o 50 bazických bodů a aktuálně hlavní sazba, 2týdenní repo, činí 3,50 %. Bankovní rada navíc poměrně jasně avizuje, že je se současnou úrovní sazeb spokojená. Oproti ČNB Evropská centrální banka (ECB) letos doposud úrokové sazby snížila v souhrnu o 100 bazických bodů a hlavní sazba aktuálně činí 2 %. V průběhu 2. čtvrtletí koruně v posilování pomáhal i rozšiřující se úrokový diferenciál mezi korunovými a eurovými tržními úrokovými sazbami ve prospěch české měny.

Za třetí koruna těžila i z výrazného oslabování amerického dolaru. Korelace mezi korunou a eurem je obvykle taková, že s oslabující americkou měnou má koruna většinou tendenci vůči euru posilovat nebo alespoň neoslabovat.

Co očekávat od koruny ve 3. čtvrtletí? Vzhledem k tomu, že 9. července měla být původně zveřejněna finální výše amerických cel na dovoz zboží z EU, tak bylo logické počkat se silnějšími závěry na vývoj koruny ve 3. čtvrtletí až po oznámení o clech. Budoucí reálná výše efektivní celní sazby však zatím stále není známa a zavedení cel se nyní odkládá až na 1. srpna, přičemž nelze vyloučit, že i tento termín bude opět posunut.

Finální výše amerických cel přitom bude pro další vývoj české ekonomiky a koruny velmi důležitá. Obchodní (ne)dohoda mezi EU a USA totiž vytyčí to, jak moc negativně ovlivní cla reálnou ekonomiku v nadcházejících čtvrtletích. Vzhledem k tomu, že definitivní výše cel není stále známa, tak je vhodné postupovat scénářově podle finální výše efektivní celní sazby.

Prvním scénářem je další pozvolné posilování koruny směrem k hladině 24,50 CZK/EUR a níže v případě, že se EU s USA dohodnou a uzavřou obchodní dohodu s průměrnou efektivní celní sazbou na dovoz evropského zboží do USA v rozmezí cca 12–14 %. V tomto případě by negativní dopad na evropský export a výrobní sektor nakonec nemusel být až tak dramatický. Růst české ekonomiky by velmi pravděpodobně zpomalil, ale ne až tak výrazně. Pokud by navíc během léta dále chodila solidní čísla z české ekonomiky a bankovní rada ČNB ponechala úrokové sazby beze změny, tak by mohla koruna pokračovat v opatrném posilování směrem k hladině 24,50 CZK/EUR a níže. S posilováním koruny navíc nyní finanční trh moc nepočítá, což vytváří prostor pro případné pozitivní překvapení a další zisky české měny.

Druhým scénářem je oslabení koruny vůči euru zpět k hranici 25 CZK/EUR a případně i výše. Předpokladem je, že se EU s USA nedohodnou, respektive na dovoz evropského zboží do USA bude v průměru uvalena výrazně vyšší efektivní celní sazba (20 % a více). Čím vyšší cla na EU, tím vyšší pravděpodobnost negativních dopadů na evropskou a českou ekonomiku s rizikem citelnějšího zpomalení ekonomické aktivity. Bankovní rada ČNB by v tomto případě byla pravděpodobně otevřenější dalšímu snížení úrokových sazeb. Z pohledu koruny by se tak jednalo o negativní faktory (slabší vnější prostředí, horší výkonnost exportně orientovaného tuzemského průmyslu, uvolňování měnové politiky ČNB), které by vedly k oslabení koruny směrem k hranici 25 CZK/EUR. V případě opravdu zásadní obchodní eskalace mezi EU a USA by bylo ve hře citelnější oslabení koruny výrazněji nad hranici 25 CZK/EUR.