Zatímco pro mladé je debata o výši platu běžnou součástí pracovní reality, starší generace se tomuto tématu spíše vyhýbají. Vyplývá to z květnového průzkumu portálu Platy.cz, kterého se zúčastnilo 2 173 respondentů. Generace Z i mileniálové vykazují větší otevřenost i chuť ke sdílení, zatímco u generace X a baby boomers převažuje pocit, že jde o citlivé nebo nevhodné téma. Výrazné rozdíly jsou patrné nejen mezi různými věkovými skupinami, ale i pracovními pozicemi a regiony.

“Naše čísla ukazují, že s nástupem mladších generací do pracovního procesu se mění i způsob, jakým lidé přistupují k tématu výplaty. Pro část společnosti přestává být mzda tabu, zejména u mladších ročníků roste ochota o platech otevřeně mluvit. Celkově se o své mzdě s někým baví 46 % lidí, tedy téměř každý druhý. Platová transparentnost se tak stává se součástí širší společenské diskuse,” komentuje výsledky Miroslav Dravecký z portálu Platy.cz, který je součástí společnosti Alma Career.

Generace, pozice, pohlaví: Kdo mluví o mzdě a kdo raději mlčí?

K otevřenému hovoru o platu se hlásí 64 % respondentů z generace Z, 46 % mileniálů, ale jen 30 % z generace X a pouhých 19 % baby boomers. Plat je zkrátka pro starší skupiny spíše osobní záležitost, kterou sdílejí výhradně více v soukromí. Naopak mladší generace častěji deklarují, že mluvit o mzdě je pro ně běžné a důležité.

Muži i ženy se o platu baví stejně často – otevřeně o něm mluví 46 % z nich. Liší se však v tom, jak debatu vnímají. Zatímco téměř polovina mužů (47 %) označuje rozhovor o mzdě za příjemný, u žen je to jen zhruba třetina (32 %). Naopak za nepříjemné považuje toto téma 24 % žen, zatímco u mužů jen 14 %.

Zajímavé rozdíly odhalil průzkum mezi jednotlivými profesními skupinami. Nejotevřenější jsou v tomto směru pracovníci v provozních a obslužných pozicích – až 85 % z nich uvedlo, že o svém platu s někým mluví. Naopak mezi top manažery připustilo otevřenou debatu jen 21 % respondentů. Vyšší míru zdrženlivosti projevili také nižší a střední manažeři (jen 40 % z nich se o platu baví) a administrativní pracovníci (53 %). Naproti tomu mezi technicky zaměřenými zaměstnanci, dělníky a lidmi ve službách mluví o výplatě přibližně polovina z nich. Otevřenost k diskusi tedy výrazně ovlivňuje nejen věk, ale i pracovní pozice.

Regionální rozdíly potvrzují, že otevřenost k debatě o výplatě se v Česku liší i podle místa, kde lidé žijí. Nejčastěji o svém platu mluví respondenti z Plzeňského kraje a Vysočiny, kde se sdílně vyjadřuje přes 50 % dotázaných. Na opačné straně spektra jsou obyvatelé Ústeckého a Karlovarského kraje, kde o mzdě hovoří jen přibližně třetina. V Praze a Plzni zároveň nejvíce lidí označuje téma výplaty za příjemné, zatímco v Karlovarském či Zlínském kraji vnímají platovou debatu jako nepříjemnou podstatně častěji.

Bez ohledu na věk i pohlaví platí, že Češi mluví o platu především s těmi nejbližšími. Až 83 % uvedlo, že sdílí informace o mzdě s rodinou nebo přáteli. Dalšími lidmi, s nimiž Češi diskutují o platu, jsou kolegové (41 %). Jen minimum lidí (11 %) mluví o příjmu veřejně nebo bez ohledu na vztah. Mezi nejčastější důvody, proč Češi nemluví o platu, patří pocit, že jde o osobní záležitost (45 %) a že výše mzdy nepatří do veřejné diskuse (29 %). Dalších 22 % respondentů uvedlo, že je jim debata o příjmu nepříjemná, a 8 % se za svůj příjem dokonce stydí. Mnoho lidí se ale zapojí do diskuse například ze zvědavosti ohledně platů druhých.

Mzda v inzerátu = více zájemců

Debata o platu není důležitá jen z hlediska společenského posunu, ale také z pohledu fungování trhu práce. Transparentní inzeráty s uvedením mzdy přinášejí firmám výrazně vyšší počet reakcí zájemců. „Když firmy mzdu nezveřejní, snižují si šanci na získání relevantního kandidáta. Výsledkem pak často bývá příběh nenaplněných očekávání – z jedné nebo druhé strany,“ shrnuje zkušenosti Dravecký.

V červnu 2026 by měla být do českého práva včleněna opatření na základě evropské směrnice o transparentnosti odměňování (EU 2023/970), která firmám se 100 a více zaměstnanci ukládá povinnost pravidelně zveřejňovat údaje o průměrné výši mezd na pozicích srovnatelné hodnoty napříč organizací a data o rozdílech v odměňování žen a mužů či na základě dalších kritérií. Zároveň zavádí princip práva na informace tohoto typu pro zaměstnance, kteří o ně svého zaměstnavatele požádají. Posiluje také informovanost kandidátů v rámci otevřených výběrových řízení.

„V případě směrnice EU o transparentním odměňování samozřejmě velmi záleží na tom, jakým způsobem bude v průběhu roku 2026 skutečně převedena do českého právního řádu – což je aktuálně teprve ve fázi příprav. Z mého pohledu však jde o velmi vítané změny, které by měly většinu zaměstnavatelů přimět, aby si konečně na základě relevantních dat udělali pořádek ve svých systémech odměňování a začali postupně narovnávat celou řadu nefér a neospravedlnitelných rozdílů ve mzdách na srovnatelných pozicích – a to nejen mezi muži a ženami, ale například i vůči seniorním zaměstnancům, kteří jsou firmě dlouhodobě loajální, práci nemění a bohužel příliš nevyjednávají o svých podmínkách. Těm pak zaměstnavatelé často zvyšují mzdu pomaleji než kolegům, kteří do firmy přišli teprve nedávno,“ komentuje zavedení evropské směrnice Tomáš Ervín Dombrovský, analytik trhu práce Alma Career a dodává: „Největší změnou, která se do běžné české praxe pravděpodobně promítne až s určitým zpožděním – zato však poměrně jistě a silně – bude samotné zrušení tabu týkajícího se debat o výši mezd. To může výrazně podpořit ochotu lidí ověřit si svou aktuální pozici nejen ve firmě, ale i na širším trhu práce, vyjednávat o svých podmínkách a pokud se jejich situace nebude zlepšovat dostatečně rychle a spravedlivě, také zvažovat změnu zaměstnavatele z vlastní iniciativy. A právě v tomto ohledu Češi dosud poměrně výrazně zaostávají za flexibilnějšími a konkurence-schopnějšími zeměmi EU. I proto má Česko v rámci Evropy jeden z nejvyšších rozdílů mezi výší mzdy a skutečnou hodnotou odváděné práce, což se negativně promítá do pomalejšího růstu životní úrovně, finančních potíží až čtvrtiny zaměstnanců a s tím souvisejícího nedostatečného rozvoje služeb. Český trh práce i společnost jako celek tak mohou brzy získat důležitý – a z mého pohledu velmi pozitivní – impuls.“

O průzkumu

Anketa proběhla v květnu 2025 na portálu pro anonymní srovnávání mezd Platy.cz. Zúčastnilo se jí celkem 2173 respondentů z   různých věkových, profesních i příjmových skupin. Cílem bylo zjistit, jak lidé vnímají otevřenost ohledně odměňování, s kým o platu mluví a jak se v takové debatě cítí.