Zdá se, že severské země vyvinuly sociální a ekonomický model, který kombinuje prosperitu s rovností. Na stránkách VoxEu to tvrdí ekonomové Magne Mogstad, Kjell G. Salvanes a Gaute Torsvik a poukazují na čtyři klíčové pilíře severského modelu: (1) vysoké veřejné investice do základních služeb, (2) vlivné odborové svazy, (3) vysoké veřejné výdaje na sociální pojištění a (4) vysoké a progresivní zdanění.
Velká míra rovnosti v hodinové mzdě a počet odborů s intenzivní koordinací při vyjednávání o mzdách je podle zmíněných ekonomů hlavním důvodem nižší nerovnosti výdělků v severských zemích. Celkově přitom platí, že „charakteristickým znakem severských zemí je jejich schopnost kombinovat silnou ekonomiku s relativně nízkou úrovní nerovnosti. Jeden článek v The Economist dokonce popsal severský přístup k ekonomické organizaci jako „nový supermodel“. Jaké poučení, pokud vůbec nějaké, lze ale ze severského přístupu odvodit?
Mogstad a jeho kolegové poukazují na to, že existuje několik makroekonomických studií severského modelu, ta jejich se ale spíše než na makroekonomickou výkonnost, dynamikutrhu prácea souvisejících oblastí zaměřuje na ekonomickou rovnost. Jak bylo uvedeno, podle ní stojí model na čtyřech základních pilířích:
Za prvé, vysoké veřejné investice do rodiny, vzdělávání a zdravotnických služeb.
Za druhé, vlivné odborové svazy s koordinovaným jednáním a nastavením mezd napříč odvětvími i uvnitř nich.
Za třetí, vysoké veřejné výdaje na systémy sociálního pojištění, které chrání jednotlivce před ztrátami příjmů v důsledku nezaměstnanosti či zdravotních problémů.
Za čtvrté, vysoké a progresivní zdanění pracovních příjmů doplněné dotacemi na služby podporující zaměstnanost.
Ekonomové na základě své analýzy tvrdí, že daně a transfery v severských zemích přispívají k rovnosti příjmů, nejvýznamnějším faktorem je relativně rovnoměrné rozdělení tržních příjmů před zdaněním. Tato rovnost ve výdělku může teoreticky plynout ze tří oblastí: rovnoměrnější rozdělení odpracovaných hodin, menší rozdíly v hodinové mzdě nebo slabší vztah mezi hodinami a mzdami. Podle dat je pak hlavním důvodem nižší nerovnosti ve srovnání s USA a Spojeným královstvím rovnost v hodinové mzdě. Nižší rozptyl v odpracovaných hodinách a vztah mezi mzdou a hodinami hrají určitou roli, ale velká rovnost hodinových mezd je klíčová. K tomu ekonomové tvrdí, že nízké rozdíly v hodinových mzdách jsou dány zejména malými rozdíly v rámci obou pohlaví spíše než mezi muži na straně jedné a ženami na straně druhé.
Jednou z možných příčin popsané situace je podle expertů všeobecný přístup k základním službám, jako jsou rodinné a zdravotní služby a vzdělání. To totiž snižuje rozdíly v dovednostech na trhu práce. Lidé tak vstupují na trh práce s menšími rozdíly v produktivních dovednostech. Alternativním vysvětlením je, že vlivné odbory a centralizované a koordinované stanovování mezd mohou vést k nižší návratnosti dovedností a nižšímu rozptylu mezd. Data pak podle ekonomů spíše naznačují, že hlavní roli hraje druhý faktor. Tedy nízká návratnost dovedností zaměstnanců.
Příjmová rovnost ve Skandinávii tudíž „do značné míry pramení z komprese mezd dosažené prostřednictvím jejich vysoce koordinovaného stanovování“. Jaké jsou důsledky pro produktivitu a růst ekonomiky? Mohou tento model úspěšně napodobit jiné země? Odpověď je podle ekonomů sporná.
Je možné, že severské země těží z inovací a podstupování rizik v zemích s nižší rovností. Pokud by pak teoreticky všechny státy přijaly severský model, globální inovace a růst by mohly klesnout. Na druhou stranu je naopak možné, že severský model může stimulovat inovace, produktivitu a růst. Tím, že zvýší náklady na práci s nízkou kvalifikací a sníží náklady na pracovníky s vysokou kvalifikací může „povzbudit přijímání technologií a vyřadit neefektivní firmy“. Navíc pomáhá sdílet rizika a kompenzovat pracovníky postižené strukturálními změnami, čímž zvyšuje odolnost vůči novým technologiím, globálnímu obchodu a konkurenci. Podle ekonomů jde přitom o otázky a témata, na která současná data a studie ještě odpovědi nedávají.
Zdroj: VoxEU