Tyler Cowen si jako hosta do svého podcastu přivedl Austana Goolsbeeho. Ten je pro něj „jeden z nejoblíbenějších ekonomů, působil na Chicago Univerzity, v Obamově vládě a nyní je prezidentem Fedu v Chicagu.“ Goolsbee hovořil o svých začátcích v centrální bance, kdy se jej prý neustále ptali, zda je spíše hrdlička, nebo jestřáb. Jeho odpověď zněla: „Nejsem ani jeden z ptáků, pracuji s daty.“

Oficiální ekonomický model Fedu je podle ekonoma „pravděpodobně ztělesněná keynesiánská myšlenka, že inflace pochází z přehřátí hospodářství.“ K tomu dodal, že vztah mezi peněžním agregátem M2 a inflací a vztahy jemu podobné se podle dat již rozpadly. Uvažování centrálních bankéřů je ale podle něj stále hodně zaměřeno na poptávkovou stranu ekonomiky. „Nezpochybňuji, že v minulosti to byl zdroj nejčastějších výkyvů hospodářského cyklu, ale snažil jsem se všechny varovat, že dochází i ke změnám na straně nabídky. Ať už se jedná o nabídku práce, dodavatelské řetězce, růst produktivity nebo o řadu dalších věcí, které ovlivňují právě nabídkovou stranu ekonomiky,“ uvedl k tomu ekonom.

Co je špatného na některých úvahách o vztahu mezi M2 a inflací? Ekonom míní, že vývoj v této oblasti hodně souvisí s finančními inovacemi. Byla totiž doba, kdy bylo používání hotovosti ústředním prvkem plateb ve Spojených státech, a tudíž i jádrem fungování finančního systému. S naším posunem k elektronickým platbám, kreditním a debetním kartám a podobným věcem se radikálně změnila rychlost oběhu peněz. To pak mění i vztah mezi peněžní nabídkou a ekonomikou. A jak bylo uvedeno, podle ekonoma data ukazují, že nyní je vztah mezi peněžním agregátem M2 a děním v ekonomice slabý.

Goolsbee zavzpomínal i na rozšířené predikce recese v roce 2023. „Nikdy předtím nedošlo k významnému poklesu inflace bez velmi vážné recese. Přesto v roce 2023 inflace takovým způsobem klesla. Tedy bez poklesu ekonomiky.“ Ony predikce přitom podle ekonoma přeceňovaly zmíněnou poptávkovou stranu hospodářství a nevšímaly si dostatečně té nabídkové. K tomu připomněl, že k inflaci v posledních letech dochází současně v řadě zemí podobné velikosti, které neměly tak silnou agregátní poptávku a fiskální a monetární stimulaci jako Spojené státy. To také naznačuje, jaký význam měla nabídková strana ekonomik.

„Zkusme se podívat na velké země, které nejsou orientované na export, které jsou primárně poháněny domácím trhem, jako například Spojené státy… Vezměte si tedy Nigérii, Indii, řadu velkých ekonomik, které jsou primárně poháněny domácím trhem. Proč byla inflace vysoká ve všech těchto místech současně? Myslím, že je v tom jistá záhada. Zřejmě tam skutečně byl významný vliv poptávkové strany ekonomiky. Ale stále je třeba vysvětlit situaci, kdy poptávkový impuls pomine a inflace neklesne. A pak, když pomine negativní nabídkový šok, inflace klesne. Argument, že se jednalo převážně nebo výhradně o poptávku, považuji z těchto důvodů za nepřesvědčivý,“ vysvětloval expert dál svůj pohled na inflační periodu posledních let.

Naotázkutýkající sefinančního systému, kryptoměn a různých peněžních alternativekonom mimo jiné řekl: „Otázkafinanční stability, které čelíme jako společnost a jakocentrální bankypo celém světě, je tato – existuje oficiálníbankovní sektor,nadkterým máme dohled. Pak je tu stínovýbankovní sektor, který se každýmrokemzvětšuje a může být náchylný k hromadnému vybírání vkladů… Jaká je skutečná rolecentrální bankyjako věřitele poslední instance v takové části prostředí, kde tatobankavlastně nehraje žádnou roli?“ K tomu dodal, že pokud v takovém prostředí na systém „opravdu hodně zatlačíte“, může dojít k regulační arbitráži. To znamená, že dojde k přesunu aktivity do oblasti, kde centrální banka nemá kontrolu a často ani dostatečné informace o tom, co se skutečně děje.

Zdroj: Conversation with Tyler