Český
státní rozpočet v loňském roce skončil v deficitu
271,4 mld. CZK, což je o 17 mld. CZK nižší
schodek oproti roku 2023. Zároveň to byl o 10,6 mld. CZK lepší
výsledek oproti novelizovanému rozpočtu, který po zahrnutí výdajů spojených se
zářijovými povodněmi, počítal s deficitem ve výši 282 mld. CZK.
Bez zmíněných výdajů byl pro rok 2024 plánován deficit ve výši 252 mld. CZK.
Letos by konsolidace veřejných rozpočtů měla pokračovat. Schválený státní rozpočet
pro rok 2025 plánuje s deficitem 241 mld. CZK. Poté, co deficit
veřejných financí v roce 2024 pravděpodobně klesl pod 3 % HDP,
by se v letošním roce měl dále zmírnit na rovná 2 %. Více jsme psali
zde: https://bit.ly/4gEu6V5.

Německá
harmonizovaná inflace v prosinci dosáhla 2,9 % y/y, což bylo o
tři desetiny více oproti tržnímu konsensu. Meziměsíčně tamní spotřebitelské ceny vzrostly
o 0,7 %. Poté, co inflace dosáhla lokálního dna v loňském září (1,8 % y/y),
se v závěru roku citelně zvýšila. Z velké části ovšem šlo o vliv
nízké statistické základny cen energií, když v závěru roku 2023 ceny
pohonných hmot meziměsíčně výrazně zlevňovaly, což se vloni již neopakovalo. To
vedlo ke zvýšení meziroční dynamiky cen energií. Podle komentáře statistického
úřadu se na zrychlení meziroční inflace podílely v Německu také potraviny.
Dnešní údaj
představuje riziko, že by i zítřejší celkový údaj za eurozónu mohl překvapit směrem
nahoru. Tržní konsenzus předpovídá zvýšení meziroční inflace na
2,4 % y/y oproti 2,2 % v listopadu, přičemž jádrová inflace
by měla setrvat na zvýšených 2,7 % y/y. Dříve překvapila také již
zveřejněná inflace (HICP) ve Španělsku, která v prosinci dosáhla
2,8 % y/y (vs oček. 2,6 %).

Zvýšené inflační tlaky v eurozóně mohou lehce zmírnit
očekávání ohledně uvolňování měnové politiky ECB. Finanční trh ale stále
zaceňuje pokles depozitní sazby ze současných 3 % až na 2 %
v letošním roce. To je oproti očekávanému tempu snížení sazeb amerického
Fedu o necelých 50 bb do konce roku výrazně více. To představuje i určitou
podporu pro americký dolar, který ale dnes vůči euru ztratil 0,9 % a krátkodobě
se podíval i nad úroveň 1,04 USD/EUR. Odpolední korekce mohla přijít i na
vrub vyjádření D. Trumpa, který odmítl zprávu Washington Post ohledně
toho, že by mohl zmírnit univerzální cla, která zmínil během své volební
kampaně.

Na pozadí slabšího dolaru se ale středoevropským měnám
s výjimkou polského zlotého nepodařilo posílit. Česká koruna zůstala
poblíž otevírací úrovně na 25,15 CZK/EUR. Maďarský forint své posílení
během dne v odpoledních hodinách umazal, zatímco polský zlotý si připsal
výraznější zisky a vůči euru zpevnil o 0,4 % k 4,25 PLN/EUR.