Návrh státního rozpočtu na rok 2025 počítá se schodkem ve
výši 230 mld. CZK. Deficit rozpočtu by tak měl v příštím roce dosáhnout
nejnižší úrovně od roku 2019 a v poměru k HDP být podle našeho odhadu lehce pod
průměrem let 2011 a 2012. Meziroční nárůst příjmové strany táhne především
pojistné a vyšší inkaso DPFO a DPPO (včetně WFT). Z výdajových položek by
nejvíce měly vzrůst investice a sociální dávky. Očekáváme, že navrhovaný státní
rozpočet by měl vést ke zmírnění deficitu veřejných financí z letošních 2,2 %
HDP na 2 % HDP. Postupná konsolidace by následně v souladu se střednědobým
výhledem MF a zákonem o rozpočtové odpovědnosti měla pokračovat i v dalších
letech.

Vláda pro příští rok navrhuje schodek státního rozpočtu
ve výši 230 mld. CZK. Oproti předchozímu střednědobému výhledu MF (235 mld.
CZK) je o 5 mld. menší. Příjmy by měly meziročně vzrůst o 146 mld. CZK (7,5 %)
na 2 086 mld. CZK a výdaje o 124 mld. CZK (5,7 %) na 2 316 mld. CZK. Deficit by
se měl ve výsledku zmírnit ve srovnání s letoškem o 22 mld. CZK (-8,7 %).
Navržený schodek je nejnižší od roku 2019. Ve stálých cenách je záporné saldo
na příští rok taktéž nejmírnější od předkrizového roku 2019 a zároveň zhruba
srovnatelné s tím v roce 2011, přestože v běžných cenách je o 87 mld. vyšší.
Poblíž průměru let 2011 a 2012 je potom navrhovaný deficit státního rozpočtu i
v poměru k nominálnímu HDP.

K meziročnímu nárůstu příjmů o 146 mld. CZK nejvíce
přispívá váhově nejvýznamnější pojistné. To by mělo meziročně s přispěním
zvyšování mzdového objemu vzrůst o 7 %. I tak ale důchodový účet v příštím roce
podle návrhu vykáže pasivum ve výši 13,2 mld. CZK. V souvislosti se solidním
růstem mezd a některými úpravami v rámci konsolidačního balíčku (s dopadem až v
roce 2025) též viditelně vzroste inkaso DPFO (+29,2 mld. CZK, +18,8 % y/y).
Oživující se ekonomika v kombinaci s nízkou srovnávací základnou letošního
schváleného rozpočtu, který počítá s méně než polovinou pravděpodobného
letošního inkasa WFT (daň z neočekávaných zisků), se odrazí v navýšení meziročního
výběru DPPO včetně WFT (+29,1 mld. CZK, +13,5 % y/y). Příjmy z DPH (druhé
váhově nejvýznamnější položky), by se měly v příštím roce zvýšit o 27 mld. CZK
(+7 %), kde by se pozitivně měl projevit především růst nominální spotřeby.

K meziročnímu nárůstu výdajů o 124 mld. CZK by v příštím
roce měly nejvýrazněji přispět investice (kapitálové výdaje). Jejich
zvýšení o 66,1 mld. CZK (35,8 %) by mělo souviset zejména s investicemi do
dopravní infrastruktury. Významné je rovněž absolutní navýšení u vůbec největší
položky – sociálních dávek (+26,5 mld. CZK, +3 % y/y) – k čemuž nejvíce
přispívají důchody. Velikostně druhá nejvýznamnější položka „jiné neinvestiční
výdaje“ zahrnuje mimo jiné „úroky a ostatní finanční výdaje“, na které by mělo
podle odhadu MF být vydáno bezmála 100 mld. CZK (98,9 mld. CZK, +4,6 mld. CZK,
+4,9 % y/y). To je dáno zejména dynamikou veřejného dluhu v posledních letech a
stále zvýšenými úrokovými náklady státních dluhopisů.

Z mezinárodního pohledu se sice ČR nachází mezi třetinou
nejméně zadlužených zemí v EU, rychlost nárůstu dluhu však byla v posledních
čtyřech letech vůbec nejvyšší ze všech členských států. Konsolidace
veřejných financí tedy byla z tohoto pohledu žádoucí. Na riziko vysoké dynamiky
tuzemského dluhu v uplynulých letech upozorňovaly například ratingové agentury.

Střednědobý výhled počítá s pokračováním konsolidace
veřejných financí i v následujících letech. Schodek státního rozpočtu by
podle něj měl dosáhnout 225 mld. CZK v roce 2026 a 180 mld. CZK v roce 2027.
Vládu k tomu zavazuje Zákon o rozpočtové odpovědnosti , podle kterého by
strukturální saldo (bez vlivu hospodářského cyklu a jednorázových vlivů)
veřejných financí letos nemělo překročit 2,75 % HDP. Následně by mělo do roku
2027 klesat tempem 0,5 pb ročně až do roku 2027. Od roku 2028 následně limit
pro strukturální schodek činí 1 % HDP. MF přitom pracuje s určitou rezervou,
když předpokládá, že strukturální deficit veřejných financí letos dosáhne 2,1 %
HDP a v příštím roce rovných 2 % HDP. K mírnějšímu schodku u veřejných financí
jako celku oproti státnímu rozpočtu bude pravděpodobně i nadále přispívat
přebytkové hospodaření krajů a obcí.

Letos očekáváme výrazné zmírnění deficitu veřejných
financí na 2,2 % HDP z loňských 3,8 % HDP. V poměru k HDP by se tak měl
deficit měl poprvé od roku 2019 vrátit pod „maastrichtská“ 3 % HDP. V příštím
roce se podle našeho odhadu schodek veřejných financí zmírní na 2 % HDP. Dluh
veřejného sektoru v poměru k HDP podle nás v období 2024–2027 poroste v průměru
o 0,9 pb ročně, aby v roce 2027 dosáhl 45,9 % HDP.