Evropské firmy se stále častěji obracejí na opční trhy, aby zajistili své měnové expozice. Tento přístup je sice nákladnější než běžně používané metody, ale obchodní politika Donalda Trumpa způsobuje nadprůměrné výkyvy kurzů, což nutí firmy hledat větší flexibilitu.

Podle údajů společnosti Depository Trust and Clearing Corp. dosáhly denní objemy obchodů s měnovými opcemi rekordu začátkem dubna, krátce po oznámení Trumpových cel v rámci tzv. „Dne osvobození“. U banky BNP Paribas, jedné z největších v Evropě, se prodeje měnových opcí firemním klientům meziročně zdvojnásobily a dosáhly historického maxima. Větší využívání opcí je jen jedním z mnoha způsobů, jak Trumpova cla mění chování na finančních trzích. Finanční ředitelé se snaží ochránit ziskovost svých firem v době, kdy stále probíhají jednání o clech, která mají vstoupit v platnost 9. července.

„Trump vnesl do mezinárodního obchodu velkou míru nejistoty,“ říká Jonas Falk, treasury manažer jedné z divizí nábytkového gigantu IKEA. Dodává, že je „velkým fanouškem“ opcí jako nástroje pro snížení měnového rizika a letos je využívá více než obvykle.

Opce dávají držiteli právo (nikoli povinnost) směnit měny za předem stanovený kurz do určitého data. Slouží jako ochrana proti nepříznivým pohybům kurzů, ale zároveň umožňují profitovat z těch příznivých. Někteří obchodníci je proto využívají i ke spekulacím. Na rozdíl od forwardových kontraktů, které firmu zavazují k nákupu nebo prodeji měny za dohodnutý kurz, poskytují opce větší flexibilitu – pokud je aktuální tržní kurz výhodnější, firma může opci nevyužít a obchodovat za spotový kurz. Tato flexibilita je však vykoupena vstupním poplatkem (prémií), zatímco forwardy žádný počáteční náklad nemají.

V případě IKEA Supply AG, která řídí globální dodavatelský řetězec švédské společnosti, je firma vystavena téměř všem světovým měnám. Falk uvádí, že letos platí za ochranu proti kurzovým výkyvům více, aby ochránil nízkonákladový obchodní model firmy. „Raději si za jistotu připlatím,“ říká.

Podle BNP Paribas je růst zájmu o opce způsoben i tím, že firmy mají potíže s predikcí cash flow, protože není jasné, jaká cla nakonec budou zavedena. „Firmy si kupují opce jako pojistku,“ říká Fabrice Famery, globální šéf korporátního prodeje u BNP. „Pokud potřebujete upravit zajišťovací strategii, je to s opcemi mnohem jednodušší než s klasickým forwardem.“

Zvýšený zájem o opce zaznamenávají i asijské firmy, které hledají v prostředí přetrvávající nejistoty ohledně cel větší flexibilitu. Podle Nathana Swamiho, šéfa FX tradingu pro Asii a Pacifik ve společnosti Citigroup, sice Čína směřuje k obchodní dohodě, ale stále není jasné, jak budou vypadat konečné podmínky cel v celém regionu.

Ačkoli zajištění pomocí opcí není novinkou, některé firmy se mu v minulosti vyhýbaly kvůli vyšším nákladům a složitosti. Některé společnosti navíc v minulosti utrpěly kvůli derivátům ztráty a došlo i k soudním sporům kvůli údajnému nesprávnému prodeji složitých produktů – například Deutsche Bank loni urovnala spor s Palladium Hotel Group ve výši 500 milionů eur kvůli ztrátám z měnových kontraktů.

Nyní však výrazné tržní výkyvy zvyšují poptávku po derivátech. A mnozí očekávají, že objemy obchodů s opcemi budou dál růst. „Vidíme větší ochotu firem opce nakupovat i prodávat,“ říká Lisa Dukes, spoluzakladatelka poradenské firmy Dukes & King a zástupkyně firem v měnovém výboru Bank of England. „Opce měly dlouho špatnou pověst a byly spojovány se spekulacemi, ale ve skutečnosti jde jen o další způsob řízení rizika.“

Zdroj: Bloomberg