V roce 2024 bylo toto kritérium splněno (Graf 1.3, Tabulka 1.3). Snížení diferenciálu úrokových sazeb ČNB vůči sazbám ECB přispělo v uplynulých dvou letech k poklesu korunových dlouhodobých sazeb pod hodnotu kritéria. K pravděpodobnému plnění tohoto kritéria i v následujících letech může vést v mezinárodním srovnání nižší veřejné zadlužení a celková makroekonomická a finanční stabilita, která se dlouhodobě odráží ve vysokém ratingovém hodnocení ČR a bezproblémovém upisování státních dluhopisů. Podstatné však bude i to, kde se dlouhodobě ustálí rovnovážné úrokové sazby ČNB a ECB, přičemž korunové sazby pravděpodobně zůstanou relativně výše.

Na základě prognóz vývoje v referenčních zemích v jejich střednědobých fiskálně-strukturálních plánech (EK, 2024c), které od roku 2024 nahrazují konvergenční programy a programy stability, lze očekávat, že dlouhodobé úrokové sazby pro ČR setrvají v roce 2025 pod hodnotou příslušného maastrichtského kritéria.

Graf 1.3: Dlouhodobé úrokové sazby v roce 2024

výnosy státních dluhopisů s průměrnou zbytkovou splatností 10 let, v %

Zdroj: Eurostat (2025b).

výnosy státních dluhopisů se zbytkovou splatností 10 let, průměr 12 měsíců, v %

Pozn.: * Přesněji nejvýše tří členských zemí s nejlepšími výsledky v oblasti cenové stability (viz Příloha A). Hodnota kritéria byla vypočtena pro rok 2024 z výhledu dlouhodobých úrokových sazeb za Litvu, Finsko a Itálii, pro rok 2025 z hodnot za Švédsko a Dánsko. Třetí referenční zemí pro rok 2025 byla Litva, ta by však vzhledem k dojednané výjimce měla Evropské komisi odevzdat svůj střednědobý fiskálně-strukturální plán nejpozději do jara 2025, z tohoto důvodu byla z výpočtu hodnoty kritéria vyřazena.

Zdroj: Eurostat (2025b), EK (2024b, 2024c). Výpočet a predikce MF ČR (2025)