Americký prezident Donald Trump už přiměl EU k ústupku v podobě návrhu nulového cla na veškeré průmyslové zboží dovážené z USA, pokud USA totéž clo též vynuluje. To je dobrý začátek.

Spojeným státům ale nepostačí. Vadí jim třeba také DPH evropských zemí, kterou USA samy nemají (mají ale daň z prodeje, jejíž sazba je ovšem zpravidla nižší než sazba evropských DPH).

Pokud by unijní země Trump přiměl i k vynulování DPH, to by byl už věru majstrštyk. Který se ale nestane. Unijní země by totiž „přišly na buben“.

Přece jen jsou ovšem tedy tyto transatlantické celní tahanice aspoň k něčemu dobré. Člověk si pořádně uvědomí, v jaké spleti daní, cel a odvodů už EU uvízla a že je to nepochybně jeden z faktorů, který způsobuje její prohlubující ekonomické zaostávání právě za USA.

Vždyť ze zemí EU má nižší daňovou kvótu než Spojené státy jedině Irsko (viz graf), což je ovšem svého druhu unijní daňový ráj. Za což jej Evropská komise také nepříjemně popotahuje – nelíbí se jí příliš nízké daně, jimž v Irsku čelí třeba americké firmy typu Applu.

Největší ekonomiky EU mají složenou daňovou kvótu opravdu výrazně vyšší než Spojené státy.

Spojené státy se složenou daňovou kvótou (podíl inkasovaných daní, cel a odvodů na HDP) ve výši 25 % přitom z velké části zajišťují bezpečnost evropských zemí, třeba i Francii, jejíž složená daňová kvóta odpovídá 44 %.

Lukáš Kovanda, Ph.D.

Hlavní ekonom, Trinity Bank