Němečtí pojistitelé vycházejí z toho, že celní plány prezidenta Trumpa mohou mít závažné hospodářské důsledky pro Evropu a obzvláště pro Německo. Experti konkrétně upozorňují na mnohé přímé dopady. Vyšší cla by například zdražila evropské zboží v USA a obzvláště by bylo zasaženo Německo, které je jedním z nejvýznamnějších evropských exportérů do USA. V této souvislosti Jörg Asmussen, výkonný ředitel GDV, uvedl, že jde o fundamentální útok na otevřený, na pravidlech založený a multilaterální obchodní systém, tedy o opravdový předěl.

Opatření vyhlášená vládou USA představují podle Asmussena další výzvu, a to v již tak aktuálně napjaté situaci. Aby bylo možné reagovat na dopady, jako jsou zvýšený inflační tlak a hospodářská stagnace, tak je třeba rychle jednat jak v Německu, tak v Evropě. To zahrnuje soubor opatření, jako je méně byrokracie, a posílení evropského kapitálového trhu s cílem posílit konkurenční schopnost domácího hospodářství.

Samotný prezident Trump zdůraznil, že „jeho“ cla by mohla generovat příjmy ve výši 6 bilionů USD. To by ovšem dopadlo na 134 milionů amerických domácností v průměrné výši 5 000 USD ročně. To je podle Asmussena enormní finanční zatížení občanů USA, neboť dovozní cla fungují jako skrytá prodejní daň. Silně mohou být zasaženy především nízkopříjmové domácnosti.

Centrální banka USA by mohla reagovat na inflační tlaky přísnější měnovou politikou, která zvýší hodnotu USD. Zhodnocení dolaru by sice mohlo evropské zboží na trhu USA relativně zlevnit, ale zároveň by se podle Asmussena zvýšily dovozní ceny do Evropy, což by mohlo znovu povzbudit inflaci. Nejistota kolem cel by mohla zbrzdit investice a ohrozit finanční stabilitu.

Vyššími cly by bylo zasaženo i německé pojišťovnictví. Zpomalený hospodářský růst by mohl tlumit nárůst pojistného. Makroekonomická nejistota a slabý růst by mohly negativně ovlivnit vývoj životního pojištění. Propočty GDV dokládají, že v roce 2025 by mohl být růst v životním pojištění až o 1,7procentního bodu nižší oproti původní prognóze.

Také neživotní pojištění (bez soukromého zdravotního pojištění) by mohlo být v Německu postiženo možným poklesem růstu pojistného zhruba o 1,1procentního bodu. Tento pokles růstu by mohl vyplynout především z negativního vývoje v dopravním pojištění, leteckém pojištění, úvěrovém pojištění a pojištění kauce.