Poptávka po českých nemovitostech roste opět rychleji než nabídka a výsledkem jsou vyšší ceny. Širší index cen nemovitostí roste meziročně skoro o 10 % a staré byty o více než 15 %. To je na první pohled špatná zpráva pro mladé domácnosti hledající bydlení. Na druhé straně je třeba říct, že míra nadhodnocení českých nemovitostí v tuto chvíli není zdaleka tak výrazná, jako byla před ruskou invazí na Ukrajinu. Proč?
Za vyšší poptávkou v posledních kvartálech stojí i pokračující rychlý růst průměrné nominální mzdy a nízká nezaměstnanost. Klíčový poměr ceny nemovitostí k průměrnému příjmu českých domácností se podle dat OECD zhoršuje v posledních kvartálech jen relativně pomalu, navíc poté, co se v průběhu energetické krize dva roky (2022 a 2023) vylepšoval. Naše modely proto ukazují, že míra nadhodnocení sice v posledních kvartálech pozvolna roste (ze zhruba 7,5 % na začátku roku 2024 na 11,9 %), stále však ani zdaleka nedosahuje úrovní před ruskou invazí, kdy se nadhodnocenost blížila 30 %.
Problém je, že oproti roku 2021 narostla v české společnosti také příjmová nerovnost. Cenová dostupnost se proto v posledních kvartálech většině domácnostem zhoršila více než pomyslnému průměru sledovanému organizací OECD. Mzda rostla rychleji vyšším příjmovým skupinám (medián zaostával za průměrem) a střední třídu navíc v uplynulých letech výrazněji zasáhla inflace v energiích a potravinách.
Co s tím? Jádro problému “dostupné bydlení” je stále stejné – slabá nová nabídka v místech, kde lidé chtějí žít (tedy zejména ve velkých metropolích jako Praha a Brno). Rychlý růst cen totiž doprovází i relativně rychlý růst cen nájemného, odrážející přirozenou potřebu lidí bydlet. Výnos z nájemného je sice stabilně relativně nízký (podle ČNB okolo 4 % v průměru), ale klesá jen velmi mírně a v posledních letech roste nájem o poznání rychleji než celková inflace (aktuálně o 6,5 % meziročně). Cesta ven z nedostatečné nabídky je v principu pouze jedna – rychlejší výstavba v místech, kde lidé chtějí bydlet. Primárně skrze zrychlené povolovací řízení u nové výstavby. Špatnou zprávou je, že toto řešení není nijak jednoduché, a i kdyby bylo, nepřinese výsledky rychle…
TRHY
Koruna
Vyšumění obchodního napětí mezi EU a USA (de-eskalace a přirozený odklad) zatím koruně lehce pomáhá, ale bez výraznějších nových impulsů bude složité, aby se pokusila své zisky ze stávajících úrovní rozšiřovat.
Dolar pozvolna posiluje a dostal se pod 1,17 EUR/USD primárně díky tomu, že zatím dochází vesměs k dalším odkladům zvýšených cel. Současně s tím se tento týden relativně povedly aukce amerických dluhopisů a oslabil se tak trochu příběh “sell USA”. Bez výraznějších impulsů může eurodolar sledovat primárně pokračování obchodních jednání mezi EU a USA.
Nejlepší výkonnost prokázal včera průmyslový Dow Jones Industrial Average jenž přidal okolo 0,6 %. Průměr S&P 500 korigoval ztráty z úvodu týdne a posunul se severním směrem přibližně o 0,3 %. Technologický index Nasdaq Composite se v průběhu seance obchodoval v blízkosti středečních hodnot.
Výrazný posun si připsaly akcie Delta Air Lines, které vyskočily cirka o 12 %. Více jak 10% nárůst zaznamenaly i ostatní aerolinie, kdy American Airlines poskočily dokonce o 1 % výrazněji a JetBlue Airways i bez výsledků přidaly přibližně stejná procenta jako Delta. Na zprávu o 50% clech na importované měděné zboží reagovaly pozitivně akcie Freeport-McMoRan, které posílily o cca. 4 %. Akcie provozovatele tankerů Frontline, vzrostly o více jak 2 % anebo akcie těžaře ropy Chevron, ty přidaly okolo 1 %.