Situace: Ve středu přes Česko přejde studená fronta, kterou doprovodí velmi silné bouřky. Ty zasáhnou zejména Čechy, Moravu pouze její západní část. V bouřkách hrozí nejen velmi silný nárazovitý vítr, ale také obrovské kroupy. Systém dorazí později večer a naše území bude ovlivňovat i v první polovině noci na čtvrtek.
Ve středu se probudíme do relativně teplého rána. Teploty budou dosahovat nejčastěji hodnot 11 až 15 °C. Přes den na většině území polojasno až skoro jasno, s výjimkou severozápadních a části severních Čech až oblačno. Nejvyšší odpolední teploty se vyšplhají na 25 až 30 °C. Ojediněle se už během odpoledne mohou objevit první přeháňky a bouřky. K večeru přibývání oblačnosti od jihozápadu v Čechách s bouřkami, i velmi silnými. Bouřky doprovodí nárazovitý vítr o rychlosti až 110 km/h, výjimečně i víc. Objeví se i kroupy, a to zejména na osamocených bouřkách, kde mohou dosahovat velikosti 3-5 cm, ojediněle i větší. Na samotném bouřkovém systému se krupobití může objevit také, ale pravděpodobně v menší míře. Fronta opustí naše území v druhé polovině noci na čtvrtek.
Většina modelů se v posledních dnech shoduje na postupu od Šumavy přes Čechy až do oblasti Krkonoš. Poslední modelové výstupy naznačují možnost mírného odklonu směrem k západnímu cípu Vysočiny, což koreluje s mnoha podobnými situacemi z historie, které procházely podobným koridorem. I tento fakt je nutné zohledňovat.
Například model ECMWF se přiklání již několik dní k tomu, že ještě před samotným systémem se mohou objevovat první bouřky. Také ICON D2 na posledních výstupech toto potvrzuje. Liší se jen v lokaci, zatímco ECMWF klade první bouřky spíš do oblasti severozápadních Čech, ICON D2 preferuje Prahu a okolí. Je otázka, zdali se vůbec před systémem bouřky budou tvořit, pokud ano, tak pravděpodobně spíš v řádu jednotek.
Proč budou bouřky tak silné?
Důvodem k zneklidnění jsou podmínky v jakých se budou bouřky tvořit. Bouřka potřebuje ke svému životu energii, tak jako auto jezdí na benzín, tak u bouřek mluvíme o dostupné potenciální energii (CAPE). Za běžné situace se bouřky tvoří v prostředí s hodnotami CAPE v rozmezí 500-1500 j/kg. Středeční bouřky jsou ale jiné, modely už nyní predikují v maximech i hodnoty přesahující 2000 j/kg. To samo o sobě by nepředstavovalo takové nebezpeční, ale faktor, který ovlivňuje celou situaci je přítomnost i takzvaného střihu větru. Jde o parametr, který zohledňuje změnu směru a rychlosti větru s výškou. Čím větší rozdíl mezi přízemním větrným polem a tím jak fouká ve vyšších vrstvách atmosféry tím nebezpečnější bouřky mohou být. Další ingrediencí je takzvaná helicita. To je parametr, který určuje jestli vzestupné proudy, které jako „benzín“ napájejí bouřky a pomáhají jejich vzniku, tak jestli budou vykazovat rotaci. Tato kombinace dostatečné energie a těchto dalších dílčích faktorů vytváří koktejl, který i v našich podmínkách nahrává vzniku bouří supercelárního typu.
Možnost gigantického krupobití
Evropská agentura ESTOFEX varuje už od včerejšího odpoledne před velmi silnými bouřkami v pásu od Bavorska až do Čech. Zmiňují možnost ojedinělého výskytu i gigantických krup o velikosti 5 až 10 cm. To se týká zejména výše zmíněných osamocených bouřkových jader. Čtenářům můžeme dát jen malý tip na to, jak rozpoznat na radaru nebezpečnou bouřku. Pokud se jádro vizuálně odkloňuje směrem doprava od postupu ostatních cílů, pak se může jednat o supercelu. Například: Řada bouřek postupuje od Šumavy, tzn. od jihozápadu a jedno jádro se začne sklánět mírně směrem k východu až severovýchodu. V takovém případě, zejména pokud jde o bouřku, která žije již delší dobu, pak riziko ničivého krupobití rapidně stoupá.
Většina modelů se shoduje na tom, že systém se začne vytvářet během odpoledne v oblasti Německo–Francouzského pomezí. Odkud se rychle bude posouvat směrem do Bavorska, kde už během pozdního odpoledne budeme registrovat výraznější bouřkový systém. K večeru, po 19. hodiny se dostane do západních Čech. Během přechodu přes Šumavu některé modelové výstupy už delší dobu naznačují až extrémní nárazy větru. Maximální hodnoty atakují hranici 140 km/h. Mírnější verze počítají s větrem o síle orkánu, tedy 120 km/h.
Další otázkou je, zdali se systém projeví ve formě takzvaného bow echa. Jde o specifický typ radarového odrazu ve tvaru obráceného písmene C. Na čele takového bouřkového kolosu bývají nejsilnější nárazy větru.
Ukázka bow echa a jak se propaguje dopředu. Na jeho čelní straně fouká nejsilnější vítr. (Schématický obrázek: M.Roháček)
Bouřky se pak během pozdního večera a noci přesunou i do středních Čech a k Praze. Poslední tři modelové výstupy trvají na prakticky přímém zásahu oblasti hlavního města. K metropoli bouřky dorazí přibližně mezi 20. až 21. hodinou. Odtud se budou přesouvat dále směrem k severovýchodu a na své cestě zasáhnou i části Libereckého kraje a Královehradeckého kraje. Svou pouť nad naším územím zakončí u Krkonoš, kde některé modely stále počítají s nárazy v extrémních případech přesahující i 110 km/h. Poté bouřky přesunou do Polska odkud doputují pravděpodobně až k hranici Baltského moře.
Vyskytne i jev derecho?
Vzhledem k predikované délce životnosti celého bouřkového systému je pravděpodobné, že dojde k naplnění charakteristiky jevu zvaného derecho. Pojmem derecho se označuje rychle postupující větrná bouře, která měří na délku více než 100 kilometrů a dráha jejího působení dosahuje minimálně 400 km. Často se během jednoho dne přežene přes několik států. Objevit se může jak v zimě v rámci větrných smrští, tak i v horkém létě po delší vlně veder.
Na rozdíl od ostatních zmíněných jevů se derecho vyhodnocuje vždy až zpětně na základě způsobených četných škod a naměřených nárazů větru, které musí v oblasti pásu o délce minimálně 400 km dosahovat více než 90 km/h. Abychom bouři mohli nazvat derechem, musí tyto škody způsobit průchod jednoho a toho samého systému. Zdali i tato situace splní tyto charakteristiky budeme vědět až v následujících dnech.