Oborová sdružení zastupující podniky z pěti energeticky
náročných odvětví (chemie, papír, slévárny, strojírny,
kovárny) zaslaly premiérovi Petru Fialovi otevřený dopis,
v němž upozorňují, že drahé energie a dekarbonizace
snižují konkurenceschopnost českých podniků.

Dopis obsahuje konkrétní příklady: „Napříč Evropou se
začínají pozastavovat dekarbonizační investice. V ČR
jsou příkladem Třinecké železárny, které pozastavily svou
investici do elektrické obloukové pece, v Lovochemii
došlo k odkladu výstavby nového provozu kyseliny
dusičné, stále je otevřeno rozhodnutí přebudování
uhelného energetického zdroje na plynový v areálu Orlen
Unipetrol RPA. To vše se děje jen proto, že to firmám
prostě ekonomicky nevychází. Takovouto investicí by
totiž definitivně ztratily konkurenceschopnost.“

V reakci na představu, že by se měl energeticky náročnýprůmyslpřesunout do zemí, kde jsouenergielevnější, se
autoři dopisu ptajípremiéra, „jakou máte strategii
ohlednězaměstnanostinašich lidí“. Jde ale o poměrně
slabý argument, protožečeská ekonomikauž dlouhálétatrpí převisem poptávky po pracovní sílenadjejí nabídkou.

Dnes často zmiňovaná potřeba si ve strategicky
důležitých odvětvích udržet soběstačnost zaznívá jen
letmo v konkrétních návrzích, kterými dopis končí:

– zavést nulovou sazbu daně ze zemního plynu a snížení
síťových poplatků za elektřinu a zemní plyn,
– zachovat a prodloužit bezplatné přidělování povolenek
CO2,

– zachovat kompenzace nepřímých nákladů a rozšířit je i
na další chemické látky, včetně čpavku, aby se zohlednil
jejich strategický význam,

– zavést dočasnou státní podporu pro průmyslové
uživatele zemního plynu, elektřiny a povolenek CO2 –
pokud ceny zůstanou vysoké i po roce 2025 – na
referenční úrovni max.20 EUR/MWh pro plyn, 50
EUR/MWh pro elektřinu a 35 EUR/t pro CO2.
Cena uhlíkové povolenky v systému ETS.

Vedle vládní obavy dopustit, aby se zdražily “špinavé“
aktivity domácností (spotřeba fosilních zdrojů energie
v autech a ve vytápění domácností) skrze chystaný
systém ETS2, se tak rýsuje odpor proti dekarbonizaci i ze
strany (části) firemní sféry, jíž se týká už existující systém
ETS(1). V jaké podobě bude nakonec Evropská zelená
dohoda vlastně (v Česku) realizována, je tak čím dál
méně jasné.

Michal Skořepa