Nemocensky pojištěné osoby
Základním ukazatelem, ke kterému se vztahují údaje o pracovní neschopnosti, je ukazatel průměrného počtu nemocensky pojištěných osob.
Průměrný počet nemocensky pojištěných osob – ukazatel udává průměrný počet osob, které jsou povinně či dobrovolně nemocensky pojištěné podle zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Zahrnuje všechny osoby, které byly alespoň po jeden den vykazovaného období nemocensky pojištěné. V případě více překrývajících se pojistných vztahů pojištěnce v rámci jednoho zaměstnavatele a jedné mzdové účtárny se započítává pojištěnec pouze jedenkrát. V ostatních případech je pojištěnec započítáván tolikrát, kolik má pracovněprávních pojistných vztahů.
Poznámka:
Do průměrného počtu nemocensky pojištěných nejsou započteni vojáci z povolání a příslušníci Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace.
Od roku 2024 nejsou zahrnuty osoby pracující na základě DPP.
Způsob výpočtu:
Průměrný počet nemocensky pojištěných osob = počet dnů nemocenského pojištění jednotlivých pojištěných osob ve vykazovaném období / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období.
V roce 2024 činil průměrný počet nemocensky pojištěných celkem 4 765 tisíc osob, o 2 tisíce (tj. o 0,04 %) méně než před rokem (viz tabulka 1.1). Po poklesu v roce 2020, na kterém se zřejmě odrazilo propouštění v některých odvětvích kvůli epidemii nemoci COVID-19, se už v roce 2022 počet nemocensky pojištěných vrátil na hodnoty z let 2018 a 2019, ba je dokonce překonal. V roce 2022 meziročně vzrostl počet nemocensky pojištěných téměř o 40 tisíc. Na meziročním nárůstu se mohou podílet i občané z Ukrajiny, kteří zejména během 1. pol. roku 2022 přicestovali do Česka a při zaměstnání jim vznikla účast na nemocenském pojištění, tudíž jsou součástí českého systému nemocenského pojištění.
Potřetí v řadě za sebou v desetileté historii bylo mezi pojištěnci více žen (50,9 %) než mužů (49,1 %). V roce 2024 bylo nemocensky pojištěných 2 424 tisíc žen a 2 341 tisíc mužů. To opět patrně souvisí s příchodem občanů, resp. převážně právě občanek, žen se svými potomky, z Ukrajiny. Vliv může mít i zvyšující se věk žen při odchodu do důchodu. Meziročně vzrostl počet pojištěných žen o 11 tisíc (v relativním vyjádření o 0,45 %), mezi muži byl pak zaznamenán pokles o 13 tisíc pojištěnců (tj. o 0,55 %).
| Tab. 1.1: Průměrný počet nemocensky pojištěných osob, 2014–2024 (v tis.) | |||||||||
| Rok | Celkem | podle pohlaví | Zaměstnanci | podle pohlaví | OSVČ | podle pohlaví | |||
| muži | ženy | muži | ženy | muži | ženy | ||||
| 2014 | 4 464,1 | 2 272,9 | 2 191,2 | 4 358,3 | 2 207,8 | 2 150,6 | 105,7 | 65,1 | 40,6 |
| 2015 | 4 507,0 | 2 301,3 | 2 205,7 | 4 417,6 | 2 252,8 | 2 164,8 | 89,4 | 48,5 | 40,9 |
| 2016 | 4 571,3 | 2 328,5 | 2 242,8 | 4 481,8 | 2 273,5 | 2 208,3 | 89,5 | 55,0 | 34,5 |
| 2017 | 4 671,8 | 2 370,0 | 2 301,8 | 4 582,2 | 2 315,8 | 2 266,4 | 89,7 | 54,2 | 35,4 |
| 2018 | 4 732,7 | 2 391,4 | 2 341,3 | 4 641,5 | 2 336,8 | 2 304,6 | 91,3 | 54,5 | 36,7 |
| 2019 | 4 732,9 | 2 384,9 | 2 348,0 | 4 638,5 | 2 329,4 | 2 309,1 | 94,4 | 55,5 | 39,0 |
| 2020 | 4 690,4 | 2 354,0 | 2 336,4 | 4 594,7 | 2 298,4 | 2 296,3 | 95,7 | 55,5 | 40,1 |
| 2021 | 4 708,2 | 2 354,2 | 2 354,0 | 4 609,6 | 2 297,4 | 2 312,2 | 98,5 | 56,8 | 41,8 |
| 2022 | 4 747,9 | 2 358,5 | 2 389,4 | 4 647,0 | 2 300,7 | 2 346,3 | 100,9 | 57,8 | 43,1 |
| 2023 | 4 766,9 | 2 353,9 | 2 413,0 | 4 667,9 | 2 297,5 | 2 370,5 | 98,9 | 56,4 | 42,5 |
| 2024 | 4 764,8 | 2 341,0 | 2 423,8 | 4 669,4 | 2 287,2 | 2 382,2 | 95,4 | 53,8 | 41,6 |
zdroj: ČSÚ
Počet dobrovolně nemocensky pojištěných, tedy osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), klesl meziročně o 3,5 tisíc (3,6 %) na hodnotu 95,4 tisíc osob. Podíl pojištěných OSVČ na celkovém počtu OSVČ vykonávajících hlavní činnost přestavoval 14 %. Muži tvořili 56,4 % nemocensky pojištěných OSVČ. Zatímco v roce 2014 ženy tvořily 38,4 % všech nemocensky pojištěných OSVČ, v roce 2024 to již bylo o 5,2 p. b. více.
Pomineme-li meziroční pokles v roce 2020 a stagnaci v roce 2019, je patrné, že vlivem rostoucího počtu zaměstnanců se v posledním desetiletí kontinuálně zvyšoval i průměrný počet nemocensky pojištěných. Mezi lety 2014 a 2024 došlo k nárůstu počtu pojištěnců mezi zaměstnanci o 7,1 % (311 tisíc). Na tomto nárůstu se podílely větší měrou ženy. Za uvedené období vzrostl počet nemocensky pojištěných zaměstnankyň o 10,8 % (232 tisíc), počet nemocensky pojištěných zaměstnanců (mužů) se zvýšil o 3,6 % (79 tisíc).
Z pohledu velikosti podniku pracovala necelá třetina nemocensky pojištěných osob (1 516 tisíc) ve velkých firmách s 500 a více zaměstnanci. Za posledních deset let jejich počet vzrostl o 72 tisíc osob. Další třetina připadá na podniky mající méně než 50 zaměstnanců, kde v roce 2024 pracovalo 1 512 tisíc nemocensky pojištěných osob. Nejnižší podíl mezi nemocensky pojištěnými osobami představují OSVČ, které jsou, jak již bylo zmíněno, pojištěny dobrovolně. V roce 2024 tvořily pouze 2 % z celkového počtu pojištěnců v Česku, oproti roku 2014 klesl tento podíl o 0,4 p. b.
Graf 1.1: Průměrný počet nemocensky pojištěných osob dle velikosti podniku, 2014, 2019, 2024
(v tis. osob a v %)
Zdroj: ČSÚ
Nejvíce zastoupenými odvětvími, co se počtu nemocensky pojištěných týká, jsou sekce Zpracovatelský průmysl a Velkoobchod a maloobchod, opravy a údržba motorových vozidel, což odráží strukturu české ekonomiky. Tato dvě odvětví dohromady zaměstnávají 37 % všech nemocensky pojištěných, přičemž na podniky s převažující ekonomickou činností ve zpracovatelském průmyslu připadá 24 % pojištěnců. V rámci zpracovatelského průmyslu působilo nejvíce nemocensky pojištěných osob v automobilovém průmyslu
(CZ-NACE oddíl 29), kde v roce 2024 pracovalo 15 % všech nemocensky pojištěných osob zaměstnaných ve zpracovatelském průmyslu. S menším odstupem následovaly kovozpracující (oddíl 25) a strojírenský (oddíl 28) průmysl, na které připadalo 14 %, resp. 10 % ze všech nemocensky pojištěných osob ve zpracovatelském průmyslu. Vzhledem k velkému zastoupení zpracovatelského průmyslu v rámci české ekonomiky je této sekci věnována část 6 tabulkové přílohy.
V odvětvových sekcích Veřejná správa [1] , Vzdělávání a Zdravotní a sociální péče byla v roce 2024 celkově zaměstnána téměř čtvrtina (24,4 %) všech nemocensky pojištěných [2] . V roce 2024 dohromady v těchto odvětvových sekcích více než tři čtvrtiny z nemocensky pojištěných osob tvořily ženy. Například jen v sekci Zdravotní a sociální péče dosáhl podíl žen 80 %.
Oproti roku 2023 vzrostl počet nemocensky pojištěných osob nejvíce v odvětvích Vzdělávání (o 37 tisíc, tj. o 8,8 %) a Zdravotní a sociální péče (o 16,5 tisíce, tj. o 3,8 %). Naopak nejvýraznější meziroční pokles počtu nemocensky pojištěných osob evidovala odvětví Zpracovatelský průmysl a Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (o 31 a 17,5 tisíce, resp. o 2,6 a 2,8 %).
Graf 1.2: Průměrný počet nemocensky pojištěných osob podle odvětví (sekce CZ-NACE), 2014 a 2024
Zdroj: ČSÚ
Mezi lety 2014 a 2024 došlo k nárůstu počtu nemocensky pojištěných osob o necelých 301 tisíc (tj. o 6,7 %). Na tomto nárůstu se ze tří čtvrtin podílely ženy. Jejich počet za uvedené období vzrostl o 11 %, v absolutním vyjádření o 233 tisíc. Pro srovnání, počet pojištěných mužů se zvýšil o 68 tisíc (tj. o 3 %). Tomu odpovídá i srovnání dle odvětví. Nejvíce pojištěnců, téměř 117 tisíc (tedy 35 %) přibylo v sekci Zdravotní a sociální péče. Přičemž jen nárůst oproti roku 2019 – v souvislosti s nebývalým náporem na zdravotnictví v podobě pandemie, potažmo i důsledkem stárnutí populace – činil 76 tisíc., resp. 20 %. Odvětvovou sekcí s druhým nejvyšším absolutním přírůstkem od roku 2014 bylo Vzdělávání. Zde vzrostl počet nemocensky pojištěných o 116 tisíc, což představovalo 34% nárůst. Výrazné zvýšení bylo zaznamenáno i v odvětvové sekci Informační
a komunikační činnosti, kde ve sledovaném období stoupl počet nemocensky pojištěných osob o 43,5 tisíce, tj. o 37,5 %. Tato odvětvová sekce zahrnuje kromě činností v oblasti informačních a komunikačních technologií (programování, IT poradenství, zpracování dat apod.) také řadu dalších ekonomických činností, např. vydavatelských, audiovizuálních, mediálních či telekomunikačních. Naopak odvětvími, která měla v roce 2024 méně pojištěnců než v roce 2014, byly zejména Těžba a dobývání s poklesem o téměř 14 tisíc (43,5 %) a Zemědělství, lesnictví a rybářství s poklesem o 6,5 tisíce (5,7 %) osob. Rozdíly v průměrném počtu nemocensky pojištěných dle odvětví mezi lety 2014 a 2024 je znázorněn v grafu 1.2.
Sekce Ubytování, stravování a pohostinství zaznamenala mezi lety 2019–2022 pokles počtu nemocensky pojištěných o 9 % (ze 153 na 139 tisíc pojištěnců). Svou roli patrně sehrála proticovidová opatření v podobě omezení provozu restaurací a uzavření ubytovacích zařízení. V roce 2023 se počet nemocensky pojištěných pohyboval okolo 144 tisíc, v roce 2024 se pak přiblížil 146 tisícům pojištěnců.
Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých – ukazatel udává průměrný počet nemocensky pojištěných osob mladších 18 let (viz § 350 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů).
Způsob výpočtu:
Průměrný počet nemocensky pojištěných mladistvých = počet dnů nemocenského pojištění jednotlivých pojištěných mladistvých ve vykazovaném období / počet kalendářních dnů ve vykazovaném období.
V roce 2024 bylo evidováno 10,8 tisíc nemocensky pojištěných mladistvých, tedy osob mladších 18 let. Na celkovém počtu pojištěnců se podíleli 0,2 %. Z hlediska odvětví bylo nejvíce nemocensky pojištěných mladistvých zaměstnáno v sekcích Administrativní a podpůrné činnosti (2 498), Ubytování, stravování a pohostinství (2 483), Velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel (1 765) a ve Zpracovatelském průmyslu (1 395).
[1] Celý název sekce O: Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení.
[2] Uvedený podíl nezahrnuje vojáky z povolání, příslušníky Policie ČR, Hasičského záchranného sboru ČR, Celní správy ČR, Vězeňské služby ČR, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace. Správcem registrů těchto příslušníků je služební orgán v oborech své působnosti.