V oblasti ochrany významných ekonomických
zájmů spočívalo hlavní riziko ve schopnosti
některých soukromých společností prosazovat
své partikulární zájmy ve vztahu ke státu, státem
ovládaným subjektům a institucím. Tento jev byl
prostoupen napříč mnoha sektory ekonomiky
a jeho spojujícími prvky byl klientelismus a úzké
vazby mezi zástupci státu a soukromým sektorem,
které v mnoha případech představovaly zjevný
střet zájmů.

Tak jako v předchozích letech byl i v roce 2024
jedním z hlavních cílů soukromých společností
energetický sektor, a to z několika důvodů. Za
prvé v energetice probíhají nebo se připravují
významné projekty, a to nejen z hlediska objemu
financí. Za druhé se jedná o silně regulovanou
oblast, kdy na nastavení některých parametrů
závisí míra zisku klíčových aktérů. V neposlední
řadě se v tomto odvětví přerozdělují značné
prostředky z dotací či podpor.

Energetické společnosti se proto v některých
případech snažily na základě utajené vzájemné
koordinace svých postupů prosadit své zájmy.
Představitelé energetických společností využívali
také nadstandardní kontakty a vazby na zástupce
státu, skrze které získávali i interní informace
z prostředí státních organizací, a v některých
případech skrytě využívali i zástupce zájmových
sdružení či jiných – zdánlivě nezávislých – osob.

Další oblastí, ve které BIS zaznamenala
případy klientelismu či ovlivňování rozhodování
představitelů státem ovládaných subjektů, bylo
zdravotnictví. Oproti energetice se jednalo
o případy s řádově nižším potenciálním dopadem
na veřejné finance, avšak četnost jejich výskytů
byla naopak vyšší. K netransparentnímu jednání
dlouhodobě dochází u různých zainteresovaných
subjektů v sektoru zdravotnictví (zdravotní
pojišťovny, farmaceutické společnosti, distributoři
léčiv, poskytovatelé zdravotních služeb, vrcholní
představitelé nemocnic, lékaři v nemocnicích,
odborné společnosti apod.).

V sektoru zdravotnictví se projevila úskalí
monokratického řízení jednotlivých institucí či
pracovišť, která BIS zaznamenala již v minulých
letech. V situaci, kdy jsou v řídících pozicích
silné osobnosti, dochází v některých případech
ke kumulaci vlivu těchto osob a jeho zneužívání
pro vlastní prospěch nebo zvýhodnění jiného
soukromého subjektu s úzkou vazbou na tyto
osoby.

Příkladem takového jednání je zasahování
do stanovisek jednotlivých útvarů dané instituce,
zrychlené vyřizování požadavků preferovaných
subjektů, vycházení vstříc farmaceutickým
společnostem apod. To vytváří prostor pro
neefektivní nakládání s veřejnými prostředky či
přímo korupci. Motivem jednání zástupců státních
institucí však nemusí být nutně finanční profit,
ale může se jednat i o udržování a kultivování
oboustranně výhodných kontaktů a vazeb.

Dlouhodobým problémem některých státních
subjektů je nevyhovující stav IT infrastruktury,
včetně některých strategicky významných
informačních systémů či projektů. Příčinou tohoto
stavu byla např. několikaletá nečinnost vedení
konkrétní instituce, kdy docházelo k oddalování
přijetí klíčového rozhodnutí o budoucí podobě
informačního systému a výběru způsobu
realizace.

V některých případech zpoždění při
realizaci potřebné IT infrastruktury ohrožovalo
získání předpokládané dotace či vyvolávalo časový
tlak, který zvyšoval riziko volby nevhodného
postupu. V jiném případě neschopnost připravit
včas zakázku vedla i k situaci, kdy zástupce
státního subjektu požadoval po potenciálních
dodavatelích skrytou participaci na zpracování
zadávací dokumentace, což však takovému
subjektu mimo jiné poskytlo konkurenční
výhodu.

Zmíněné jevy jsou často provázeny
nedostatečným či zavádějícím informováním
odpovědných zástupců státu, kteří pak nemohou
plně vykonávat svou kontrolní funkci