Průměrná měsíční mzdaletos přesáhne 46tisíc korun. Na jakých pozicích si letoslidévydělají vysokonadprůměrem a kdo na něj ani zdaleka nedosáhne?

Úderem 1. lednavzrostlaminimální mzdao 1 900 na 20 800korun, jejírůstovlivní finanční ohodnocení napříč obory. „Růst minimální mzdymá obecně vliv na platové podmínky napříč odvětvími, zejména pak u nízkopříjmových pozic.Zvýšení minimální mzdyčasto tlačízaměstnavatelek tomu, aby zvyšovalimzdyi u ostatních pozic, zejména proto, aby zachovali odstup mezi jednotlivými platovými kategoriemi. Tento efekt je však nejvýraznější v odvětvích s vysokým podílemzaměstnancůpobírajícíchminimální mzdu,“ vysvětlila Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Dlouhodobě nejlukrativnější pozice z hlediska finančního ohodnocení nabízí sektor informačníchtechnologií. To platí i pro letošnírok. „Mezi nejlépe ohodnocené IT pracovníky budou letos patřit specialisté na kybernetickou bezpečnost či datovouanalýzu.Firmyodborníků nadigitalizacia IT bezpečnost hledají stále více, což zvyšuje jejich hodnotu, vydělávat budou letos průměrně kolem 120tisíc korunměsíčně,“ uvedla Olga Hyklová. To potvrzuje i Denisa Janatová, ředitelka společnosti smitio, a dodává, že u seniorních pozic nejsou výjimkou animzdyvysokonad120tisícovým průměrem. „Zásadní roli v odměňování IT specialistů hraje praxe. Zvláště u vysoce specializovaných nebo manažerských pozic semzdav mezinárodníchfirmách, pohybuje kolem dvou settisíc korun. Po více jak desetileté praxi si produktový manažer vydělá 205 tisíc měsíčně, IT manažer 211 tisíc, vývojář softwaru 215 tisíc. Během našeho loňského průzkumu jeden z respondentů na pozici UX/UIdesigner odpověděl, že jehomzdapo deseti letech praxe je 430 tisíc měsíčně,“ uvedla.

Mezi další pozice, které si budou v letošnímrocez hlediskamezdstátnejlépe, patří vedle lékařů a vrcholových manažerů zejména specialisté a manažeři v technických oborech, jako jsou strojírenství, elektrotechnika aenergetika. „K vysoko hodnoceným pozicím patří například vedoucí projektů ve strojírenství, manažeři vývojetechnologiíči odborníci na automatizaci a robotiku. Tito profesionálové si ve středních a velkýchfirmáchpřijdou na zhruba 90 až 120 tisíckorunměsíčně. Kromě toho vidíme stále rostoucí poptávku po specialistech v oblasti obnovitelných zdrojůenergie, kde semzdyzkušených inženýrů pohybují kolem 80 až 110 tisíckorun. Ve výrobních firmách se pak mzdy technických manažerů a specialistů na procesní řízení pohybují v rozmezí 100 až 150 tisíc,“ sdělil Roman Vejražka, výkonný ředitel headhunterské společnosti Theones.

Průměrná mzdabude v letošnímroce46 557 korun. Podle dostupných statistik na ni ale zhruba dvě třetiny všech pracovníků nedosáhnou.Mzdaněkterých z nich přesáhne tu minimální jen o několik málo tisíc.Minimální mzduv Česku pobírají přibližně čtyřiprocentazaměstnanců, tedy asi 150 000 lidí. „Profese, u kterých se výdělky minimálnímzděblíží, jsou dlouhodobě uklízečky, ostraha objektů a méně častá povolání jako třeba šička. K nejhůře placeným pozicím budou pak v letošním roce patřit také pokladní a obsluha v retailu, kde seprůměrná mzdapohybuje mezi 23 až 27 tisíci měsíčně. Na juniorních administrativních pozicích sezaměstnancizpravidla nedočkají vyššího ohodnocení než 25 tisíc korun. Obecně rostou mzdy řemeslníků, kdy si ti zruční mohou vydělat i 80 tisíc měsíčně, nicméně dělnické pozice v méně specializovaných odvětvích nevydělají ani polovinu, měsíční mzda se pohybuje kolem 27 tisíc,“ dodala Marcela Vyskoková, marketingová manažerka personální agentury Advantage Consulting.

Při porovnávánímezdje třeba pamatovat na lokalitu, kde pracujete. Mzdy se v Česku totiž výrazně liší podlekrajů. „Nejvyšší mzdy hlásí tradičněPraha,StředočeskýaJihomoravský kraj, kde je průměr 55 tisíc měsíčně. K nejnižším pak s průměrem 35 tisíc korun měsíčně patříKarlovarskýaÚstecký kraj. Neznalost rozdílů ve mzdách podlekrajůčasto vede k nereálným představám. Podle průzkumů mají uchazeči, zejména u juniorních a nekvalifikovaných pozic, často vyšší očekávání, než jerealitatrhu. V některých oborech, jako jsou IT nebomarketing, však uchazeči požadují zpravidla odpovídající mzdy,“ popsala Gabriela Hansliková,obchodníředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Značné rozdíly jsou i mezistátníma soukromým sektorem. Podstatné také je, zda pracujete pro tuzemskou nebo mezinárodní firmu. „Zahraniční firmy nabízejí obecně vyšší mzdy a širšíbalíčekbenefitů, který zpravidla zahrnuje bonusy, flexibilní pracovní dobu, nadstandardnízdravotnípéči a podobně. Také více investují do vzdělávání a kariérníhorůstuzaměstnanců. Soukromý sektor pak oproti tomustátnímunabízí vyšší průměrné mzdy, větší důraz na výkonnost a flexibilitu. Oproti tomupráceve státním sektoru může někomu vyhovovat kvůli větší stabilitě, pevné pracovní době nebo delšídovolené,“ řekla Marcela Vyskoková.