Představenstvo společnosti ČEZ se ani letos nepokouší
říci si o tantiémy, když zveřejněná pozvánka na valnou hromadu svolanou na 23.
června daný bod opět nezmiňuje. Děje se tak již několik let v řadě poté, co naposledy
v roce 2018 představenstvem navrhované tantiémy byly ze strany akcionářů
zamítnuty. Představenstvo však nemusí smutnit, když za loňský rok si přišlo na
vůbec historicky nejvyšší odměny. Pokud tedy pomineme v minulosti získávané
výnosy z prodaných akcií z akciového motivačního programu. Své loni sehrála
vlastně prvně vyplacená složka dlouhodobé odměny, nahrazující právě často kritizovaný
akciový motivační program zrušený v roce 2019.

Odměňování vedení polostátní energetické společnosti je každopádně
detailně navázáno na stanovená výkonnostní kritéria a strategické cíle. Systém,
vytvořený ve spolupráci s poradenskou společností Korn Ferry, odráží nejen
finanční výsledky firmy, ale i naplňování ESG závazků a dlouhodobé strategické
priority. Každý člen představenstva má stanoveny individuální úkoly s různorodou
vahou. Hlavním společným ukazatelem je pak výše vytvořeného upraveného zisku
EBITDA, který byl splněn na 110,5 %. Vlastně obdobně jako bývávalo zvykem za
komunismu plnit plán na více než 100 %, všech sedm členů představenstva svůj plán
loni také více než naplnilo. Nejvýrazněji na 104,5 % místopředseda představenstva
Pavel Cyrani.

^{Zdroj: ČEZ}

Vedle pevné složky platu si tak členové představenstva přišli
v plné výši na variabilní složku odměny. Nejvyšší celkový hrubý příjem již
54,9 mil. korun měl logicky opět generální ředitel a předseda představenstva
Daniel Beneš. Meziročně si polepšil o téměř 20 mil. korun. Pavel Cyrani si polepšil
o zhruba 9 mil. korun na 30,3 mil. korun. Téměř podobně pak finanční ředitel
Martin Novák, který získal 29 mil. korun. O 7,5 mil. korun na 22,1 mil. korun
si polepšil Tomáš Pleskač. Michaela Chaloupková a Bohdan Zronek vydělali každý téměř
20 mil. korun, tedy o zhruba 5 mil. korun více.

Pokud se ještě započítá také 2,6 mil. korun pro bývalého
člena představenstva Ladislava Štěpánka, představenstvo si za rok 2024
přišlo v souhrnu již na více než 196 mil. korun. O rok dříve to bylo zhruba
135 mil. korun. Pohyblivá (variabilní) složka u všech členů představenstva tvořila
nadpoloviční část. Nejvíce 73,8 % u šéfa Daniela Beneše.

Vedle toho členové představenstva ČEZ opět získali i
příjmy z dceřiných společností, kde „sedí“ v orgánech. Nejštědřejší
byly Severočeské doly, které vedle odměn za členství v dozorčí radě
vyplatily i tantiémy. Daniel Beneš tak od společnosti celkově získal 3,7 mil.
korun, Jan Kalina 2,85 mil. korun.

Odměňování dozorčí rady

Meziročně si ve většině případů finančně polepšili také
členové dozorčí rady. Díky i benefitům, v podobě například kapitálového životního
pojištění či osobního automobilu, celková roční odměna u každého překročila 1,1
mil. korun. Výjimkou byl pouze místopředseda Roman Binder, který coby státní
zaměstnanec byl limitován zákonem, resp. jeho příjem činil 428 tis. korun. Každopádně
nejvíce přes 1,9 mil. korun získal František Novotný. Loni na valné hromadě
zvolený Martin Půta, nepravomocně odsouzený v dlouholeté korupční kauze (více
zde),
si přišel celkově na téměř 1,2 mil. korun. Přestože byl ve funkci zhruba jen půl
roku, získal totiž benefity v objemu 762 tis. korun, tedy v podobné výši
jako jiní „celoroční“ členové dozorčí rady.

Provozní zisk má v dlouhodobém výhledu oproti loňsku
klesnout zhruba o čtvrtinu

Za necelý měsíc bude valná hromada vedle právě schválení
zprávy o odměňování managementu za loňský rok projednávat nejprve příslušné informace
o byznysu společnosti. Daniel Beneš by tak měl akcionáře seznámit nejen s vývojem
za uplynulý rok, ale rovněž výhledem. Dokumenty pro valnou hromadu již
příslušnou zprávu obsahují, investoři tak mají k dispozici i nejčerstvější
výhled společnosti.

Zmínit lze dlouhodobý program firmy „VIZE 2030“, který nadále
oproti například loňskému roku indikuje pokles provozního zisku EBITDA. V roce
2030 je firma zmiňuje ve výši 90-100 mld. korun, zatímco loni dosáhl 137,5 mld.
korun. Stejný výhled zisku ČEZ zveřejnil již v investorské prezentaci
v březnu, loni v září či listopadu přitom uváděl hodnotu 80-90 mld.
korun. Navýšení souvisí primárně s optimističtějším predikovaným vývojem
cen elektřiny, které ČEZ vzhledem k příslušným forwardovým cenám
zmiňuje na úrovni 78 EUR/MWh.

Dosažení stanovených cílů VIZE 2030, tedy například rozšíření
výrobních zdrojů, má každopádně oproti minulosti vyžadovat zdvojnásobení investic.
V letech 2025-2030 mají v souhrnu dosáhnout 427 mld. korun. Dále se tak
má zvýšit zadlužení společnosti. Zatímco v roce 2023 ukazatel Čistý dluh/EBITDA
dosáhl poměru 1,2, letos je odhadován na 1,9-2,3. V roce 2030 má pak činit
3-3,5 násobek.

Přestože ve srovnání s loňskem má v roce 2030 instalovaný
výkon zdrojů ČEZ dosahovat o GW více, resp. 13,1 GW, uhlí má mít minoritní
podíl. Výroba z něj má tvořit 9 % výroby skupiny oproti současným 30 %.