Od ledna 2026 už nebude moci žádný zaměstnavatel v České
republice platit svému zaměstnanci méně než 22 400 korun při plném úvazku.
Minimální mzda tedy v roce 2026 poproste o 1600 korun. Proč? Je za tím
růst mzdy průměrné.

Když přepočítáme tuto částku na hodiny, bude nová
hodinová minimální mzda 134,40 korun. Dnes je to 124,40 korun za hodinu.
Zvýšení o 10 korun na hodinu může znít málo, ale za celý měsíc se to hezky
nasčítá, na celých 1 600 Kč bez jediné hodiny přesčasu.

Jak ministerstva počítají minimální mzdu

Jak se v České republice určuje budoucí minimální mzda
pro další rok? Díky loňské novele zákoníku práce už nemusíme každý rok čekat,
jestli se vláda rozhodne minimální mzdu zvýšit. Pravidla jsou jasně daná a zvyšování
probíhá automaticky podle předem stanovených pravidel a nastavených
koeficientů.

Základem výpočtu je průměrná mzda v celé zemi.
Ministerstvo financí každý rok odhaduje, kolik bude průměrná mzda všech
zaměstnanců v České republice v dalším roce. Pro rok 2026 stanovilo tuto
částku na 51 497 korun měsíčně. Předpověď zveřejnilo 28. srpna 2025 ve
Sbírce zákonů.

Mohlo by vás zajímat: Jak
se počítá důchod a kolik budete dostávat?

Minimální mzda se odvozuje od mzdy průměrné

Minimální mzda je určitý podíl z průměrné mzdy, též zakotvený
v právních předpisech. V roce 2026 bude minimální mzda tvořit 43,4
procenta průměrné mzdy. Pro zajímavost: letos jsou to jen 42,2 procenta.
Proč? Poměr k průměrné mzdě se záměrně a postupně zvyšuje.

Poměr minimální mzdy k průměrné mzdě stanovuje vláda přes tzv.
koeficienty. Tím se z průměrné mzdy vypočítá mzda minimální. Pro rok 2025
stanovila vláda koeficient 0,422 (42,2 %) a pro rok 2026 to bude 0,434
(43,4 %). A jistě už je vám jasné, že když si vynásobíte odhadovanou
průměrnou mzdu 51 497 korun koeficientem 0,434, vyjde vám přibližně 22 400
korun.

Loňská novela zákoníku práce nastolila cíl pro rok 2029. Minimální
mzda má do roku 2029 dosáhnout 47 procent průměrné mzdy. To znamená, že se
bude koeficient každý rok zvyšovat. Ale o kolik? To se zatím neví, protože roky
2027 a 2028 ještě nemají pevně stanovené koeficienty. Vláda o nich bude jednat
až v roce 2026.

Skončila zaručená mzda, přišel zaručený plat

Do konce loňského roku jsme byli zvyklí na takzvané zaručené
mzdy, které určovaly nejnižší možné platy pro různé profese v soukromých
firmách. Tyto profese byly rozdělené do osmi skupin podle toho, jak náročná
a odpovědná jejich práce byla. Zaměstnavatelům se ale tato pravidla nelíbila, a
tak je po vzájemných dlouholetých diskusích novela zákoníku práce zrušila.
Takže: zaručené mzdy v soukromých firmách skončily lednem 2025.

Namísto zrušených zaručených mezd v soukromé sféře se od
letošního roku zavedly zaručené platy pro lidi pracující ve veřejných
službách a také ve státní správě. Fungují trochu jinak: pracovníky ve
veřejném sektoru rozdělují jen do čtyř skupin:

• 1.
  skupina prací pobírá zaručený plat ve výši minimální mzdy, takže od
  ledna 2026 to bude 22 400 korun měsíčně
• 2.
  skupina prací pobírá zaručený plat ve výši 1,2násobku minimální mzdy,
  což vychází na 26 880 korun
• 3.
  skupina prací dostává zaručený plat ve výši 1,4násobku minimální mzdy,
  v příštím roce to bude 31 360 korun
• 4.
  skupina prací má určen zaručený plat ve výši 1,6násobku minimální
  mzdy, v přepočtu tedy 35 840 korun.

Kdo patří do které skupiny? Ukažme si jen základní přehled, protože
podrobné nastavení naleznete v §7 nařízení vlády č. 341/2017 Sb. Rozdělení
se odvíjí od zařazení zaměstnance do příslušné platové třídy a s ní spojeného
kvalifikačního předpokladu stupně vzdělání:

Skupina 1 odpovídá 1. a 2. platové třídě (22 400 Kč
měsíčně):

• uklízeči
  a pomocníci ve zdravotnických a sociálních zařízeních (nemocnice, domovy
  seniorů)
• pomocníci
  v kuchyni (školní jídelny, nemocniční kuchyně)
• pracovníci
  ostrahy (úřady, školy, nemocnice)

Skupina 2 odpovídá 3. až 5. platové třídě (26 880 Kč
měsíčně):

• kuchaři
  (školní jídelny, nemocnice, armáda)
• sanitáři
  (nemocnice, zdravotnická zařízení)
• správci
  objektů (školy, úřady, kulturní zařízení)

Skupina 3 odpovídá 6. až 9. platové třídě (31 360 Kč
měsíčně):

• pracovníci
  péče o děti v oblasti předškolní výchovy (mateřské školy)
• úředníci
  v oblasti účetnictví (městské a obecní úřady, státní instituce)
• odborní
  laboranti a laboratorní asistenti (nemocnice, zdravotnická zařízení)

Skupina 4 odpovídá 10. až 16. platové třídě (35 840 Kč
měsíčně):

• učitelé
  odborných předmětů a praktického vyučování (střední školy, učiliště)
• vrchní
  sestry (nemocnice, zdravotnická zařízení)
• praktičtí
  lékaři (polikliniky, zdravotní střediska).

Příplatky nejsou součástí minimální mzdy. Vyplácejí se nad ni

Minimální mzda je jen základ odměny za práci. Nepočítají se
do ní peníze za práci nad stanovený časový rámec (za práci přesčas) a
ještě tyto příplatky:

• 
  příplatek
  za práci o svátcích
• 
  příplatek
  za noční práce (obvykle mezi 22. a 6. hodinou)
• 
  příplatek
  za práci v těžkých podmínkách
• 
  příplatek
  za zvýšenou zátěž ve zdravotnictví
• 
  příplatek
  za práci o víkendu.

To znamená, že i když ve smlouvě máte jen minimální mzdu,
celková částka na výplatní pásce může být vyšší právě díky příplatkům nebo více
odpracovaným hodinám.

Příplatek za ztížené pracovní podmínky zůstává i v roce 2026

Kdo pracujeve veřejné sféře v těžkých nebo
nebezpečných podmínkách, má i nadále nárok na příplatek. Ten se počítá ve výši 5
až 15 procent z měsíční mzdy. Při minimální mzdě 22 400 korun to znamená,
že zaměstnanec může pobírat příplatek od 1120 do 3360 korun měsíčně. Stejně tak
zůstávají v platnosti i další výše uvedené příplatky.

Povinnost doplatku do minimální mzdy či do zaručeného platu?? Bude tu i
v příštím roce

Kdyby se stalo, že mzda pracovníka nedosáhla při plném
úvazku úrovně minimální mzdy (nebo ve veřejné sféře zaručeného platu), zaměstnavatel
musí rozdíl doplatit. Tuhle povinnost měli zaměstnavatelé i
v minulosti a nadále také trvá.

V EU patříme k nejhůř odměňovaným pracovním silám

Podle ministerstva práce a sociálních věcí je naše minimální
mzda jednou z nejnižších v celé Evropské unii. Proto vláda postupně zvyšuje
koeficienty, aby se česká minimální mzda alespoň přiblížila částkám, které
vídáme v ostatních evropských zemích.