Tento týden byl ve znamení
atakování nejsilnějších eurových úrovní vůči americkému dolaru za poslední
téměř čtyři roky. Společné evropské měně se v první polovině týdne podařilo
kurz posunout dokonce nad hladinu 1,180 USD/EUR. Takto silné bylo euro
naposledy v září 2021. Jeho síla si dokonce vysloužila komentáře
evropských centrálních bankéřů. Spíše než k úrovni se ale znepokojivě
vyjadřovali k rychlosti posilování. Nicméně závěr týdne již byl ve znamení
částečné korekce eurových zisků, když se v průběhu páteční seance kurz
stabilizoval kolem 1,170 USD/EUR. Za pátečním zklidněním stál zejména svátek
v USA – kvůli Dni nezávislosti byly tamní trhy zavřené.

Za sílou eura,
respektive slabostí dolaru stála zejména politika. Hlavně v úvodu týdne
se americký prezident D. Trump opět navážel do prezidenta centrální banky J.
Powella a opět ho tlačil do výrazného snižování sazeb. Do toho D. Trump v Kongresu
na sílu prosazoval daňový zákon, který výrazně prohloubí zadlužování státu;
v této snaze byl nakonec úspěšný. V neposlední řadě trhy v závěru
týdne Trump znejistil oznámením, že rozesílá svým obchodním partnerům, se kterými
dosud nemá dohodu, včetně EU, dopisy, kde jim oznamuje výši cel s platnosti
od počátku srpna.

Zveřejněné evropské
indikátory naznačují, že cyklus snižování úrokových sazeb se mohl přiblížit
svému konci. Zejména indikátory z německé reálné ekonomiky sice zatím zůstávají
slabé (zklamaly květnové maloobchodní tržby či podnikové objednávky za stejný
měsíc), pod očekáváním skončila i inflace. Trhy ale do budoucna počítají
s poměrně robustním fiskálním stimulem. Silný naopak zůstává trh práce. A
to nejenom v samotném Německu, ale v celé eurozóně.

Silná data
z trhu práce přišla i ze Spojených států. Opět se ukázalo, že ADP
report je jako předskokan statistiky nově vytvořených pracovních míst
v nezemědělském sektoru velmi nespolehlivý. NFP překvapily výrazně
pozitivně a k tomu byl zaznamenán nečekaný pokles míry nezaměstnanosti.
Vše doplnily více než solidní Jobless Claims a JOLTS. Vzhledem k duálnímu
cíli americké centrální banky, které bere v úvodu nejenom inflaci, ale
práce i trh práce, to tak implikuje, že Fed opravdu nebude se snižováním
úrokových sazeb spěchat.