Docela oblíbeným cvičením na trhu jsou čtvrtletní tanečky kolem zveřejňovaných zisků. Probíhají tak, že se vytvoří údajný konsenzus a zveřejněná čísla se pak poměřují k němu. A cena akcie reaguje odpovídajícím způsobem. Podívejme se dnes s pár poznámkami na tento, řekněme, rituál.
Na úvod připomenu, že onen konsenzus žádným konsenzem není – analytici mají své odhady ziskovosti, z nich je spočítán průměr, nebo medián a to je vydáváno za konsenzus. Fakticky ale na něm žádná shoda neexistuje. A ani nejde o odhady „trhu“ – hovoříme o predikcích analytiků, ne samotných investorů. Jejich predikce a očekávání mohou být někde úplně jinde, ale nikdo se to nedozví. Nyní se podívejme na následující graf.
V obrázku vidíme, jak akcie v indexu SPX 500 v mediánu reagovaly na lepší, či horší než očekávané zveřejněné výsledky. Takže když třeba v roce 2006 nějaká firma vykázala lepší než očekávané výsledky, akcie pak v následující den v mediánu posílila o necelých 100 bp (tedy 0,1 procentního bodu). Pokud v tu dobu výsledky na očekávání nedosáhly, akcie oslabila asi o 170 bp:
Zdroj: X
Jasně vidíme, že reakce za nedosáhnutí na výsledky je v průměru asi dvojnásobně silnější, než reakce na úspěch (na překročení odhadů). To by mimo jiné podporovalo známou psychologicko ekonomickou teorii podle které je člověk obvykle averzní k riziku. Respektive k negativním překvapením. Tj. stejně velké pozitivní překvapení nevyvažuje stejně velké negativní překvapení. A vidíme i exotické reakce – po roce 2020 měl trh na chvíli tendenci odměnit lepší než očekávané výsledky poklesem ceny akcie. Nyní pak reakce tíhnou k mírně nadstandardní přísnosti – ne tak velké pozitivní reakce a relativně silné reakce negativní.
Proměnlivost reakcí je pak v čase hodně velká a příčin může být celá řada. Včetně toho, co jsem uvedl výše – výsledky jsou poměřovány k něčemu, co je jen vydáváno za konsenzus, respektive očekávání trhu/investorů. Ta mohou být ve skutečnosti úplně jinde a relativně k těmto skutečným očekáváním může být reakce třeba stále hodně podobná. Dejme ale tomu, že by onen konsenzus nějak smysluplně reprezentoval očekávání trhu. Jak by se akcie „měly“chovat?
Předpokládejme, že cena akcie odpovídá nějakým odhadům jejích hodnot a ty se odvíjejí od odhadovaných budoucích zisků a toku hotovosti. Zveřejněné zisky pak ukazují, jak moc firmy k této očekávané dlouhodobé trajektorii míří, či ne. V jednom extrému tak odchylka od očekávání může být brána jako jednorázový skok, informačně provozní šum, něco co bude v budoucnu zase vyváženo opačným jednorázovým přestřelením. V takovém případě by měla být reakce ceny minimální. Opak bude platit v extrému druhém, kdy by jiné než očekávané výsledky ukazovaly, že firma svými výsledky dlouhodobě směřuje jinam, než se očekává.
Na závěr ještě jedna vzpomínka – kdysi jsem četl studii, která se zaměřovala právě na to, jak akcie reagují na překvapení při zveřejňování zisků. Závěr jsem si zapamatoval (na rozdíl od jména studie), protože byl intuitivní a zajímavý. Síla reakce byla dána jednak tím, jak moc zisky překvapily. Ale také tím, jak moc překvapovaly v minulosti. Ideální by tak pro nějaké lovce výsledkových akciových zisků bylo, kdyby správně odhadli velká překvapení u akcií, které mají za sebou historii překvapení minimálních.
Více z globálních trhů a ekonomiky i na X: @JiriSoustruznik