Společné IT prostředí založené na kvalitním datovém základu a digitální transformace zjednoduší někdy zdlouhavé celní postupy, protože sdílená data, ke kterým budou mít na jednom místě a ve stejném čase přístup všechny celní správy EU, nahradí tradiční celní prohlášení. Celní orgány budou mít současně k dispozici nástroje, které potřebují k posouzení dováženého zboží a jeho případnému zastavení zásilky, pokud by představovala riziko pro spotřebitele nebo ekonomiku EU.

„Česká republika měla zájem na rychlém prosazení celního balíčku a během polského předsednictví došlo ke značnému pokroku. V době rychlého růstu elektronického obchodu potřebujeme zlepšit fungování celní správy, a to ze dvou důvodů. Nová celní pravidla zamezí nekalé konkurenci zboží ze zemí mimo EU, což pomůže firmám uvnitř EU, a současně zvýší i ochranu spotřebitelů proti výrobkům, které nesplňují normy pro ochranu zdraví. A to vše díky zjednodušeným a modernizovaným celním postupům,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.

Česká republika v případě celního balíčku prosadila naprostou většinu připomínek, které vznesla. A to zejména v případě vytvoření celního datového centra EU, zpřesnění jeho role, funkcionalit a přístupu k datům ze strany vnitrostátních orgánů a orgánů EU.

Nová pravidla celní unie zachovají status oprávněného hospodářského subjektu pro celní zjednodušení. Jeho zachováním dojde k udržení výhod těchto subjektů s tímto statusem (mimo jiné malé a střední podniky) a i nadále využívání výhod v rámci svých partnerských obchodních vztahů. Celní reformou se zavádí ještě nejvyšší stupeň zjednodušení na bázi statusu „Trust and Check“, kdy obchodní toky těchto subjektů budou moci probíhat bez formálního zapojení celních orgánů a bez administrativní zátěže, pokud si celní orgány nevyžádají kontrolu. Tyto subjekty budou pouze povinny v reálném čase zpřístupnit údaje o pohybu jejich zásilek. Status budou udělovat kompetentní celní orgány po splnění příslušných podmínek.

Z hlediska elektronického obchodu ČR podporovala navržená opatření, včetně zavedení konceptu domnělého dovozce pro online tržiště, platformy ze třetích zemí v rámci e-commerce a zrušení bezcelního limitu pro zásilky do 150 EUR. V této souvislosti bylo z pohledu ČR důležité ošetřit otázku přenesení odpovědnosti za výběr cla a jiných poplatků na platformy a tržiště, které jinak podléhají jurisdikci třetích zemí. To bylo vyřešeno tím, že domnělí dovozci musejí být usazeni v EU nebo zde musí mít svého zástupce.

S ohledem na exponenciální nárůst elektronického obchodu v posledních letech se do návrhu Komise podařilo ještě doplnit ustanovení týkající se zvláštního skladu pro e-commerce zásilky, jehož hlavním účelem je snížit počet celně kontrolovaných malých zásilek a motivovat podnikatele, aby dováželi zboží ve velkých množstvích a usnadnili tím realizaci celních kontrol. Komise začátkem května 2025 předložila návrh na zavedení manipulačního poplatku pro e-commerce zásilky.. Výše tohoto manipulačního poplatku a další technické záležitosti spojené s jeho správou jsou stále předmětem diskuze.

Finální přijetí celního reformního balíčku se očekává do konce polského předsednictví, tedy do konce června. Implementace řešení k e-commerce se předpokládá již od roku 2028 jako pilotní fáze celé celní reformy.

Jedním z dalších bodů jednání Rady ECOFIN byla konkurenceschopnost EU a zlepšování prostředí pro podnikání, a to včetně strategie, jak zlevnit ceny energií.

Česká republika prosazuje, aby byla v rámci evropské politiky garantována technologická neutralita včetně možnosti využití jaderné energie bez cenového znevýhodnění. V rámci debaty rovněž ČR tematizovala otázku odložení účinnosti systému ETS2.

„Vysoké ceny energií jsou pro konkurenceschopnost Evropské unie významnou komplikací. Abychom tento problém vyřešili, musime nejen oddělit ceny plynu a elektřiny, ale také zjednodušit rámec státní podpory, aby se urychlily investice. Také jsem navrhnul odložit implementaci ETS2 minimálně o rok,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.