Zajišťovací skupina Swiss Re zveřejnila na konci minulého roku předběžný přehled o přírodních katastrofách, jež se udály ve světě v roce 2024. V úvodu sdělení se konstatuje, že rok 2024 se stal historicky nejteplejším rokem, neboť globální naměřená teplota překročila o 1,54 °C průměr v předprůmyslové éře. Globální oteplování má nesporný vliv na mnoho přírodních katastrof, jež nastaly v roce 2024.
Skupina Swiss Re upozorňuje zvláště na závažné povodně v Evropě, jež vyústily podle jejího odhadu ve druhé největší pojištěné škody z titulu povodní v tomto regionu. Pokud jde o USA, tak byly v roce 2024 zasaženy dvěma silnými hurikány a závažnými bouřemi s velkou četností, což vyvolalo obrovské pojištěné škody, jež se podle odhadu podílejí nejméně dvěma třetinami na globálních pojištěných škodách v roce 2024.
Odhadované globální ekonomické a pojištěné škody v roce 2024 a 2023 (mld. USD)
Z tabulky vyplývá, že odhadované celkové globální ekonomické škody z katastrof dosáhly v roce 2024 výše 320 mld. USD a byly o 6 % vyšší než v předchozím roce a o 66 mld. USD vyšší než průměr těchto škod za předchozích 10 let. Škody způsobené přírodními katastrofami se na nich podílely 96,9 %.
Odhadované globální pojištěné škody z katastrof se v roce 2024 vyšplhaly na 144 mld. USD a ve srovnání s rokem 2022 byly vyšší o 16 % a v porovnání s průměrem za posledních 10 let vzrostly o 36 mld. USD. Naprosto rozhodující podíl (93,8 %) připadal na pojištěné škody z titulu přírodních katastrof, které docílily výše 135 mld. USD, což znamená oproti roku 2022 nárůst o 17 %. Oproti průměru za předchozích 10 let byly vyšší o 37 mld. USD.
Pokud jde pouze o přírodní katastrofy, tak podíl globálních pojištěných škod na globálních ekonomických škodách v roce 2024 činil 43,5 %, v roce 2023 pak 39,5 % a u průměru se za posledních 10 let to vychází na 40,6 %. Tento poměr, který se někdy označuje jako propojištěnost, se podle odhadu v roce 2024 výrazně zvýšil. V tomto ohledu je zapotřebí určitá obezřetnost, jelikož přírodními katastrofami byly v roce 2024 silně postiženy Evropa a USA, kde je skutečná propojištěnost vyšší než v jiných regionech světa. Určitě to neznamená, že by se nějak zásadně zúžila globální mezera v ochraně majetku.