Podmínkou pro vstup členské země Evropské unie (EU) do eurozóny je vedle slučitelnosti právních předpisů s článkem 130 a 131 Smlouvy o fungování Evropské unie (Smlouvy) a Statutem Evropského systému centrálních bank a Evropské centrální banky dosažení vysokého stupně udržitelné konvergence. K jeho určení jsou využívána kritéria (označovaná též jako maastrichtská) dosažení vysokého stupně cenové stability, dlouhodobě udržitelného stavu veřejných financí, dodržování normálního fluktuačního rozpětí kurzu národní měny vůči euru a stálosti konvergence, která se odrážejí v úrovních dlouhodobých úrokových sazeb. Kritéria ukotvuje článek 140 Smlouvy a jsou rozvedena v Protokolu č. 13 o kritériích konvergence. Tato kapitola jednotlivá kritéria stručně charakterizuje (přesnější vymezení je předmětem přílohy A) a analyzuje jejich plnění. Ačkoliv by faktické vyhodnocení splnění všech konvergenčních kritérií probíhalo až několik čtvrtletí před termínem plánovaného zavedení eura, ČR v roce 2024 nesplnila referenční hodnotu cenového kritéria.

Kritérium cenové stability

Graf 1.1: Průměrná míra inflace v roce 2024

harmonizovaný index spotřebitelských cen, v %

Zdroj: Eurostat (2025a)

ČR toto kritérium v roce 2024 neplnila, neboť silně nestejnorodý vývoj spotřebitelských cen v jednotlivých zemích EU vedl k nízké hodnotě kritéria cenové stability (Graf 1.1). Inflační tlaky v ČR byly výrazně nižší než v předchozích dvou letech, přetrvávající zvýšený růst cen služeb nicméně nadále představoval proinflační faktor. Příspěvek regulovaných cen k průměrné míře inflace byl stále značný. Zatímco silová elektřina i plyn zlevňovaly, protichůdně působil výrazný nárůst regulovaných složek celkových cen elektřiny a plynu z počátku roku. Nepřímé daně byly ovlivněny fiskálním konsolidačním balíčkem.

V roce 2025 budou inflační tlaky utvářeny primárně tržními faktory. Regulované ceny mírně porostou hlavně kvůli zdražení regulovaných složek energií. V opačném směru by mělo působit zlevnění komoditních složek elektřiny a plynu. Zvýšení spotřebních daní na líh a tabákové výrobky by pak mělo být důvodem pro mírně kladný příspěvek změn nepřímých daní. Pokles ceny ropy by měl v letošním roce působit protiinflačně a inflační tlaky bude prostřednictvím úrokových sazeb vzhledem k délce transmise i nadále mírnit měnová politika. Kurz koruny vůči euru by měl působit víceméně neutrálně. Proinflačním faktorem bude pokračující růst mezd a oslabování koruny vůči dolaru. Cenová dynamika u služeb bude v letošním roce nadále zvýšená, k čemuž začne významněji přispívat i očekávaný zesílený růst imputovaného nájemného. Tržní složka inflace tak po částečném odeznění protiinflačního působení poklesu cen mnoha výrobních vstupů vzroste. Meziroční inflace by se v roce 2025 měla udržet v těsné blízkosti inflačního cíle ČNB. ČR pravděpodobně bude v roce 2025 kritérium cenové stability plnit (Tabulka 1.1).

Tabulka 1.1: Spotřebitelské ceny

Zvýšení spotřebních daní na líh a tabákové výrobky působilo v roce 2024 proinflačně, příspěvek změn sazeb daně z přidané hodnoty vykázaný v cenových statistikách byl naopak záporný. Restriktivní působení měnové politiky bylo zesíleno důchodovým efektem fiskálního konsolidačního balíčku, a společně tak mírnilo domácí poptávkové inflační tlaky. Ve směru nižší inflace působil i lehký pokles dolarové ceny ropy. Naopak proinflačním faktorem byl nejen růst nominálních mezd, ale i znatelné oslabení koruny vůči euru a dolaru.

Zdroj: Eurostat (2025a). Predikce pro rok 2025 podle EK (2024b) a MF ČR (2025). Výpočet MF ČR.