Pořadí v hodnocení prezidentů: 1) Václav Havel, 2) Václav Klaus, 3) Petr Pavel, 4) Miloš Zeman. Václav Havel je dlouhodobě nedostižitelný. Petr Pavel je pozitivně hodnocen za způsob vystupování na veřejnosti či reprezentaci a obhajobu českých zájmů v zahraničí. Prostor pro zlepšení je stále u řešení sporů na tuzemské politické scéně.

Exkluzivní data přinesl navazující výzkum agentury STEM/MARK mezi českou populací starší 18 let.

V pondělí 30.6.2025 přineseme exkluzivní data ohledně očekávání od budoucího prezidenta, která navazují na prezidentský tracking STEM/MARK z roku 2019–2023.

Výzkumná agentura STEM/MARK se po čase podívala nejenom na hodnocení současného prezidenta Petra Pavla (minulý výzkum*). Zároveň jsme zjišťovali, jak si vede současný prezident Petr Pavel ve srovnání s předchozími prezidenty Milošem Zemanem, Václavem Klausem a Václavem Havlem (poslední srovnávací výzkum**).

Graf 1: Hodnocení současného prezidenta Petra Pavla (přelom květen/červen 2025)

Průměrná známka prezidenta Petra Pavla je horší dvojka, od posledního měření si ale mírně polepšil

Současný prezident Petr Pavel obdržel v celkovém průměrném hodnocení ve výzkumu STEM/MARK na školní stupnici známku 2,8. Lépe je hodnocen za způsob vystupování na veřejnosti – oceňovány jsou především pravidelné výjezdy do regionů, či reprezentace a obhajoba českých zájmů v zahraničí. Lepší známku zaznamenal současný prezident i za využívání prezidentských pravomocí, což může souviset s jeho poměrně svižným zorientováním ve funkci/agendě prezidenta ČR, kdy jako ne-politik nedisponoval předchozí politickou zkušeností jako například jeho předchůdci. O něco hůře je současný prezident hodnocen v neuspokojivém zájmu o konkrétní problémy občanů či řešení sporů na české politické scéně. Celkově pozitivnější hodnocení zaznamenal prezident u lidí mladších 30 let, vysokoškolsky vzdělaných a z Prahy. To je vlastně pravý opak pozitivnějších hodnotitelů předchozího prezidenta Miloše Zemana v jeho druhém funkčním období. Petra Pavla také podporují častěji ti, kteří vnímají prezidentský úřad jako důležitý a přejí si, aby pravomoci prezidenta posílily. Lepší hodnocení si vysloužil také od podporovatelů aktuálních vládních stran a Pirátů.

V hodnocení způsobu vystupování na veřejnosti, hodnotí pozitivněji (známka 1 či 2) Petra Pavla dokonce třetina těch, kteří ve druhém kole poslední prezidentské volby podpořili Andreje Babiše. Naopak u řešení sporů na české politické scéně hodnotí každý sedmý volič Petra Pavla současného prezidenta negativněji (známka 4 či 5). To může být příznakem toho, že pomyslné příkopy mezi odpůrci a příznivci současného prezidenta nejsou nepřekonatelné a může mezi nimi nastat i shoda. Otázkou je, zda se během příštích let dokáže objevit osobnost, která dokáže názory a hodnoty obou táborů spojit či alespoň přiblížit. Petru Pavlovi se to (zatím) daří každopádně lépe než předchozímu prezidentovi Miloši Zemanovi.

Graf 2: Hodnocení porevolučních prezidentů (přelom květen/červen 2025) – tříděné dle věkových kategorií

Václav Havel je nedostižitelný, Václav Klaus vyvažuje oba protichůdné tábory

Lidé za nejlepšího porevolučního prezidenta ČR vnímají stále Václava Havla. Ten i podle dat Ústavu empirických výzkumů STEM zůstává bezkonkurenčně největší postavou posledních 30 let. Jako druhý nejlepší je v průměru uváděn Václav Klaus (který je nejméně polarizující), třetí příčku obsadil současný prezident Petr Pavel a čtvrtou pak Miloš Zeman.

Při pohledu na srovnání podle sociodemografických charakteristik je patrné, že pozice nejlepšího prezidenta se nejvíce odlišuje dle věku respondentů (viz graf 2), dle nejvyššího dokončeného vzdělání či socio-ekonomického postavení. Lidé bez maturity jsou častěji v pořadí více nakloněni Miloši Zemanovi. Naopak u lidí s maturitou a vyšším vzděláním už jasně dominuje Václav Havel. Mladí lidé (do 30 let) oceňují Václava Havla především za jeho humanitní odkaz. Největší blízkost hodnotitelů je pozorována u Václava Havla a Petra Pavla, tedy, když někdo vnímá pozitivně Václava Havla je velmi vysoká šance, že vnímá pozitivně i Petra Pavla a platí to též naopak. Václav Klaus je napříč sociodemografickými skupinami hodnocen nejvyrovnaněji.

„Detailnější datová analýza ukázala, že například ti, kteří považují za nejlepšího prezidenta Petra Pavla, požadují od prezidenta slušnost/čestnost a poctivost, dále charisma a prozápadní směřování ČR. V čase je také menší požadavek na to, aby prezident disponoval politickou zkušeností. Ti, kdo považují za nejlepšího bývalého prezidenta Miloše Zemana, jsou naopak výrazněji pro vlastence, který hájí zájmy běžných lidí, prezidenta muže, osobu starší alespoň 60 let s politickou zkušeností. Charakterově by se mělo jednat o člověka důrazného, ale zároveň s optimistickým výhledem. Zde šlo častěji o voliče Andreje Babiše z druhé kola poslední prezidentské volby,“ upřesňuje výsledky výzkumu Jan Burianec z agentury STEM/MARK.

Výzkumu agentury STEM/MARK uskutečněného prostřednictvím on-line dotazování na National Sample se zúčastnilo 1013 osob ve věku 18 a více let. Výzkum je reprezentativní dle pohlaví, věku, vzdělání, velikosti místa bydliště a regionu. Aktuální data byla sbírána na přelomu května a června (od 14.5. do 1.6. 2025). Šetření probíhá opakovaně a na vlastní náklady STEM/MARK (bez zadavatele).